Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  6. vesmírný týden 2017

6. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 8. února 2017 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 6. 2. do 12. 2. 2017. Měsíc bude dorůstat k úplňku, v sobotu nabídne polostínové zatmění. Planeta Venuše a nedaleko slabší Mars zdobí večerní jihozápadní oblohu dlouho do tmy. V druhé polovině noci a ráno je pěkně viditelný Jupiter. Na ranní obloze je také Saturn. Ráno se předvádí pěkná kometa 45P. Skvrny na Slunci opět mizí. SpaceX přeložila misi Echostar 23, ale místo ní už chystá start lodi Dragon k ISS. Na Floridu dorazil také již jednou použitý první stupeň. Sonda Cassini má nový výhled na Saturnovy prstence i jeho měsíce. Opportunity i Curiosity na Marsu také nelení. Juno opět prolétla v blízkosti Jupiteru.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 11. února v 1:33 SEČ. Na přelomu týdne, v neděli 5. února večer prochází hvězdokupou Hyády a nakonec i kolem Aldebaranu. O tomto úkazu pojednává úvodní článek ze série „100 pozorování“. Pod tímto titulkem najdete i v našich týdenních přehledech  nebo v samostatných článcích informace, jaké další úkazy můžete pozorovat během roku v rámci oslav 100 let ČAS. Níže najdete hned tři další tipy, které tento týden vrcholí polostínovým zatměním Měsíce.

Planety:
Venuše (–4,6 mag) a Mars (1,1 mag) jsou nyní blízko sebe na večerní obloze poměrně vysoko nad jihozápadem. Pokud nás tedy upoutá neobvykle jasná hvězda, Večernice, pak je to skutečně Venuše, která takto září dlouho po setmění. V dalekohledu připomíná Venuše malý měsíček ve čtvrti.
V druhé polovině noci a ráno na jihu je Jupiter (–2,2 mag). Nachází se v Panně poblíž nejjasnější hvězdy Spica. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.
Saturn se vynořil na ranní oblohu. Nyní za svítání nevysoko na jihovýchodě.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
4. 2. 7:00   6. 2. Ganymed, zatmění konec 0:28
Ganymed, zákryt 2:41 – 4:43
5. 2. 2:50   8. 2. Io, zatmění zač. 5:00
Io, zákryt konec 8:17
7. 2. 4:30   9. 2. Io, přechod stínu konec 2:21 – 4:33
Io, přechod měsíce konec 3:27 – 5:37
9. 2. 6:10   12. 2. Europa, přechod stínu 4:09 – 6:39
Europa, přechod měsíce zač. 6:21
11. 2. 7:45      
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nízká. Skvrny, které jsme mohli po dva týdny sledovat, pomalu zmizely. Další vývoj můžeme sledovat také na aktuálním snímku družice SDO.

Pozorování č. 2: Zákryt hvězdy (11,7 mag) planetkou Heidelberga 6. 2. 2017

Podle upřesnění zpracovaného v polovině ledna S. Prestonem, projde stín planetky Heidelberga zakrývající hvězdu TYC 2424-01024-1, 6. února 2017 ve 23:38 UT (tedy v 0:38 SEČ 7. 2. 2017) přes centrální Evropu. Při předpokládaném průměru planetky 76 km bude mít stín šíři 77 km a trvání zákrytu na centrální linii potrvá 13,9 s. Očekávaný pokles jasnosti dvojice, která před vlastním zákrytem pro pozorovatele splyne v jediný objekt, bude 1,8 mag. Stín by měl projít ze severozápadních Čech až do Čech východních. Veškeré další potřebné údaje o úkazu lze vyčíst z připojeného obrázku. img

Pozorování č. 3: Ranní komety v čele se 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková

Ranní obloha nabízí dvě komety: ke slabší, ale postupně zjasňující kometce C/2015 V2 (Johnson) se nyní přidala 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková. „Československá kometa“ se nyní vzdaluje od Slunce, avšak výrazně se přiblíží k Zemi. Od 7. do 15. února bude blíže, než 15 milionů kilometrů. Nejblíže potom 11. února 0,083 au (12,4 mil. km). Nejlepší podmínky k pozorování nastávají před 9. únorem, kdy nebude na ranní obloze svým svitem vadit Měsíc. Před začátkem svítání (tedy před šestou ranní) bude kometa stále výš a výš. Den po dni se bude přesouvat z Orla přes Hadonoše do Herkula. Očekáváme, že v těchto dnech bude nejjasnější (v rozmezí 6 až 7 mag). Podrobnosti ke kometě čtěte také v tiskovém prohlášení ČAS, tiskové verze hledacích mapek pak z webu Klubu astronomů Liberecka.

Pozorování č. 4: Polostínové zatmění Měsíce

Polostínové zatmění Měsíce sice pro vizuální pozorovatele není příliš nápadným úkazem, ale za použití fotografie se dá velice dobře dokumentovat. Celý úkaz se odehraje nad naším obzorem. Měsíc vstoupí do polostínu již ve 23:34 SEČ (10. 2. 2017). Maximální fáze, které bude možné si všimnout jako mírného ztmavení úplňkového kotouče především u jeho severního okraje, nastává kolem 1:44 SEČ a k závěru zatmění – výstupu z polostínu – dojde ve 3:53 SEČ. Podrobnosti k zatmění nabízí naše speciální stránka. Průchod Měsíce polostínem je nejlépe patrný z připojeného obrázku.

V horní polovině obrázku je znázorněn průběh zatmění (jednotlivé fáze průchodu zemským stínem). Časy uvedené na obrázku jsou v UT, neboli ve světovém univerzálním čase. K převodu na středoevropský čas (SEČ, zimní čas) je třeba přičíst +1 hodinu, na středoevropský letní čas (SELČ, letní čas) +2 hodiny. Kruh uprostřed (UMBRA) je plný zemský stín, šedá oblast okolo (PENUMBRA) polostín. Pokud je Měsíc blízko plného stínu nebo uvnitř, je úkaz viditelný očima. Polostínové zatmění lze zachytit snáze fotograficky.

Mapa v dolní polovině schématu ukazuje viditelnost zatmění ve světě. Z oblasti ve světlé zóně lze pozorovat zatmění v celém průběhu nad obzorem (je tam noc). Naopak v tmavé zóně je Měsíc během zatmění pod obzorem a na této zemské polokouli je den. Místa, odkud je pozorovatelá jen určitá část úkazu, jsou ohraničena liniemi procházejícími místy, na nichž daná fáze zatmění probíhá právě na obzoru při východu Měsíce večer za soumraku (v pravé hranici oblasti viditelnosti) nebo při jeho západu ráno za rozbřesku (v levé hranici). Zdroj: Eclipses Online.

Kosmonautika

  • Na Floridě se v týdnu sešly už tři první stupně Falcon 9. První tam již čekal na chystanou misi Echostar-23, ale kvůli drobnému zdržení příprav startovní rampy byl tento start odložen, protože mezitím se přiblížil termín důležitějšího startu s nákladní lodí Dragon k ISS. Třetí je možná nejzajímavější, protože jde již o jednou použitý první stupeň z mise CRS-8 s lodí Dragon k ISS, který přistál jako vůbec první úspěšně na mořské plošině. Tento stupeň prodělal 1. února zkušební zážeh na texaské základně McGregor a nyní se bude chystat na start s družicí SES-10. Na start s Dragonem si ještě musíme počkat nejméně do 14. února.
  • Z mnoha aktivních průzkumníků Sluneční soustavy ještě navštívíme ty u vnějších planet. Na Marsu pojíždí Opportunity i Curiosity. Na Zemi posílají snímky okolí a snaží se dosáhnout dlouhodobě stanovených cílů, kterými jsou stará erozní rýha resp. kopec Aeolis Mons. Curiosity nyní zkoumá zajímavý pahorek, na pozici Opportunity se v prostorovém podání podíval Seán Doran.
    Cassini pohlédla dosud nejdetailněji na prstence. Spatřila dosud neviděné struktury naznačující výskyt větších balvanů nebo miniměsíčků v prstencích. Detailní pohledy na vybrané měsíce, jako třeba Epimétheus a Mimas také nadchly.
    Juno se opět protáhla v blízkosti Jupiteru. Máme k dispozici krásný pohled na jižní polární oblast z 2. února.

Výročí

  • 6. února 1977 (40 let), ovšem ještě 5. února místního času v noci, proťal oblohu nad USA jasný bolid, po jehož pádu byl nalezen meteorit Innisfree, v té době teprve třetí meteorit s rodokmenem (po Příbrami 1959 a Lost City 1970). Nejvíce známých meteoritů s rodokmenem z celého světa mají na svědomí výpočty našich vědců z Ondřejova (ať už tým kolem zakladatele Zdeňka Ceplechy, nebo nynější kolem Pavla Spurného a Jiřího Borovičky).
  • 8. února 1992 (25 let) proletěla sonda Ulysses kolem Jupiteru. Sonda byla vypuštěna z paluby raketoplánu Discovery 6. 10. 1990 a gravitační manévr u Jupiteru ji dostal na dráhu kolem Slunce s tak velkým sklonem, že mohla postupně sledovat severní i jižní pól Slunce. Díky tomu, že Ulysses vydržela více než 12 let, pomohla nám poznat heliosféru během slunečního minima i maxima aktivity.
  • 12. února 1947 (70 let) byl zaznamenán pád bolidu Sichote-Alin. V historii je to poměrně unikátní úkaz, kdy byl pozorován pád velkého bolidu z něhož asi 70 tun materiálu dopadlo v podobě železných meteoritů až na zem.

Výhled na příští týden

  • Komety i na večerní obloze
  • 100 pozorování: Sirius (B)
  • 100 pozorování: Venuše v max. jasu
  • 100 pozorování: Planetka 14 Irene v opozici
  • 100 pozorování: Galaxie M81 a M82 v nejlepší pozici
  • Výročí: John Dreyer
  • Výročí: Luna 20
  • Výročí: Hiten u Měsíce

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Ulysses, Sichote-Alin


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »