Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  6. vesmírný týden 2018

6. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 7. února 2018 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 5. 2. do 11. 2. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti, projde kolem Jupiteru a Marsu. Večer je nad jihozápadem Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars, pomalu vylézá i Saturn. Z objektů noční oblohy se zaměříme na dva velmi slabé objekty, mlhovinu Medúza v Blížencích a kometu C/2016 R2 (PanSTARRS) u Plejád. Fanoušci kosmonautiky jistě vyhlašují nejvyšší pohotovost, protože na Floridě už je vše připraveno ke startu rakety Falcon Heavy. První pokus o start má nastat v úterý 6. 2. kolem 19:30. Před 190 lety se narodil Jules Verne.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 7. února v 16:54 SEČ. V ranních hodinách ve čtvrtek 8. a v pátek 9. února projde poblíž Jupiteru a Marsu. V neděli za svítání už bude poblíž Saturnu. 8. února nad ránem Měsíc zakryje hvězdu gamma Librae o jasnosti asi 3,9 mag. Vstup se odehraje kolem 4:15 a výstup zpoza neosvětlené strany asi v půl šesté ráno.

Planety:
Uran
(5,8 mag) je po setmění nad jihozápadem.
Ráno jsou poblíž jihu planety Jupiter (−2 mag) a Mars (1,1 mag). 5. února nad ránem přechází kotouček Jupiteru stín Ió (3:19 – 5:29 SEČ) a měsíc Ió samotný (4:34 – 6:43). 6. února totéž zopakuje Európa. Přechod stínu probíhá 2:59 – 5:15, přechod měsíce 5:28 – 7:39. 10. února proběhne přechod měsíce Ganymédu od 3:47 do 5:10. Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 6. února v 6:35, 9. února v 4:05 a 11. února v 5:45.

Aktivita Slunce je velmi nízká, stále je zcela beze skvrn. Pro kontrolu situace, zda se nějaká skvrna neobjevila, lze využít aktuální snímek družicové observatoře SDO.

Mlhovina Abell 21, planetární mlhovina Medúza

Pořad Noční obloha se dotkl i této velmi slabé mlhoviny v souhvězdí Blíženců. Mlhovina objevená v roce 1955 byla zpočátku považována za zbytek po výbuchu supernovy, ale od sedmdesátých let je klasifikována definitivně jako mlhovina vzniklá odhozením obálky staré hvězdy podobné Slunci. Medúza má velmi malý plošný jas, což znesnadňuje její pozorování, ale dá se docela pěkně vyfotografovat.

Kometa C/2016 R2 (PanSTARRS) s Plejádami

Právě v tomto týdnu se kometa nachází nejblíže hvězdokupě Plejády v souhvězdí Býka. Vizuálně bude velmi těžké ji nalézt, ale nejlepší astrofotografové jistě zkusí zachytit její pěkný modrý ohon a zároveň modré mlhoviny v okolí hvězdokupy. Na kometu se podívejte v pořadu Noční obloha.

Kosmonautika

  • SpaceX oznámila, že start rakety Falcon Heavy by měl nastat v úterý 6. února v 19:30 našeho času. Ačkoli jde na první pohled jen o tři spojené Falcony 9, reálně je situace složitější a nikdo neví, zda bude start úspěšný. Pokud ano, pak by se boční stupně měly vrátit na Floridu a přistát zde v odstupu několika sekund. Centrální stupeň pak má přistát na mořské plošině. Připomeňme, že na palubě je pouze testovací náklad, mírně upravený Tesla Roadster a cílovou dráhou je eliptická orbita mezi dráhami Země a Marsu.
  • Úspěšných a zajímavých startů raket jsme v minulém týdnu zažili hned několik. Nejprve letěl Falcon 9 s družicí SES-16 (první stupeň kupodivu přistál na moři tak, že se nepotopil). Poté z Vostočného startoval úspěšně Sojuz 2.1a s družicemi Kanopus-V 3 a 4. Následoval další čínský start. Raketa CZ-2D vynesla družici Zhangheng-1. Vše pak zakončila japonská miniraketa SS-520 s družicí TRICOM-1R (tato orbitální raketa je velká asi jako přistávací noha Falconu 9).
  • Na vesmírné stanici proběhl výstup dvou ruských kosmonautů, kteří se hlavně snažili domluvit anténě, aby fungovala, jak má a výsledkem byl nejdelší výstup (i zásluhou vyčkání pár minut v přechodové komoře).
  • V neděli 11. února se má k ISS vydat nákladní loď Progress MS-08 s pomocí rakety Sojuz 2.1a. Loď má letět po krátkém letovém profilu v trvání pouhých tří hodin.

Výročí

  • 5. února 1843 (175 let) byla objevena tzv. Velká (březnová) kometa 1843. Šlo o typického „sungrazera“, tedy kometu, která se dostala velmi blízko slunečnímu povrchu a doslova jej „olízla“. Takové komety obvykle u Slunce zaniknou, ale předtím mohou hodně rychle zjasnit. Velké kusy původně zřejmě obří komety pak u Slunce zjasní natolik, že jsou vidět i ve dne. Velká březnová kometa 1843 byla na konci února vidět ve dne u Slunce a na začátku března vyvinula dlouhý, na konci jakoby rozdvojený ohon délky nejméně 40° a byla nádherně viditelná z jižní polokoule.
  • 6. února 1853 (165 let) se narodil skotský amatérský astronom Thomas David Anderson. Jako malý viděl kometu Donati, ale jako amatérský astronom později objevil dvě známé novy. Nova Aurigae 1892, známá dnes jako T Aurigae, byla jasná nova, která v maximu dosáhla 3,8 mag. Dnes jde o hvězdu 15. velikosti. Nova Persei 1901 byla nejjasnější novou moderní doby. S jasností 0,2 mag se nakrátko stala jednou z nejjasnějších hvězd oblohy. Dnes ji jako GK Persei najdeme jako hvězdu 13. velikosti. Pravidelně ale mění jas jako kataklyzmatická proměnná hvězda a kolem ní je slabý pozůstatek výbuchu před více než sto lety.
  • 8. února 1828 (190 let) se narodil francouzký spisovatel Jules Verne. Je považován za jednoho ze zakladatelů žánru vědeckofantastické literatury. Některé jeho představy o létajících strojích, využití elektřiny a jiné příběhy se překvapivě shodovaly s pozdější realitou. Nejvýznamější dílo je cyklus Podivuhodné cesty, který zahrnuje 54 děl. S vesmírnou tématikou samozřejmě souvisí kniha Ze Země na Měsíc z roku 1865. Podobnou tématiku má také dílo Okolo Měsíce (1870), Na kometě (1877) či Honba za meteorem (1908).

Výhled na příští týden    

  • Ranní Jupiter
  • Výročí: Chuck Yeager
  • Výročí: Fritz Zwicky
  • Výročí: Syncom 1
  • Výročí: William Henry Pickering
  • Výročí: Čeljabinský bolid
  • Výročí: Miranda, měsíc Uranu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Kometa 1843, Jules verne, Thomas David Anderson, Vesmírný týden


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce a Venuše nad pražskými mosty

Foceno z letenských sadů v Praze. Na snímku jsou společně s Měsícem a Venuší vidět i pražské mosty a historická část Prahy, jako Kostel Panny Marie před Týnem, Národní muzeum, historická budova Národního divadla, nebo Karlův most.

Další informace »