Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  6. vesmírný týden 2018

6. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 7. února 2018 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 5. 2. do 11. 2. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti, projde kolem Jupiteru a Marsu. Večer je nad jihozápadem Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars, pomalu vylézá i Saturn. Z objektů noční oblohy se zaměříme na dva velmi slabé objekty, mlhovinu Medúza v Blížencích a kometu C/2016 R2 (PanSTARRS) u Plejád. Fanoušci kosmonautiky jistě vyhlašují nejvyšší pohotovost, protože na Floridě už je vše připraveno ke startu rakety Falcon Heavy. První pokus o start má nastat v úterý 6. 2. kolem 19:30. Před 190 lety se narodil Jules Verne.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 7. února v 16:54 SEČ. V ranních hodinách ve čtvrtek 8. a v pátek 9. února projde poblíž Jupiteru a Marsu. V neděli za svítání už bude poblíž Saturnu. 8. února nad ránem Měsíc zakryje hvězdu gamma Librae o jasnosti asi 3,9 mag. Vstup se odehraje kolem 4:15 a výstup zpoza neosvětlené strany asi v půl šesté ráno.

Planety:
Uran
(5,8 mag) je po setmění nad jihozápadem.
Ráno jsou poblíž jihu planety Jupiter (−2 mag) a Mars (1,1 mag). 5. února nad ránem přechází kotouček Jupiteru stín Ió (3:19 – 5:29 SEČ) a měsíc Ió samotný (4:34 – 6:43). 6. února totéž zopakuje Európa. Přechod stínu probíhá 2:59 – 5:15, přechod měsíce 5:28 – 7:39. 10. února proběhne přechod měsíce Ganymédu od 3:47 do 5:10. Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 6. února v 6:35, 9. února v 4:05 a 11. února v 5:45.

Aktivita Slunce je velmi nízká, stále je zcela beze skvrn. Pro kontrolu situace, zda se nějaká skvrna neobjevila, lze využít aktuální snímek družicové observatoře SDO.

Mlhovina Abell 21, planetární mlhovina Medúza

Pořad Noční obloha se dotkl i této velmi slabé mlhoviny v souhvězdí Blíženců. Mlhovina objevená v roce 1955 byla zpočátku považována za zbytek po výbuchu supernovy, ale od sedmdesátých let je klasifikována definitivně jako mlhovina vzniklá odhozením obálky staré hvězdy podobné Slunci. Medúza má velmi malý plošný jas, což znesnadňuje její pozorování, ale dá se docela pěkně vyfotografovat.

Kometa C/2016 R2 (PanSTARRS) s Plejádami

Právě v tomto týdnu se kometa nachází nejblíže hvězdokupě Plejády v souhvězdí Býka. Vizuálně bude velmi těžké ji nalézt, ale nejlepší astrofotografové jistě zkusí zachytit její pěkný modrý ohon a zároveň modré mlhoviny v okolí hvězdokupy. Na kometu se podívejte v pořadu Noční obloha.

Kosmonautika

  • SpaceX oznámila, že start rakety Falcon Heavy by měl nastat v úterý 6. února v 19:30 našeho času. Ačkoli jde na první pohled jen o tři spojené Falcony 9, reálně je situace složitější a nikdo neví, zda bude start úspěšný. Pokud ano, pak by se boční stupně měly vrátit na Floridu a přistát zde v odstupu několika sekund. Centrální stupeň pak má přistát na mořské plošině. Připomeňme, že na palubě je pouze testovací náklad, mírně upravený Tesla Roadster a cílovou dráhou je eliptická orbita mezi dráhami Země a Marsu.
  • Úspěšných a zajímavých startů raket jsme v minulém týdnu zažili hned několik. Nejprve letěl Falcon 9 s družicí SES-16 (první stupeň kupodivu přistál na moři tak, že se nepotopil). Poté z Vostočného startoval úspěšně Sojuz 2.1a s družicemi Kanopus-V 3 a 4. Následoval další čínský start. Raketa CZ-2D vynesla družici Zhangheng-1. Vše pak zakončila japonská miniraketa SS-520 s družicí TRICOM-1R (tato orbitální raketa je velká asi jako přistávací noha Falconu 9).
  • Na vesmírné stanici proběhl výstup dvou ruských kosmonautů, kteří se hlavně snažili domluvit anténě, aby fungovala, jak má a výsledkem byl nejdelší výstup (i zásluhou vyčkání pár minut v přechodové komoře).
  • V neděli 11. února se má k ISS vydat nákladní loď Progress MS-08 s pomocí rakety Sojuz 2.1a. Loď má letět po krátkém letovém profilu v trvání pouhých tří hodin.

Výročí

  • 5. února 1843 (175 let) byla objevena tzv. Velká (březnová) kometa 1843. Šlo o typického „sungrazera“, tedy kometu, která se dostala velmi blízko slunečnímu povrchu a doslova jej „olízla“. Takové komety obvykle u Slunce zaniknou, ale předtím mohou hodně rychle zjasnit. Velké kusy původně zřejmě obří komety pak u Slunce zjasní natolik, že jsou vidět i ve dne. Velká březnová kometa 1843 byla na konci února vidět ve dne u Slunce a na začátku března vyvinula dlouhý, na konci jakoby rozdvojený ohon délky nejméně 40° a byla nádherně viditelná z jižní polokoule.
  • 6. února 1853 (165 let) se narodil skotský amatérský astronom Thomas David Anderson. Jako malý viděl kometu Donati, ale jako amatérský astronom později objevil dvě známé novy. Nova Aurigae 1892, známá dnes jako T Aurigae, byla jasná nova, která v maximu dosáhla 3,8 mag. Dnes jde o hvězdu 15. velikosti. Nova Persei 1901 byla nejjasnější novou moderní doby. S jasností 0,2 mag se nakrátko stala jednou z nejjasnějších hvězd oblohy. Dnes ji jako GK Persei najdeme jako hvězdu 13. velikosti. Pravidelně ale mění jas jako kataklyzmatická proměnná hvězda a kolem ní je slabý pozůstatek výbuchu před více než sto lety.
  • 8. února 1828 (190 let) se narodil francouzký spisovatel Jules Verne. Je považován za jednoho ze zakladatelů žánru vědeckofantastické literatury. Některé jeho představy o létajících strojích, využití elektřiny a jiné příběhy se překvapivě shodovaly s pozdější realitou. Nejvýznamější dílo je cyklus Podivuhodné cesty, který zahrnuje 54 děl. S vesmírnou tématikou samozřejmě souvisí kniha Ze Země na Měsíc z roku 1865. Podobnou tématiku má také dílo Okolo Měsíce (1870), Na kometě (1877) či Honba za meteorem (1908).

Výhled na příští týden    

  • Ranní Jupiter
  • Výročí: Chuck Yeager
  • Výročí: Fritz Zwicky
  • Výročí: Syncom 1
  • Výročí: William Henry Pickering
  • Výročí: Čeljabinský bolid
  • Výročí: Miranda, měsíc Uranu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Kometa 1843, Jules verne, Thomas David Anderson, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »