Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  6. vesmírný týden 2020

6. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 5. února 2020 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 2. do 9. 2. 2020. Měsíc bude v úplňku. Večer kromě možnosti vidět jasnou Venuši nastává období výborné viditelnosti Merkuru. Ráno je vidět Mars a už se klube ze sluneční záře i Jupiter. Poslední mise Falconu 9 se Starlinky byla ve všech ohledech úspěšná. Uspěla také menší raketa Electron s americkou vojenskou družicí. Očekáváme odlet Sojuzu MS-13 s částí posádky Expedice 61 z ISS zpět na Zemi. Startovat má prvních 34 družic sítě OneWeb. Nejzajímavějším startem týdne by měl být nepochybně ten se sondou Solar Orbiter pomocí rakety Atlas V. Závěr týdne chystá start rakety Antares s nákladní lodí k ISS. Výročí tohoto týdne se dotýkají osobností kometární astronomie.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v neděli 9. února v 8:33 SEČ.

Planety:
Venuše (−4 mag) je vidět večer jako velmi jasná hvězda – Večernice – nad jihozápadním obzorem.  Přidává se k ní ale i hodně jasný Merkur (tento týden jeho jas klesá z −1,0 k −0,7 mag, což je velmi vysoký jas). Merkur by měl být pohodlně viditelný před 18. hodinou, i když jen nízko nad jihozápadem. Ráno je vidět Mars (1,4 mag), ale jen nízko nad jihovýchodem.  Opravdu velmi nízko je pak před východem Slunce i Jupiter (−1,9 mag).

Merkur a Venuše v únoru 2020 (simulace podle Stellaria)
Merkur a Venuše v únoru 2020 (simulace podle Stellaria)

Aktivita Slunce je nízká. Po celý týden jsme ale mohli sledovat, kterak se aktivní oblast 2757 se skvrnou přesouvala přes kotouč Slunce, aby se postupně zmenšovala, až 31. ledna zcela zmizela. Jak se skvrny vyvíjí, si můžeme kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Jinak velice pěkné utržení oblaku plasmatu bylo pozorovatelné také na záběrech přístroje AIA stejnojmenné sondy.

Oblast Labutě v těchto dnech už večer zapadá, ale my si ji ukážeme v širokoúhlé mozaice Martina Vyhlídala, který ji pořídil 21. září 2019. Nedávno vzniklá stránka amatérských snímků dne AAPOD2 ji vyvěsila jako snímek dne 30. ledna 2020. Pro amatérské astrofotografy je to zajímavý způsob jak ukázat, že i my umíme dělat pěkné snímky.

Mlhoviny v souhvězdí Labutě a okolí Autor: Martin Vyhlídal
Mlhoviny v souhvězdí Labutě a okolí
Autor: Martin Vyhlídal

Kosmonautika

Evropská kosmonautika vyhlíží start sondy Solar Orbiter, která je společným projektem ESA a NASA a kde má svůj významný podíl i Česká republika. Raketa Atlas V by měla startovat z Floridy v noci na 8. února v 5:15 SEČ. O sondě si můžete přečíst v nedávném článku i odkazech pod ním.

Minulý týden přinesl úspěšné americké starty. Jeden se odehrál z Floridy a šlo až o rutinně perfektní misi Falconu 9 s 60 družicemi Starlink. První stupeň úspěšně přistál na mořskou plošinu, jedna polovina aerodynamického krytu byla dokonce chycena přímo do sítě nad plující lodí (teprve třetí záchyt v historii). Družice jsou umístěny na správnou dráhu. Vypadá to, že se Starlinky bude nyní pauza do března, tak šup, pozorujme jejich vláček, až se vyjasní a hlavně oblohu nezaneřáděnou družicemi, dokud to ještě jde.

Druhý americký start obstarala menší raketa Electron, která startovala z Nového Zélandu s tajnou americkou družicí NROL-151. Podruhé v řadě se podařilo sledovat telemetrii prvního stupně až po dosednutí na mořskou hladinu (podobný průběh, jako kdysi při sledování Falconů 9, když se učily přistávat). Armádní družice byla také umístěna na správnou dráhu.

6. února očekáváme návrat části posádky ISS na Zemi. Přistání v Kazachstánu má obstarat loď Sojuz MS-13.

9. února má startovat raketa Antares-230+ s nákladní lodí Cygnus mise NG-13 k ISS.

6. února má startovat z Bajkonuru raketa Sojuz 2-1B s urychlovacím stupněm Fregat-M. Na palubě bude 34 družic sítě OneWeb. Na obloze má tato síť zatím jen šest testovacích družic, které startovaly loni v únoru z Kourou.

Výročí

5. února 1835 (185 let) se narodil německý astronom Friedrich August Theodor Winnecke známý především podle sedmé periodické komety 7P/Pons-Winnecke. Komet objevil nebo spoluobjevil celkem deset. Podnítil také katalogizaci deep-sky objektů a zabýval se i pozorováním dvojhvězd.

6. února 1865 (155 let) se narodil britský astronom Andrew Claude de la Cherois Crommelin, jehož význam sahá především do oblasti kometární astronomie. Ačkoli žádnou kometu neobjevil, jeho úsilí bylo korunováno, když kometa Pons-Coggia-Winnecke-Forbes byla přejmenována na 27P/Crommelin. Byl totiž významným počtářem drah komet a planetek. Společně s Philipem Herbertem Cowellem se mu podařilo spočítat dráhu komety Halley s velkou přesností pro návrat v roce 1910, ale také do dávné minulosti až před rok 0. Umožnila to metoda, v níž je započten gravitační vliv planet na dráhu komet.

Výhled na příští týden 

  • Merkur a Venuše na večerní obloze
  • Výročí: Solar Maximum Mission
  • Výročí: portrét Sluneční soustavy z Voyageru
  • Výročí: navedení NEAR-Shoemaker u Erose
  • Výročí: družice Pegasus 1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Winnecke, Crommelin, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »