Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Solar Orbiter se zaměří také na polární oblasti Slunce

Solar Orbiter se zaměří také na polární oblasti Slunce

Simulace sondy Solar Orbiter v blízkosti Slunce zkoumající jeho polární oblast
Autor: NASA/Goddard Space Flight Center/Joy Ng

Start mise Solar Orbiter je doslova za dveřmi (plánovaný je na 7. února pomocí rakety Atlas 5). Nově uveřejněné video Goddardova střediska NASA ukazuje všechny aspekty mise a připomíná, v čem je Solar Orbiter unikátní. V úvodu uvidíme samotnou raketu, která sondu vynese a pak už se zaměříme na její misi, která má za úkol mimo jiné prostudovat sluneční póly.

Solar Orbiter je společnou misí ESA a NASA, ale pro nás v Česku jde o mimořádně zajímavou sondu, protože je i s naším významným příspěvkem. Start 8. února v 5:15 SEČ z Mysu Canaveral má obstarat spolehlivá raketa Atlas V v konfiguraci 411 (= menší 4 metrový aerodynamický kryt, 1 urychlovací motor na pevné palivo a 1 motor na stupni Centaur). Došlo tedy k mírnému odkladu od dva dny oproti původnímu plánu. Důvodem byl drobný problém při přípravě rakety, která byla raději vrácena zpět na inspekci.

Magnetosféra Země. Snímek z animace Autor: NASA's Goddard Space Flight Center/Scientific Visualization Studio/Community-Coordinated Modeling C
Magnetosféra Země. Snímek z animace
Autor: NASA's Goddard Space Flight Center/Scientific Visualization Studio/Community-Coordinated Modeling C
Důležitým úkolem mise bude pohlédnout detailně na polární oblasti Slunce. Umožní jí to gravitační manévry pomocí Země a Venuše, protože sonda potřebuje zrychlit, aby se dostala do vnitřních oblastí Sluneční soustavy a navíc potřebuje vyletět mimo rovinu oběhu planet (tzv. ekliptiku), což je také energeticky náročné. Když se sonda přiblíží k planetě z vhodného směru, tak jí nejprve přitáhne, ale posléze zase zpomalí. Jenže když to učiníme ve směru letu planety kolem Slunce, tak sonda planetu okrade o část její energie (což samozřejmě planetu při její hmotnosti opravdu nijak netrápí). Výsledkem je gravitační urychlení a případně i změna směru letu sondy.

Polární oblasti Slunce byly v minulosti zkoumány jen velmi řídce. Vlastně víme jen o misi Ulysess, kterou vypustil raketoplán Discovery v říjnu 1990. Ta se nejprve vydala k Jupiteru, který ji „umístil“ na dráhu nad oběma póly Slunce. Sonda pracovala až do roku 2009, což bylo velmi výhodné pro zkoumání Slunce v období minima i maxima jeho aktivity. Tato sonda však zkoumala pouze plasma, tedy částice letící od Slunce a tedy nesnímala polární oblasti napřímo kamerou. Toto prvenství si má připsat právě chystaný Solar Orbiter.

Dráha sondy Solar Orbiter v průběhu času Autor: ESA/ATG medialab
Dráha sondy Solar Orbiter v průběhu času
Autor: ESA/ATG medialab

Jakmile bude sonda vypuštěna, měla by v rámci své základní sedmileté mise vystoupat až 24° nad rovinu rovníku Slunce, a pokud vše půjde dobře, její mise bude prodloužena nejméně o tři roky, kdy by mohla vystoupat až 33° nad sluneční rovník.

Vzhledem k tomu, že sonda se během své mise také dost přiblíží ke Slunci až do oblastí blíže, než obíhá Merkur, musí být její přístroje důkladně ochráněny před jeho žárem. O to se postará speciální štít z titanu s potahem z fosfátu vápníku, který odolá teplotám i kolem 500 °C, které zde budou panovat.

Závěrem připomeňme, že výzkum Slunce provádí od svého vypuštění v srpnu 2018 také americká Parker Solar Probe, která se bude více a více zanořovat do sluneční koróny. Nakonec se má dostat až na zhruba 6,5 mil. km od něj, což je jen necelých 5 jeho průměrů.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Novinka NASA k misi Solar Orbiter
[2] Solar Orbiter má zelenou
[3] Základní fakta o misi a přístroje na sondě Solar Orbiter
[4] Web ESA k misi Solar Orbiter



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Solar Orbiter


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »