Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Solar Orbiter se zaměří také na polární oblasti Slunce

Solar Orbiter se zaměří také na polární oblasti Slunce

Simulace sondy Solar Orbiter v blízkosti Slunce zkoumající jeho polární oblast
Autor: NASA/Goddard Space Flight Center/Joy Ng

Start mise Solar Orbiter je doslova za dveřmi (plánovaný je na 7. února pomocí rakety Atlas 5). Nově uveřejněné video Goddardova střediska NASA ukazuje všechny aspekty mise a připomíná, v čem je Solar Orbiter unikátní. V úvodu uvidíme samotnou raketu, která sondu vynese a pak už se zaměříme na její misi, která má za úkol mimo jiné prostudovat sluneční póly.

Solar Orbiter je společnou misí ESA a NASA, ale pro nás v Česku jde o mimořádně zajímavou sondu, protože je i s naším významným příspěvkem. Start 8. února v 5:15 SEČ z Mysu Canaveral má obstarat spolehlivá raketa Atlas V v konfiguraci 411 (= menší 4 metrový aerodynamický kryt, 1 urychlovací motor na pevné palivo a 1 motor na stupni Centaur). Došlo tedy k mírnému odkladu od dva dny oproti původnímu plánu. Důvodem byl drobný problém při přípravě rakety, která byla raději vrácena zpět na inspekci.

Magnetosféra Země. Snímek z animace Autor: NASA's Goddard Space Flight Center/Scientific Visualization Studio/Community-Coordinated Modeling C
Magnetosféra Země. Snímek z animace
Autor: NASA's Goddard Space Flight Center/Scientific Visualization Studio/Community-Coordinated Modeling C
Důležitým úkolem mise bude pohlédnout detailně na polární oblasti Slunce. Umožní jí to gravitační manévry pomocí Země a Venuše, protože sonda potřebuje zrychlit, aby se dostala do vnitřních oblastí Sluneční soustavy a navíc potřebuje vyletět mimo rovinu oběhu planet (tzv. ekliptiku), což je také energeticky náročné. Když se sonda přiblíží k planetě z vhodného směru, tak jí nejprve přitáhne, ale posléze zase zpomalí. Jenže když to učiníme ve směru letu planety kolem Slunce, tak sonda planetu okrade o část její energie (což samozřejmě planetu při její hmotnosti opravdu nijak netrápí). Výsledkem je gravitační urychlení a případně i změna směru letu sondy.

Polární oblasti Slunce byly v minulosti zkoumány jen velmi řídce. Vlastně víme jen o misi Ulysess, kterou vypustil raketoplán Discovery v říjnu 1990. Ta se nejprve vydala k Jupiteru, který ji „umístil“ na dráhu nad oběma póly Slunce. Sonda pracovala až do roku 2009, což bylo velmi výhodné pro zkoumání Slunce v období minima i maxima jeho aktivity. Tato sonda však zkoumala pouze plasma, tedy částice letící od Slunce a tedy nesnímala polární oblasti napřímo kamerou. Toto prvenství si má připsat právě chystaný Solar Orbiter.

Dráha sondy Solar Orbiter v průběhu času Autor: ESA/ATG medialab
Dráha sondy Solar Orbiter v průběhu času
Autor: ESA/ATG medialab

Jakmile bude sonda vypuštěna, měla by v rámci své základní sedmileté mise vystoupat až 24° nad rovinu rovníku Slunce, a pokud vše půjde dobře, její mise bude prodloužena nejméně o tři roky, kdy by mohla vystoupat až 33° nad sluneční rovník.

Vzhledem k tomu, že sonda se během své mise také dost přiblíží ke Slunci až do oblastí blíže, než obíhá Merkur, musí být její přístroje důkladně ochráněny před jeho žárem. O to se postará speciální štít z titanu s potahem z fosfátu vápníku, který odolá teplotám i kolem 500 °C, které zde budou panovat.

Závěrem připomeňme, že výzkum Slunce provádí od svého vypuštění v srpnu 2018 také americká Parker Solar Probe, která se bude více a více zanořovat do sluneční koróny. Nakonec se má dostat až na zhruba 6,5 mil. km od něj, což je jen necelých 5 jeho průměrů.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Novinka NASA k misi Solar Orbiter
[2] Solar Orbiter má zelenou
[3] Základní fakta o misi a přístroje na sondě Solar Orbiter
[4] Web ESA k misi Solar Orbiter



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Solar Orbiter


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »