Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  6. vesmírný týden 2022

6. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 9. února 2022 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 2. do 13. 2. 2022. Měsíc bude v první čtvrti a mělo by se ukázat Lunar X. Večer zamávejme na rozloučenou planetě Jupiter. Ráno září planeta Venuše a k ní se přidává slabý Mars a Merkur. Aktivita Slunce je zvýšená. Raketa Falcon 9 třikrát úspěšně odstartovala, třikrát přistál její první stupeň a vyneseno bylo 51 družic. Před 75 lety byl na dálném východě Ruska zaznamenán pád velkého bolidu doprovázený explozí tělesa v husté atmosféře a dopadem mnoha tun železných meteoritů v pohoří Sichote-Aliň.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 8. února ve 14:50 SEČ. Na rozhraní světla a tmy, na terminátoru, by se v úterý kolem 18. hodiny mělo rozsvítit pomyslné písmeno X a o kus výše písmeno V. Útvar zvaný Lunar X je pěknou hrou stínů na valech kráterů.

Slunce 2. února 2022 Autor: Petr Valach
Slunce 2. února 2022
Autor: Petr Valach
Planety:
Jupiter (−2 mag) už mizí v záři Slunce. Z večerní oblohy tento týden mizí. Ráno svítí nízko nad jihovýchodem výrazná planeta Venuše (−4,9 mag), kterou nyní doplňuje Merkur (0 mag) a Mars (1,4 mag).

Aktivita Slunce je zvýšená. Několik skupin skvrn zpestřuje pozorování, pokud se obloha na chvíli otevře, jako se to stalo v uplynulém týdnu. Výrazné erupce zatím nenastaly. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Raketa Falcon 9 se stala nosičem s nejvíce úspěšnými starty v řadě. Pomohla k tomu i trojice startů v uplynulém týdnu, doprovázená také trojím úspěšným dosednutím prvního stupně. Dvakrát na pevninu a jednou na mořskou plošinu. V noci na úterý 1. 2. byla vynesena italská radarová družice Cosmo SkyMed druhé generace (CSG-2). Ve středu byla vynesena tajná americká družice NROL-87. Ve čtvrtek bylo vyneseno 49 Starlinků (mise 4-7).

Raketa Falcon 9 startuje 1. 2. 2022 s družicí Cosmo-SkyMed druhé generace Autor: SpaceX
Raketa Falcon 9 startuje 1. 2. 2022 s družicí Cosmo-SkyMed druhé generace
Autor: SpaceX

V sobotu 5. 2. proběhl úspěšně start rakety Sojuz-2.1a. Tajná vojenská družice s označením Kosmos 2553 má podle Michala Václavíka z České kosmické kanceláře za účel testování nových technologií a studium vlivu těžkých nabitých částic na ně. Ve skutečnosti prý ale může jít o optoelektronickou nebo radarovou družici.

V pondělí 7. 2. 19. hodině našeho času se otevírá startovní okno pro odložený start rakety Astra Rocket 3.3 z floridského kosmodromu CCSFS. Vynést má čtveřici menších družic.

Výročí

8. února 1992 (30 let) proletěla sonda Ulysses kolem Jupiteru. Sonda byla vypuštěna z paluby raketoplánu Discovery 6. 10. 1990 a gravitační manévr u Jupiteru ji dostal na dráhu kolem Slunce s tak velkým sklonem, že mohla postupně sledovat severní i jižní pól Slunce. Díky tomu, že Ulysses vydržela více než 12 let, pomohla nám poznat heliosféru během slunečního minima i maxima aktivity.

12. února 1947 (75 let) byl zaznamenán pád bolidu Sichote-Aliň. V historii je to poměrně unikátní úkaz, kdy byl pozorován pád velkého denního bolidu, který explodoval ve výšce asi 5,6 km a z něhož asi 23 tun materiálu dopadlo v podobě železných meteoritů až na zem. Největší úlomky vytvořily krátery, z nichž největší mají až 26 metrů.

13. února 1852 (170 let) se narodil John Dreyer, tvůrce významných katalogů: NGC katalogu mlhovin a hvězdokup (1888), IC katalogu (1895) a druhého IC katalogu (1908). První známý katalog objektů vydal Charles Messier a Pierre Méchain v roce 1781 a zahrnoval 103 objektů. Později v katalogizaci pokračovali William a John Herschelovi (General Catalogue 1863, 5096 objektů). John Dreyer začal pracovat nejprve jako asistent Lorda Rosse a měl tak k dispozici tehdy největší 6 stopový reflektor. Později pokračoval jako ředitel Armagh Observatory, kdy vydal NGC a později IC katalogy. Tím zahrnul 7840, 1520 respektive 3866 objektů oblohy.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Luna 20
  • výročí: Malcolm Hartley
  • výročí: Hiten u Měsíce
  • výročí: Klym Čurjumov
  • výročí: John Glenn, Mercury-Friendship 7
  • výročí: (10199) Chariklo

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Lunar X, John Dreyer, Ulysses, Sichote-Alin, Vesmírný týden


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »