Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  6. vesmírný týden 2023

6. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 8. února 2023 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 2. do 12. 2. 2023. Měsíc je ve fázi úplňku a ubývá k poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je výrazná planeta Venuše a o něco výše také jasný Jupiter. Nejvýše najdeme večer Mars, k němuž se zdánlivě na obloze blíží i kometa C/2022 E3 (ZTF). Aktivita Slunce se snížila, ale v lednu bylo zatím největší množství skvrn. Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX překonala hranici 200 úspěšných startů. Máme tu i starty ruských raket. Před pěti lety vynesl Falcon Heavy při svém inauguračním letu automobil Tesla.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v neděli 5. února v 19:28 SEČ.

Planety
Nejníže je za soumraku Venuše (−3,9 mag), ale díky vysokému jasu je dobře viditelná. O něco výše je vidět Jupiter (−2,1 mag) a ideální podmínky viditelnosti má planeta Mars (0 mag), která vrcholí ve výšce přes 60° nad jihem kolem 19:30 SEČ. Dobře pozorovatelná je také planeta Uran (5,8 mag), která se nachází v Beranu a na konci soumraku je asi 50° nad jihozápadem.
Pokud ještě stihnete Jupiter výše nad obzorem, máme tu přehled průchodů GRS středem kotoučku a některé úkazy měsíčků. GRS projde 7. 2. v 17:05, 9. 2. v 18:45 a 11. 2. ve 20:25 SEČ. Měsíc Ganymed se 7. 2. v 18:26 vynoří zpoza Jupiteru a v 19:52 vstoupí do stínu planety. 11. 2. v 19:12 se za Jupiter schová Io. 12. února navečer probíhá přechod Io – měsíc přejde od 16:34 do 18:48 a stín přejde planetu od 17:32 do 19:46.

Aktivita Slunce se dočasně snížila. V lednu však bylo zaznamenáno tolik skvrn, že relativní číslo slunečních skvrn narostlo téměř na stejnou hodnotu, jaká byla v minulém maximu aktivity ta vůbec nejvyšší. Protože nyní je očekávané maximum až v letech 2024/25, je velmi pravděpodobné, že se máme ještě na co těšit. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Relativní číslo slunečních skvrn (měsíční průměr) dosáhlo hodnot, jaké jsme naposledy zažili v maximu aktivity v roce 2014. Autor: Spaceweather.com
Relativní číslo slunečních skvrn (měsíční průměr) dosáhlo hodnot, jaké jsme naposledy zažili v maximu aktivity v roce 2014.
Autor: Spaceweather.com

Kometa C/2022 E3 (ZTF) prolétla nejblíže Zemi a bude slábnout. Nyní má kolem 6 mag a tak je nadále snadným cílem i pro malé triedry. Velmi hezká bude ve větším přístroji při malém zvětšení. Úhlově se blíží planetě Mars, který bude míjet 10. a 11. 2. Od 8. 2. bude večer opět viditelná na bezměsíčné obloze. K pozorování komety je třeba tmavá obloha, ve městě bychom ale mohli vidět alespoň okolí jádra jako mlhavou skvrnku.

Kometa C2022 E3 ZTF Autor: Tomas Chylek
Kometa C2022 E3 ZTF
Autor: Tomas Chylek

Zorným polem korónografů SOHO a STEREO-A proletěla nejjasnější kometa těchto dnů, 96P/Machholz. Nyní se velmi rychle vyšvihne extrémně nízko na ranní oblohu. Možná půjde vyhledat alespoň fotograficky a kdoví, třeba i vizuálně v dalekohledech.

Kosmonautika

Raketa Falcon 9 soukromé společnosti SpaceX si připsala další významný milník, když překonala hranici 200 úspěšných startů. Stalo se tak 31. ledna 2023 při startu mise Starlink 2-6. První stupeň opět úspěšně dosedl, tentokrát na plošinu OCISLY v Tichém oceánu. 2. února jsme se dočkali startu mise Starlink 5-3 z floridské rampy LC-39A. První stupeň dosedl na mořskou plošinu ASOG v Atlantiku. Na orbitě je aktuálně 3583 družic Starlink, z toho 208 je nefunkčních. SpaceX zatím plánuje vypustit na 12 000 družic, takže pro astronomy se situace na obloze zhorší ještě nejméně čtyřikrát.

5. 2. večer našeho času se chystá další start Falconu 9, tentokrát s telekomunikační družicí Amazonas Nexus.

2. února provedli druhý výstup do kosmu Nicole Mannová a Kóiči Wakata. Dokončili přípravu nosníku na další z panelů fotovoltaických článků iROSA.

Rusko po dlouhé době plánuje další start. Raketa Proton vynesla družici řady Elektro-L.

K ISS má být také vynesena nákladní loď Progress MS-22. Start rakety Sojuz-2.1a je v plánu 9. 2.

Výročí

6. února 1853 (170 let) se narodil skotský amatérský astronom Thomas David Anderson. Jako malý viděl kometu Donati, ale jako amatérský astronom později objevil dvě známé novy. Nova Aurigae 1892, známá dnes jako T Aurigae, byla jasná nova, která v maximu dosáhla 3,8 mag. Dnes jde o hvězdu 15. velikosti. Nova Persei 1901 byla nejjasnější novou moderní doby. S jasností 0,2 mag se nakrátko stala jednou z nejjasnějších hvězd oblohy. Dnes ji jako GK Persei najdeme jako hvězdu 13. velikosti. Pravidelně ale mění jas jako kataklyzmatická proměnná hvězda a kolem ní je slabý pozůstatek výbuchu před více než sto lety.

6. února 2018 (5 let) proběhl první start rakety Falcon Heavy. Byl úspěšný a raketa při něm vynesla automobil Tesla Roadster s figurínou Starman na heliocentrickou dráhu s aféliem za dráhou Marsu. Boční stupně tehdy přistály simultánně na Floridě, což je ikonickým zážitkem každého startu této rakety od té doby.

8. února 1828 (195 let) se narodil francouzký spisovatel Jules Verne. Je považován za jednoho ze zakladatelů žánru vědeckofantastické literatury. Některé jeho představy o létajících strojích, využití elektřiny a jiné příběhy se překvapivě shodovaly s pozdější realitou. Nejvýznamější dílo je cyklus Podivuhodné cesty, který zahrnuje 54 děl. S vesmírnou tématikou samozřejmě souvisí kniha Ze Země na Měsíc z roku 1865. Podobnou tématiku má také dílo Okolo Měsíce (1870), Na kometě (1877) či Honba za meteorem (1908).

Výhled na příští týden 

  • výročí: Chuck Yeager
  • výročí: Fritz Zwicky
  • výročí: Syncom 1
  • výročí: William Henry Pickering
  • výročí: Čeljabinský bolid
  • výročí: Miranda, měsíc Uranu
  • výročí: Mikuláš Koperník

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Jules verne, Falcon Heavy, Thomas David Anderson, Vesmírný týden


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »