Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  6. vesmírný týden 2023

6. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 8. února 2023 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 2. do 12. 2. 2023. Měsíc je ve fázi úplňku a ubývá k poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je výrazná planeta Venuše a o něco výše také jasný Jupiter. Nejvýše najdeme večer Mars, k němuž se zdánlivě na obloze blíží i kometa C/2022 E3 (ZTF). Aktivita Slunce se snížila, ale v lednu bylo zatím největší množství skvrn. Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX překonala hranici 200 úspěšných startů. Máme tu i starty ruských raket. Před pěti lety vynesl Falcon Heavy při svém inauguračním letu automobil Tesla.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v neděli 5. února v 19:28 SEČ.

Planety
Nejníže je za soumraku Venuše (−3,9 mag), ale díky vysokému jasu je dobře viditelná. O něco výše je vidět Jupiter (−2,1 mag) a ideální podmínky viditelnosti má planeta Mars (0 mag), která vrcholí ve výšce přes 60° nad jihem kolem 19:30 SEČ. Dobře pozorovatelná je také planeta Uran (5,8 mag), která se nachází v Beranu a na konci soumraku je asi 50° nad jihozápadem.
Pokud ještě stihnete Jupiter výše nad obzorem, máme tu přehled průchodů GRS středem kotoučku a některé úkazy měsíčků. GRS projde 7. 2. v 17:05, 9. 2. v 18:45 a 11. 2. ve 20:25 SEČ. Měsíc Ganymed se 7. 2. v 18:26 vynoří zpoza Jupiteru a v 19:52 vstoupí do stínu planety. 11. 2. v 19:12 se za Jupiter schová Io. 12. února navečer probíhá přechod Io – měsíc přejde od 16:34 do 18:48 a stín přejde planetu od 17:32 do 19:46.

Aktivita Slunce se dočasně snížila. V lednu však bylo zaznamenáno tolik skvrn, že relativní číslo slunečních skvrn narostlo téměř na stejnou hodnotu, jaká byla v minulém maximu aktivity ta vůbec nejvyšší. Protože nyní je očekávané maximum až v letech 2024/25, je velmi pravděpodobné, že se máme ještě na co těšit. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Relativní číslo slunečních skvrn (měsíční průměr) dosáhlo hodnot, jaké jsme naposledy zažili v maximu aktivity v roce 2014. Autor: Spaceweather.com
Relativní číslo slunečních skvrn (měsíční průměr) dosáhlo hodnot, jaké jsme naposledy zažili v maximu aktivity v roce 2014.
Autor: Spaceweather.com

Kometa C/2022 E3 (ZTF) prolétla nejblíže Zemi a bude slábnout. Nyní má kolem 6 mag a tak je nadále snadným cílem i pro malé triedry. Velmi hezká bude ve větším přístroji při malém zvětšení. Úhlově se blíží planetě Mars, který bude míjet 10. a 11. 2. Od 8. 2. bude večer opět viditelná na bezměsíčné obloze. K pozorování komety je třeba tmavá obloha, ve městě bychom ale mohli vidět alespoň okolí jádra jako mlhavou skvrnku.

Kometa C2022 E3 ZTF Autor: Tomas Chylek
Kometa C2022 E3 ZTF
Autor: Tomas Chylek

Zorným polem korónografů SOHO a STEREO-A proletěla nejjasnější kometa těchto dnů, 96P/Machholz. Nyní se velmi rychle vyšvihne extrémně nízko na ranní oblohu. Možná půjde vyhledat alespoň fotograficky a kdoví, třeba i vizuálně v dalekohledech.

Kosmonautika

Raketa Falcon 9 soukromé společnosti SpaceX si připsala další významný milník, když překonala hranici 200 úspěšných startů. Stalo se tak 31. ledna 2023 při startu mise Starlink 2-6. První stupeň opět úspěšně dosedl, tentokrát na plošinu OCISLY v Tichém oceánu. 2. února jsme se dočkali startu mise Starlink 5-3 z floridské rampy LC-39A. První stupeň dosedl na mořskou plošinu ASOG v Atlantiku. Na orbitě je aktuálně 3583 družic Starlink, z toho 208 je nefunkčních. SpaceX zatím plánuje vypustit na 12 000 družic, takže pro astronomy se situace na obloze zhorší ještě nejméně čtyřikrát.

5. 2. večer našeho času se chystá další start Falconu 9, tentokrát s telekomunikační družicí Amazonas Nexus.

2. února provedli druhý výstup do kosmu Nicole Mannová a Kóiči Wakata. Dokončili přípravu nosníku na další z panelů fotovoltaických článků iROSA.

Rusko po dlouhé době plánuje další start. Raketa Proton vynesla družici řady Elektro-L.

K ISS má být také vynesena nákladní loď Progress MS-22. Start rakety Sojuz-2.1a je v plánu 9. 2.

Výročí

6. února 1853 (170 let) se narodil skotský amatérský astronom Thomas David Anderson. Jako malý viděl kometu Donati, ale jako amatérský astronom později objevil dvě známé novy. Nova Aurigae 1892, známá dnes jako T Aurigae, byla jasná nova, která v maximu dosáhla 3,8 mag. Dnes jde o hvězdu 15. velikosti. Nova Persei 1901 byla nejjasnější novou moderní doby. S jasností 0,2 mag se nakrátko stala jednou z nejjasnějších hvězd oblohy. Dnes ji jako GK Persei najdeme jako hvězdu 13. velikosti. Pravidelně ale mění jas jako kataklyzmatická proměnná hvězda a kolem ní je slabý pozůstatek výbuchu před více než sto lety.

6. února 2018 (5 let) proběhl první start rakety Falcon Heavy. Byl úspěšný a raketa při něm vynesla automobil Tesla Roadster s figurínou Starman na heliocentrickou dráhu s aféliem za dráhou Marsu. Boční stupně tehdy přistály simultánně na Floridě, což je ikonickým zážitkem každého startu této rakety od té doby.

8. února 1828 (195 let) se narodil francouzký spisovatel Jules Verne. Je považován za jednoho ze zakladatelů žánru vědeckofantastické literatury. Některé jeho představy o létajících strojích, využití elektřiny a jiné příběhy se překvapivě shodovaly s pozdější realitou. Nejvýznamější dílo je cyklus Podivuhodné cesty, který zahrnuje 54 děl. S vesmírnou tématikou samozřejmě souvisí kniha Ze Země na Měsíc z roku 1865. Podobnou tématiku má také dílo Okolo Měsíce (1870), Na kometě (1877) či Honba za meteorem (1908).

Výhled na příští týden 

  • výročí: Chuck Yeager
  • výročí: Fritz Zwicky
  • výročí: Syncom 1
  • výročí: William Henry Pickering
  • výročí: Čeljabinský bolid
  • výročí: Miranda, měsíc Uranu
  • výročí: Mikuláš Koperník

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Jules verne, Falcon Heavy, Thomas David Anderson, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »