6. vesmírný týden 2023

Obloha

Měsíc bude v úplňku v neděli 5. února v 19:28 SEČ.

Planety
Nejníže je za soumraku Venuše (−3,9 mag), ale díky vysokému jasu je dobře viditelná. O něco výše je vidět Jupiter (−2,1 mag) a ideální podmínky viditelnosti má planeta Mars (0 mag), která vrcholí ve výšce přes 60° nad jihem kolem 19:30 SEČ. Dobře pozorovatelná je také planeta Uran (5,8 mag), která se nachází v Beranu a na konci soumraku je asi 50° nad jihozápadem.
Pokud ještě stihnete Jupiter výše nad obzorem, máme tu přehled průchodů GRS středem kotoučku a některé úkazy měsíčků. GRS projde 7. 2. v 17:05, 9. 2. v 18:45 a 11. 2. ve 20:25 SEČ. Měsíc Ganymed se 7. 2. v 18:26 vynoří zpoza Jupiteru a v 19:52 vstoupí do stínu planety. 11. 2. v 19:12 se za Jupiter schová Io. 12. února navečer probíhá přechod Io – měsíc přejde od 16:34 do 18:48 a stín přejde planetu od 17:32 do 19:46.

Aktivita Slunce se dočasně snížila. V lednu však bylo zaznamenáno tolik skvrn, že relativní číslo slunečních skvrn narostlo téměř na stejnou hodnotu, jaká byla v minulém maximu aktivity ta vůbec nejvyšší. Protože nyní je očekávané maximum až v letech 2024/25, je velmi pravděpodobné, že se máme ještě na co těšit. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2022 E3 (ZTF) prolétla nejblíže Zemi a bude slábnout. Nyní má kolem 6 mag a tak je nadále snadným cílem i pro malé triedry. Velmi hezká bude ve větším přístroji při malém zvětšení. Úhlově se blíží planetě Mars, který bude míjet 10. a 11. 2. Od 8. 2. bude večer opět viditelná na bezměsíčné obloze. K pozorování komety je třeba tmavá obloha, ve městě bychom ale mohli vidět alespoň okolí jádra jako mlhavou skvrnku.

Zorným polem korónografů SOHO a STEREO-A proletěla nejjasnější kometa těchto dnů, 96P/Machholz. Nyní se velmi rychle vyšvihne extrémně nízko na ranní oblohu. Možná půjde vyhledat alespoň fotograficky a kdoví, třeba i vizuálně v dalekohledech.

Kosmonautika

Raketa Falcon 9 soukromé společnosti SpaceX si připsala další významný milník, když překonala hranici 200 úspěšných startů. Stalo se tak 31. ledna 2023 při startu mise Starlink 2-6. První stupeň opět úspěšně dosedl, tentokrát na plošinu OCISLY v Tichém oceánu. 2. února jsme se dočkali startu mise Starlink 5-3 z floridské rampy LC-39A. První stupeň dosedl na mořskou plošinu ASOG v Atlantiku. Na orbitě je aktuálně 3583 družic Starlink, z toho 208 je nefunkčních. SpaceX zatím plánuje vypustit na 12 000 družic, takže pro astronomy se situace na obloze zhorší ještě nejméně čtyřikrát.

5. 2. večer našeho času se chystá další start Falconu 9, tentokrát s telekomunikační družicí Amazonas Nexus.

2. února provedli druhý výstup do kosmu Nicole Mannová a Kóiči Wakata. Dokončili přípravu nosníku na další z panelů fotovoltaických článků iROSA.

Rusko po dlouhé době plánuje další start. Raketa Proton vynesla družici řady Elektro-L.

K ISS má být také vynesena nákladní loď Progress MS-22. Start rakety Sojuz-2.1a je v plánu 9. 2.

Výročí

6. února 1853 (170 let) se narodil skotský amatérský astronom Thomas David Anderson. Jako malý viděl kometu Donati, ale jako amatérský astronom později objevil dvě známé novy. Nova Aurigae 1892, známá dnes jako T Aurigae, byla jasná nova, která v maximu dosáhla 3,8 mag. Dnes jde o hvězdu 15. velikosti. Nova Persei 1901 byla nejjasnější novou moderní doby. S jasností 0,2 mag se nakrátko stala jednou z nejjasnějších hvězd oblohy. Dnes ji jako GK Persei najdeme jako hvězdu 13. velikosti. Pravidelně ale mění jas jako kataklyzmatická proměnná hvězda a kolem ní je slabý pozůstatek výbuchu před více než sto lety.

6. února 2018 (5 let) proběhl první start rakety Falcon Heavy. Byl úspěšný a raketa při něm vynesla automobil Tesla Roadster s figurínou Starman na heliocentrickou dráhu s aféliem za dráhou Marsu. Boční stupně tehdy přistály simultánně na Floridě, což je ikonickým zážitkem každého startu této rakety od té doby.

8. února 1828 (195 let) se narodil francouzký spisovatel Jules Verne. Je považován za jednoho ze zakladatelů žánru vědeckofantastické literatury. Některé jeho představy o létajících strojích, využití elektřiny a jiné příběhy se překvapivě shodovaly s pozdější realitou. Nejvýznamější dílo je cyklus Podivuhodné cesty, který zahrnuje 54 děl. S vesmírnou tématikou samozřejmě souvisí kniha Ze Země na Měsíc z roku 1865. Podobnou tématiku má také dílo Okolo Měsíce (1870), Na kometě (1877) či Honba za meteorem (1908).

Výhled na příští týden 

• výročí: Chuck Yeager
• výročí: Fritz Zwicky
• výročí: Syncom 1
• výročí: William Henry Pickering
• výročí: Čeljabinský bolid
• výročí: Miranda, měsíc Uranu
• výročí: Mikuláš Koperník

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).