Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  6. vesmírný týden 2023

6. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 8. února 2023 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 2. do 12. 2. 2023. Měsíc je ve fázi úplňku a ubývá k poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je výrazná planeta Venuše a o něco výše také jasný Jupiter. Nejvýše najdeme večer Mars, k němuž se zdánlivě na obloze blíží i kometa C/2022 E3 (ZTF). Aktivita Slunce se snížila, ale v lednu bylo zatím největší množství skvrn. Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX překonala hranici 200 úspěšných startů. Máme tu i starty ruských raket. Před pěti lety vynesl Falcon Heavy při svém inauguračním letu automobil Tesla.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v neděli 5. února v 19:28 SEČ.

Planety
Nejníže je za soumraku Venuše (−3,9 mag), ale díky vysokému jasu je dobře viditelná. O něco výše je vidět Jupiter (−2,1 mag) a ideální podmínky viditelnosti má planeta Mars (0 mag), která vrcholí ve výšce přes 60° nad jihem kolem 19:30 SEČ. Dobře pozorovatelná je také planeta Uran (5,8 mag), která se nachází v Beranu a na konci soumraku je asi 50° nad jihozápadem.
Pokud ještě stihnete Jupiter výše nad obzorem, máme tu přehled průchodů GRS středem kotoučku a některé úkazy měsíčků. GRS projde 7. 2. v 17:05, 9. 2. v 18:45 a 11. 2. ve 20:25 SEČ. Měsíc Ganymed se 7. 2. v 18:26 vynoří zpoza Jupiteru a v 19:52 vstoupí do stínu planety. 11. 2. v 19:12 se za Jupiter schová Io. 12. února navečer probíhá přechod Io – měsíc přejde od 16:34 do 18:48 a stín přejde planetu od 17:32 do 19:46.

Aktivita Slunce se dočasně snížila. V lednu však bylo zaznamenáno tolik skvrn, že relativní číslo slunečních skvrn narostlo téměř na stejnou hodnotu, jaká byla v minulém maximu aktivity ta vůbec nejvyšší. Protože nyní je očekávané maximum až v letech 2024/25, je velmi pravděpodobné, že se máme ještě na co těšit. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Relativní číslo slunečních skvrn (měsíční průměr) dosáhlo hodnot, jaké jsme naposledy zažili v maximu aktivity v roce 2014. Autor: Spaceweather.com
Relativní číslo slunečních skvrn (měsíční průměr) dosáhlo hodnot, jaké jsme naposledy zažili v maximu aktivity v roce 2014.
Autor: Spaceweather.com

Kometa C/2022 E3 (ZTF) prolétla nejblíže Zemi a bude slábnout. Nyní má kolem 6 mag a tak je nadále snadným cílem i pro malé triedry. Velmi hezká bude ve větším přístroji při malém zvětšení. Úhlově se blíží planetě Mars, který bude míjet 10. a 11. 2. Od 8. 2. bude večer opět viditelná na bezměsíčné obloze. K pozorování komety je třeba tmavá obloha, ve městě bychom ale mohli vidět alespoň okolí jádra jako mlhavou skvrnku.

Kometa C2022 E3 ZTF Autor: Tomas Chylek
Kometa C2022 E3 ZTF
Autor: Tomas Chylek

Zorným polem korónografů SOHO a STEREO-A proletěla nejjasnější kometa těchto dnů, 96P/Machholz. Nyní se velmi rychle vyšvihne extrémně nízko na ranní oblohu. Možná půjde vyhledat alespoň fotograficky a kdoví, třeba i vizuálně v dalekohledech.

Kosmonautika

Raketa Falcon 9 soukromé společnosti SpaceX si připsala další významný milník, když překonala hranici 200 úspěšných startů. Stalo se tak 31. ledna 2023 při startu mise Starlink 2-6. První stupeň opět úspěšně dosedl, tentokrát na plošinu OCISLY v Tichém oceánu. 2. února jsme se dočkali startu mise Starlink 5-3 z floridské rampy LC-39A. První stupeň dosedl na mořskou plošinu ASOG v Atlantiku. Na orbitě je aktuálně 3583 družic Starlink, z toho 208 je nefunkčních. SpaceX zatím plánuje vypustit na 12 000 družic, takže pro astronomy se situace na obloze zhorší ještě nejméně čtyřikrát.

5. 2. večer našeho času se chystá další start Falconu 9, tentokrát s telekomunikační družicí Amazonas Nexus.

2. února provedli druhý výstup do kosmu Nicole Mannová a Kóiči Wakata. Dokončili přípravu nosníku na další z panelů fotovoltaických článků iROSA.

Rusko po dlouhé době plánuje další start. Raketa Proton vynesla družici řady Elektro-L.

K ISS má být také vynesena nákladní loď Progress MS-22. Start rakety Sojuz-2.1a je v plánu 9. 2.

Výročí

6. února 1853 (170 let) se narodil skotský amatérský astronom Thomas David Anderson. Jako malý viděl kometu Donati, ale jako amatérský astronom později objevil dvě známé novy. Nova Aurigae 1892, známá dnes jako T Aurigae, byla jasná nova, která v maximu dosáhla 3,8 mag. Dnes jde o hvězdu 15. velikosti. Nova Persei 1901 byla nejjasnější novou moderní doby. S jasností 0,2 mag se nakrátko stala jednou z nejjasnějších hvězd oblohy. Dnes ji jako GK Persei najdeme jako hvězdu 13. velikosti. Pravidelně ale mění jas jako kataklyzmatická proměnná hvězda a kolem ní je slabý pozůstatek výbuchu před více než sto lety.

6. února 2018 (5 let) proběhl první start rakety Falcon Heavy. Byl úspěšný a raketa při něm vynesla automobil Tesla Roadster s figurínou Starman na heliocentrickou dráhu s aféliem za dráhou Marsu. Boční stupně tehdy přistály simultánně na Floridě, což je ikonickým zážitkem každého startu této rakety od té doby.

8. února 1828 (195 let) se narodil francouzký spisovatel Jules Verne. Je považován za jednoho ze zakladatelů žánru vědeckofantastické literatury. Některé jeho představy o létajících strojích, využití elektřiny a jiné příběhy se překvapivě shodovaly s pozdější realitou. Nejvýznamější dílo je cyklus Podivuhodné cesty, který zahrnuje 54 děl. S vesmírnou tématikou samozřejmě souvisí kniha Ze Země na Měsíc z roku 1865. Podobnou tématiku má také dílo Okolo Měsíce (1870), Na kometě (1877) či Honba za meteorem (1908).

Výhled na příští týden 

  • výročí: Chuck Yeager
  • výročí: Fritz Zwicky
  • výročí: Syncom 1
  • výročí: William Henry Pickering
  • výročí: Čeljabinský bolid
  • výročí: Miranda, měsíc Uranu
  • výročí: Mikuláš Koperník

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Jules verne, Falcon Heavy, Thomas David Anderson, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »