Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. vesmírný týden 2020

7. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 12. února 2020 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 2. do 16. 2. 2020. Měsíc po úplňku ubývá k poslední čtvrti. Večer máme na obloze velmi jasnou Venuši a relativně snadno viditelný Merkur. Ráno je vidět Mars a velmi nízko i Jupiter. Večerní obloha nabídne také dvě komety. Startuje sonda Solar Orbiter. Z dalších startů očekáváme např. vynesení nákladní lodi Cygnus k ISS nebo další várky Starlinků. Před 20 lety se dostala sonda NEAR-Shoemaker na oběžnou dráhu planetky Eros a před 30 lety jsme získali portrét Sluneční soustavy z Voaygeru 1.

Obloha

Měsíc byl v úplňku v neděli 9. února v 8:33 SEČ. Poslední čtvrť nastane v sobotu 15. ve 23:17.

Planety:
Venuše (−4,2 mag) je vidět vysoko na obloze jako zářivá hvězda – Večernice. Merkur, jehož jas se pohybuje kolem 0 mag, což je také velmi jasný objekt, se nachází před 18. hodinou poměrně vysoko (asi 10°) a je bez problému viditelný pouhým okem.  Ráno je vidět Mars (1,3 mag), ale jen nízko nad jihovýchodem a ještě níže je Jupiter (−1,9 mag).

Merkur a Venuše 8. února 2020 přes dalekohled SW 406/1800, 2.5x PowerMate, ZWO ASI290MC. U Merkuru byl navíc použit ADC Omegon a u Venuše filtr U-Venus. Autor: Petr Valach
Merkur a Venuše 8. února 2020 přes dalekohled SW 406/1800, 2.5x PowerMate, ZWO ASI290MC. U Merkuru byl navíc použit ADC Omegon a u Venuše filtr U-Venus.
Autor: Petr Valach

Aktivita Slunce je nízká. Tento týden nebyly pozorovatelné žádné skvrny. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) se dle oficiálních hranic IAU stěhuje do souhvězdí Kasijopeje. Najdeme zde fotograficky zajímavé mlhoviny Srdce a Duše, ale jinak je kometa v „zemi nikoho“ a je třeba si na ni doskákat podle hvězd. Možná pomůže přiložená náhledová mapka (na astro.cz si tyto obrázky lze prohlížet v plném rozlišení až po dvojím kliknutí, protože prvním se otevře v jakési galerii obrázků,  ale pokud to nevíte, je vhodné to připomenout). Pro hlubší zájemce o komety doporučujeme spíše web astro.vanbuitenen.nl. Zde najdete také podrobné info k večer pozorovatelné kometě C/2019 Y1 (Iwamoto).

Poloha komety C/2017 T2 (PanSTARRS) v únoru 2020 podle Guide 9.
Poloha komety C/2017 T2 (PanSTARRS) v únoru 2020 podle Guide 9.

Kosmonautika

Start sondy Solar Orbiter je už doslova za dveřmi. Po všech odkladech, mimo jiné i kvůli počasí, se plánovaný start posunul na noc z neděle na pondělí našeho času. Raketa Atlas V má startovat v 5:03 SEČ. O startující sondě je také aktuální víkendový článek a seriál na kosmonautix.cz.

Japonská raketa H-IIA vypustila 9. února družici IGS Optical-7, družici systému optických nebo radarových družic určených k dálkovému průzkumu Země.

9. února je připravena raketa Antares-230+ vynést nákladní loď Cygnus v rámci zásobovací mise NG-13 k ISS. Start je v plánu ve 23:39 SEČ.

Během týdne, zřejmě ne dříve než 12. února, má startovat indická raketa GSLV MkIII s telekomunikační družicí GiSAT 1 pro oblast subsaharské Afriky.

Pokud vše půjde podle plánu, tak již v sobotu 15. února v 16:46 SEČ má startovat další várka Starlinků na raketě Falcon 9.

Výročí

14. února 1980 (40 let) odstartovala americká sonda Solar Maximum Mission. Název napovídá její hlavní účel, tedy studium sluneční aktivity během tehdejšího maxima. Zajímavé je, že v roce 1984 k ní letěl raketoplán Challenger a díky opravě pak fungovala i během minima sluneční aktivity a zanikla v atmosféře až v roce 1989.

14. února 1990 (30 let) pořídila sonda Voyager 1 slavnou mozaiku planet Sluneční soustavy. Země na snímku téměř není vidět a představuje jen titěrný modrý bod.

14. února 2000 (20 let) byla navedena sonda NEAR-Shoemaker na oběžnou dráhu svého cíle, planetky Eros.

16. února 1965 (55 let) byla vypuštěna americká družice Pegasus 1, která studovala vliv mikrometeoritů na nízké oběžné dráze.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: Ranger 8
  • Výročí: první japonská družice Ōsumi
  • Výročí: Cornelis Johannes van Houten
  • Výročí: Tombaugh poprvé spatřil Pluto
  • Výročí: Tom Gehrels
  • Výročí: Světlana Gerasimenková

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »