Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. vesmírný týden 2020

7. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 12. února 2020 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 2. do 16. 2. 2020. Měsíc po úplňku ubývá k poslední čtvrti. Večer máme na obloze velmi jasnou Venuši a relativně snadno viditelný Merkur. Ráno je vidět Mars a velmi nízko i Jupiter. Večerní obloha nabídne také dvě komety. Startuje sonda Solar Orbiter. Z dalších startů očekáváme např. vynesení nákladní lodi Cygnus k ISS nebo další várky Starlinků. Před 20 lety se dostala sonda NEAR-Shoemaker na oběžnou dráhu planetky Eros a před 30 lety jsme získali portrét Sluneční soustavy z Voaygeru 1.

Obloha

Měsíc byl v úplňku v neděli 9. února v 8:33 SEČ. Poslední čtvrť nastane v sobotu 15. ve 23:17.

Planety:
Venuše (−4,2 mag) je vidět vysoko na obloze jako zářivá hvězda – Večernice. Merkur, jehož jas se pohybuje kolem 0 mag, což je také velmi jasný objekt, se nachází před 18. hodinou poměrně vysoko (asi 10°) a je bez problému viditelný pouhým okem.  Ráno je vidět Mars (1,3 mag), ale jen nízko nad jihovýchodem a ještě níže je Jupiter (−1,9 mag).

Merkur a Venuše 8. února 2020 přes dalekohled SW 406/1800, 2.5x PowerMate, ZWO ASI290MC. U Merkuru byl navíc použit ADC Omegon a u Venuše filtr U-Venus. Autor: Petr Valach
Merkur a Venuše 8. února 2020 přes dalekohled SW 406/1800, 2.5x PowerMate, ZWO ASI290MC. U Merkuru byl navíc použit ADC Omegon a u Venuše filtr U-Venus.
Autor: Petr Valach

Aktivita Slunce je nízká. Tento týden nebyly pozorovatelné žádné skvrny. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) se dle oficiálních hranic IAU stěhuje do souhvězdí Kasijopeje. Najdeme zde fotograficky zajímavé mlhoviny Srdce a Duše, ale jinak je kometa v „zemi nikoho“ a je třeba si na ni doskákat podle hvězd. Možná pomůže přiložená náhledová mapka (na astro.cz si tyto obrázky lze prohlížet v plném rozlišení až po dvojím kliknutí, protože prvním se otevře v jakési galerii obrázků,  ale pokud to nevíte, je vhodné to připomenout). Pro hlubší zájemce o komety doporučujeme spíše web astro.vanbuitenen.nl. Zde najdete také podrobné info k večer pozorovatelné kometě C/2019 Y1 (Iwamoto).

Poloha komety C/2017 T2 (PanSTARRS) v únoru 2020 podle Guide 9.
Poloha komety C/2017 T2 (PanSTARRS) v únoru 2020 podle Guide 9.

Kosmonautika

Start sondy Solar Orbiter je už doslova za dveřmi. Po všech odkladech, mimo jiné i kvůli počasí, se plánovaný start posunul na noc z neděle na pondělí našeho času. Raketa Atlas V má startovat v 5:03 SEČ. O startující sondě je také aktuální víkendový článek a seriál na kosmonautix.cz.

Japonská raketa H-IIA vypustila 9. února družici IGS Optical-7, družici systému optických nebo radarových družic určených k dálkovému průzkumu Země.

9. února je připravena raketa Antares-230+ vynést nákladní loď Cygnus v rámci zásobovací mise NG-13 k ISS. Start je v plánu ve 23:39 SEČ.

Během týdne, zřejmě ne dříve než 12. února, má startovat indická raketa GSLV MkIII s telekomunikační družicí GiSAT 1 pro oblast subsaharské Afriky.

Pokud vše půjde podle plánu, tak již v sobotu 15. února v 16:46 SEČ má startovat další várka Starlinků na raketě Falcon 9.

Výročí

14. února 1980 (40 let) odstartovala americká sonda Solar Maximum Mission. Název napovídá její hlavní účel, tedy studium sluneční aktivity během tehdejšího maxima. Zajímavé je, že v roce 1984 k ní letěl raketoplán Challenger a díky opravě pak fungovala i během minima sluneční aktivity a zanikla v atmosféře až v roce 1989.

14. února 1990 (30 let) pořídila sonda Voyager 1 slavnou mozaiku planet Sluneční soustavy. Země na snímku téměř není vidět a představuje jen titěrný modrý bod.

14. února 2000 (20 let) byla navedena sonda NEAR-Shoemaker na oběžnou dráhu svého cíle, planetky Eros.

16. února 1965 (55 let) byla vypuštěna americká družice Pegasus 1, která studovala vliv mikrometeoritů na nízké oběžné dráze.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: Ranger 8
  • Výročí: první japonská družice Ōsumi
  • Výročí: Cornelis Johannes van Houten
  • Výročí: Tombaugh poprvé spatřil Pluto
  • Výročí: Tom Gehrels
  • Výročí: Světlana Gerasimenková

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »