Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2014

8. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 19. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 19. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 17. 2. do 23. 2.

Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer pokračuje perfektní viditelnost planety Jupiter. Po půlnoci stoupají výše Mars a Saturn. Venuše je jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce obnášela velké množství skvrn a středně silné erupce. Pokračují večerní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. února v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 22. února. Ve středu a ve čtvrtek ráno bude vytvářet seskupení s Marsem a Spikou v Panně. V sobotu ráno bude poblíž Saturnu.

Planety:
Jupiter (−2,5 mag) je od soumraku velmi vysoko nad jihovýchodem až jihem. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−0,2 mag) a Saturn (0,5 mag) zůstávají nejlépe pozorovatelnými planetami druhé poloviny noci. Mars je poblíž jasné hvězdy Spica v Panně. Saturn je ve Vahách. Venuše (−4,6 mag) dosahuje nejvyšší jasnosti a je jasnou jitřenkou. Pomocí dalekohledu rozlišíme její poměrně velký srpek.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
17. 2. 23:05   18. 2. Europa zákryt začíná 19:28
18. 2. 18:55   19. 2. Ganymed zákryt 17:08–20:19 Ganymed zatmění 21:07–(0:23)
20. 2. 20:35   20. 2. Europa přechod stínu končí 19:18
22. 2. 22:10   21. 2. Io přechod měsíce 22:05–(0:20)
Io přechod stínu 23:06–(1:22)
23. 2. 18:05   22. 2. Kallisto přechod měsíce 18:31–21:58
Io zákryt 19:25, zatmění konec 22:43
23. 2. 18:05   23. 2. Io přechod měsíce končí 18:47
Io přechod stínu končí 19:51
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce byla středně vysoká. Stále to ovlivňovalo několik aktivních oblastí s řadou menších skvrn. Dění na Slunci nyní směřuje spíše k poklesu aktivity, uvidíme, zda se vynoří nové větší skvrny. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS jsou tento týden viditelné večer. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Curiosity překročila na Marsu malou pískovou dunu a vydala se dál oblastmi s hladším povrchem. Jedním z důvodů bylo méně namáhat kola a také otestovat průjezdnost dun. Zajímavý problém přineslo samotné přejíždění duny, kdy po ránu nebyla na obloze vidět Země. Curiosity totiž přijímá povely pro daný den přímo ze Země a data zase odesílá na Zemi přes retranslační družice na oběžné dráze. Jenže v minulých dnech byla Země v obvyklou komunikační dobu ještě skryta překážkami. Takže se vše muselo odsouvat na dobu před místním polednem.
     
  • Ken Kremer a Marco di Lorenzo sestavili zajímavá panoramata místa přistání Chang'e 3. Podívejte se na webu Sapceflightnow.com. Vozítko Yutu se přeci jen probudilo po mrazivé 14 dnů dlouhé měsíční noci, ale stále není v pořádku a jeho další osud je nejasný.
     

Výročí:

  • 17. února 1959 (55 let) odstartovala sonda Vanguard 2. Družice kulovitého tvaru, připomínající první družici Sputnik 1, byla určena k měření rozložení oblačnosti a vlivu atmosféry na její dráhu.
     
  • 19. února 1894 (120 let) se narodil český astronom a vůbec všeobecně zaměřený člověk Jaroslav Císař. Astronomii musel vystudovat v USA, kde měl později blízko k československému prezidentovi T. G. Masarykovi. Díky svým dalším aktivitám, jako je vydávání časopisu, diplomatické záležitosti a dalším, se astronomii stíhal věnovat spíše ve svém volném čase, ale nikdy na ni nezanevřel a vždy se ke své oblíbené vědě rád vracel.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc a Venuše
  • Messiérovský maratón
  • Výročí: Mariner 6
  • Výročí: Bumper WAC
  • Výročí: Rosetta

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vanguard 2, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »