Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2019

8. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 20. února 2019 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 18. 2. do 24. 2. 2019. Měsíc bude v úplňku. Večer se objevuje Merkur a vysoko jsou Mars a Uran. Ráno můžeme pozorovat Jupiter, a také úhlově blízko sebe se pohybující Venuši a Saturn. Skončila mise Opportunity na Marsu. Startovat má mimo jiné izraelský měsíční lander Beresheet. InSight vyložila přístroj HP3. Japonská sonda Hayabusa 2 by se měla pokusit o odběr vzorků z asteroidu Ryugu. Před 125 lety se narodil astronom a diplomat Jaroslav Císař.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 19. února v 16:53 SEČ.

Planety:
Hodně jasný Merkur (kolem −1 mag) je nyní vidět velmi nízko nad obzorem mezi jihozápadem a západem. Ideální doba k pozorování je asi po 18. hodině. Mars (1,1 mag) a Uran (5,8 mag) jsou večer v Beranovi výše nad jihozápadem. Ráno je vidět nad jihovýchodem Jupiter (−2 mag), který je nejvýše. Nízko je pak jasná Venuše (−4,1 mag) a také Saturn (0,6 mag). Obě planety budou v konjunkci 18. února, kdy je bude dělit úhlová vzdálenost asi jeden stupeň. Venuše bude tento den navíc jen 6 úhlových minut nad hvězdou pí Sgr (2,9 mag).

Aktivita Slunce je velmi nízká. Polární záře nyní způsobují koronální díry. Jedna taková nyní vrhne rychlejší sluneční vítr k Zemi kolem 19. / 20. února. NASA také vydala zajímavé informace, když díky misi THEMIS víme, že magnetické pole Země vibruje jako blána bubnu. Jak to vypadá na povrchu Slunce nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa C/2018 Y1 (Iwamoto) bude na tmavé bezměsíčné obloze vidět opět zhruba od 21. února. Bude se pohybovat mezi hvězdou 3,6 mag theta Gem a hvězdou 2,6 mag theta Aur.

Kosmonautika

NASA oznámila, že další pokusy o kontaktování vozítka Opportunity už nevedly k jeho probuzení a misi Mars Exploration Rover ukončila. Když v roce 2003 odstartovaly oba rovery k Marsu, řada lidí do této mise zainteresovaných měla zcela jiné životy než dnes (a někdo už ani nežije). Mise byla přelomová jak co do trvání (Spirit 6 let, Opportunity 14,5 roku), tak významu vědeckých objevů. Díky okamžitému umisťování snímků na web se mohli do výzkumu Marsu zapojit i nadšenci, kteří skládali panoramata a programovali speciální software. Výsledkem jejich aktivit je fórum Unmannedspaceflight.com a také to, že jeho zakladatel Doug Ellison nyní pracuje v JPL. Jeho Eyes on the Solar System nebo animaci přistání Curiosity jste možná zahlédli. Fórum je součástí aktivit The Planetary Society, která je významným propagátorem výzkumu Sluneční soustavy (známá je např. redaktorka Emily Lakdawalla, která také rozvinula svoji kariéru na misi MER a Cassini). Ze zkušeností s vozítky MER významně čerpají i mise Curiosity a doufejme že brzy bude i Mars rover 2020.

Minulý týden jsme zmínili dokončení instalace seismometru SEIS ze sondy InSight a už tu máme informace, že byl vyložen i přístroj HP3. Ten má za úkol se zavrtat do hloubky v ideálním případě až 5 metrů. Přístroj byl vyložen asi metr od SEIS. Uvidíme, zda už je to finální pozice.

Japonská agentura JAXA oznámila, že v tomto týdnu (pravděpodobně 22. února) by se měla Hayabusa 2 pokusit o odběr vzorků asteroidu Ryugu.

21. února má být z Bajkonuru vynesena raketou Sojuz 2-1b družice EgyptSat-A a na 22. února je plánován start rakety Falcon 9 s několika družicemi. Primární náklad je Nusantara Satu (PSN 6) na dráhu přechodovou ke geostacionární, sekundárními jsou měsíční lander Beresheet izraelského týmu SpaceIL a mikrosatelit S5 pro Air Force Research Lab.

Výročí

19. února 1894 (125 let) se narodil český astronom a vůbec všeobecně zaměřený člověk Jaroslav Císař. Astronomii musel vystudovat v USA, kde měl později blízko k československému prezidentovi T. G. Masarykovi. Díky svým dalším aktivitám, jako je vydávání časopisu, diplomatické záležitosti a dalším, se astronomii stíhal věnovat spíše ve svém volném čase, ale nikdy na ni nezanevřel a vždy se ke své oblíbené vědě rád vracel.

24. února 1949 (70 let) úspěšně odstartovala první dvoustupňová raketa Bumper WAC. Tato raketa byla odvozena od německé rakety V-2 a pro americkou armádu ji postavila firma WAC. Raketa dosáhla výšky 390 km, což byl rekord až do roku 1957. Únorový start v roce 1949 byl pátým startem této rakety a jediný úspěšný. Poslední 7. a 8. let rakety se uskutečnil z nové základny na mysu Canaveral a předznamenal tak způsob, jakým se startovalo později na oběžnou dráhu.

Výhled na příští týden 

  • večerní Merkur v elongaci
  • Výročí: Mars 6
  • Výročí: Chang'e 1, dopad na Měsíc
  • Výročí: Rosetta, start ke kometě
  • Výročí: Pioneer 4
  • Výročí: Apollo 9

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Jaroslav Císař, Opportunity, Bumper WAC, Vesmírný týden


49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »