Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2020

8. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 19. února 2020 v 19:00 SEŠ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 2. do 23. 2. 2020. Měsíc bude v novu, v první polovině týdne bude viditelný na ranní obloze spolu s planetami Mars, Jupiter a Saturn. Večer máme na obloze velmi jasnou Venuši a končí viditelnost Merkuru. Večerní obloha nabízí také dvě komety. Podařily se všechny plánované starty v čele se sondou Solar Orbiter. Odloženy byly jen Starlinky. Před 90 lety si Clyde Tombaugh poprvé všimnul Pluta.

Obloha

Měsíc bude v novu v neděli 23. února v 16:32 SEČ. Začátkem týdne je u jasné hvězdy Antares ve Štíru, v úterý ráno nedaleko planety Mars a středa a čtvrtek 19. / 20. února bude patřit přiblížení k Jupiteru a Saturnu, ovšem jen velmi nízko nad obzorem.

Planety:
Venuše (−4,2 mag) je vidět vysoko na obloze jako zářivá hvězda – Večernice. Naopak viditelnost planety Merkur končí, ale pozorovatelé vědí, že nyní má planeta zajímavý tvar srpku a rel. velký rozměr – ideální je hledat jej ještě za denního světla. Na večerní obloze je v souhvězdí Berana také Uran (5,8 mag). Ráno je vidět Mars (1,3 mag), ale jen nízko nad jihovýchodem a ještě níže je Jupiter (−1,9 mag) a už vykukuje ze záře Slunce i Saturn (0,6 mag).

Aktivita Slunce je nízká. Je v krásném minimu beze skvrn a s jen málo protuberancemi. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) se nachází v souhvězdí Kasijopeje. Najdeme zde fotograficky zajímavé mlhoviny Srdce a Duše, ale jinak je kometa v „zemi nikoho“ a je třeba si na ni doskákat podle hvězd. Večer je pozorovatelná i kometa C/2019 Y1 (Iwamoto).

Poloha komety C/2017 T2 (PanSTARRS) v únoru 2020 podle Guide 9.
Poloha komety C/2017 T2 (PanSTARRS) v únoru 2020 podle Guide 9.

Kosmonautika

Poslední pohled na Solar Orbiter před uzavřením do aerodynamického krytu rakety Atlas V Autor: ESA–S. Corvaja
Poslední pohled na Solar Orbiter před uzavřením do aerodynamického krytu rakety Atlas V
Autor: ESA–S. Corvaja
Start sondy Solar Orbiter se podařil v pondělí nad ránem našeho času. Vynesla ji raketa Atlas V a potvrzení o komunikaci se sondou i vyklopení solárních panelů přišlo ještě dopoledne. Sonda se bude nyní protahovat kolem Venuše a Země, čímž dojde k jejímu přibližování ke Slunci a změně sklonu dráhy, aby viděla trochu i na póly Slunce (od roku 2025).

Raketa Antares-230+ nakonec startovala až v sobotu 15. 2. Za odklady mohlo počasí. Nákladní loď Cygnus se má připojit k ISS 17. února před polednem našeho času.

Přípravy ke startu rakety Falcon 9 vrcholí. První stupeň č. 1056 poletí již počtvrté (dosud nikdy více než třikrát) a vynese další várku Starlinků.  Start byl odložen kvůli problémům s počasím v místě přistání a posléze kvůli kontrole pumpy na druhém stupni.

18. února ve 23:18 SEČ je v plánu start evropské rakety Ariane 5 ve verzi ECA s nákladem dalších dvou telekomunikačních družic (JCSat-17 a GEO-KOMPSAT-2B).

19. února má startovat čínská raketa CZ-2D (poprvé z kosmodromu Xichang) s družicí XJS-F.

20. února má startovat raketa Sojuz 2-1A s urychlovacím stupněm Fregat-M a družicí Meridian-9.

21. února má z kosmodromu na ostrově Kodiak startovat malá soukromá raketa Astra Rocket v3.0 s družicí NSLSAT-1 (NearSpace Launch).

Výročí

17. února 1600 (420 let) byl upálen Giordano Bruno, rodným jménem Filippo. Jméno Giordano přijal po vstupu do kláštera. Po roce 1592 byl souzen pro své názory, některé související s jeho oblibou v magii. Ačkoli neměl žádné důkazy, tvrdil, že Slunce je jen jednou z mnoha hvězd, které mají své vlastní planety, žádná z hvězd není ve středu vesmíru, a že vesmír je nekonečný. Z jeho spisů se moc nedochovalo, ale tímto vstoupil ve známost nejvíc.

18. února 1920 (100 let) se narodil holandský astronom Cornelis Johannes van Houten. Ve spolupráci s Gehrelsem a ženou Ingrid objevil mnoho planetek. Fungovalo to tak, že Gehrels pořizoval snímky schmidtovou komorou na Mt. Palomaru a poté je posílal do Leidenu, kde je Houtenovi analyzovali. Trio stojí za objevy tisíců planetek.

Objevové snímky Pluta; Pluto označeno šipkou. Autor: Clyde Tombaugh
Objevové snímky Pluta; Pluto označeno šipkou.
Autor: Clyde Tombaugh
18. února 1930 (90 let) si Clyde Tombaugh poprvé všiml Pluta na snímcích z konce ledna téhož roku. O kdysi podivné planetě psal svého času i Jiří Grygar.

21. února 1925 (95 let) se narodil holandsko-americký astronom Tom Gehrels. Studia prožil v Nizozemsku, ale dále poračoval v USA, kde potom také pracoval. Jméno budeme znát asi nejvíce díky kometám 64P/Swift-Gehrels či 78P a 82P/Gehrels. Jinak se hodně věnoval asteroidům a také se významně podílel na fotopolarimetru na Pioneerech, které pak snímaly Jupiter a Saturn.

23. února 1945 (75 let) slaví narozeniny spoluobjevitelka komety 67P Světlana Gerasimenková. Kometu objevila spolu s Klimem Čurjumovem 20. září 1969. Kometa je známá díky tomu, že kolem ní dva roky obíhala evropská sonda Rosetta, která na povrch vysadila modul Philae. Příběh obou poutníků byl veřejnosti představen i populární animovanou pohádkou.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: Friedrich Karl Ginzel
  • Výročí: Kenneth Edgeworth
  • Výročí: Cornelius Gemma
  • Výročí: Lewis A. Swift

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)




Štítky: Gerasimenková, Světlana Gerasimenko, Tom Gehrels, Pluto, Cornelis Johannes van Houten, Vesmírný týden


50. vesmírný týden 2023

50. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 12. do 17. 12. 2023. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze září jasný Jupiter na jihovýchodě a Saturn na jihozápadě. Ráno je vidět Venuše nad jihovýchodním obzorem. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. O pozornost se kromě periodické komety 12P hlásí i 62P a po čtyřech měsících zjasnila i 29P. Nastává maximum nejbohatšího meteorického roje roku, Geminid. Připravuje se start Falconu Heavy s americkým armádním miniraketoplánem X-37B. Před 160 lety se narodila Annie Jump Canon, která určila spektrální charakteristiky 350 000 hvězd a stála u zrodu Harvardského klasifikačního systému používaného dodnes.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »