Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2020

8. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 19. února 2020 v 19:00 SEŠ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 2. do 23. 2. 2020. Měsíc bude v novu, v první polovině týdne bude viditelný na ranní obloze spolu s planetami Mars, Jupiter a Saturn. Večer máme na obloze velmi jasnou Venuši a končí viditelnost Merkuru. Večerní obloha nabízí také dvě komety. Podařily se všechny plánované starty v čele se sondou Solar Orbiter. Odloženy byly jen Starlinky. Před 90 lety si Clyde Tombaugh poprvé všimnul Pluta.

Obloha

Měsíc bude v novu v neděli 23. února v 16:32 SEČ. Začátkem týdne je u jasné hvězdy Antares ve Štíru, v úterý ráno nedaleko planety Mars a středa a čtvrtek 19. / 20. února bude patřit přiblížení k Jupiteru a Saturnu, ovšem jen velmi nízko nad obzorem.

Planety:
Venuše (−4,2 mag) je vidět vysoko na obloze jako zářivá hvězda – Večernice. Naopak viditelnost planety Merkur končí, ale pozorovatelé vědí, že nyní má planeta zajímavý tvar srpku a rel. velký rozměr – ideální je hledat jej ještě za denního světla. Na večerní obloze je v souhvězdí Berana také Uran (5,8 mag). Ráno je vidět Mars (1,3 mag), ale jen nízko nad jihovýchodem a ještě níže je Jupiter (−1,9 mag) a už vykukuje ze záře Slunce i Saturn (0,6 mag).

Aktivita Slunce je nízká. Je v krásném minimu beze skvrn a s jen málo protuberancemi. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) se nachází v souhvězdí Kasijopeje. Najdeme zde fotograficky zajímavé mlhoviny Srdce a Duše, ale jinak je kometa v „zemi nikoho“ a je třeba si na ni doskákat podle hvězd. Večer je pozorovatelná i kometa C/2019 Y1 (Iwamoto).

Poloha komety C/2017 T2 (PanSTARRS) v únoru 2020 podle Guide 9.
Poloha komety C/2017 T2 (PanSTARRS) v únoru 2020 podle Guide 9.

Kosmonautika

Poslední pohled na Solar Orbiter před uzavřením do aerodynamického krytu rakety Atlas V Autor: ESA–S. Corvaja
Poslední pohled na Solar Orbiter před uzavřením do aerodynamického krytu rakety Atlas V
Autor: ESA–S. Corvaja
Start sondy Solar Orbiter se podařil v pondělí nad ránem našeho času. Vynesla ji raketa Atlas V a potvrzení o komunikaci se sondou i vyklopení solárních panelů přišlo ještě dopoledne. Sonda se bude nyní protahovat kolem Venuše a Země, čímž dojde k jejímu přibližování ke Slunci a změně sklonu dráhy, aby viděla trochu i na póly Slunce (od roku 2025).

Raketa Antares-230+ nakonec startovala až v sobotu 15. 2. Za odklady mohlo počasí. Nákladní loď Cygnus se má připojit k ISS 17. února před polednem našeho času.

Přípravy ke startu rakety Falcon 9 vrcholí. První stupeň č. 1056 poletí již počtvrté (dosud nikdy více než třikrát) a vynese další várku Starlinků.  Start byl odložen kvůli problémům s počasím v místě přistání a posléze kvůli kontrole pumpy na druhém stupni.

18. února ve 23:18 SEČ je v plánu start evropské rakety Ariane 5 ve verzi ECA s nákladem dalších dvou telekomunikačních družic (JCSat-17 a GEO-KOMPSAT-2B).

19. února má startovat čínská raketa CZ-2D (poprvé z kosmodromu Xichang) s družicí XJS-F.

20. února má startovat raketa Sojuz 2-1A s urychlovacím stupněm Fregat-M a družicí Meridian-9.

21. února má z kosmodromu na ostrově Kodiak startovat malá soukromá raketa Astra Rocket v3.0 s družicí NSLSAT-1 (NearSpace Launch).

Výročí

17. února 1600 (420 let) byl upálen Giordano Bruno, rodným jménem Filippo. Jméno Giordano přijal po vstupu do kláštera. Po roce 1592 byl souzen pro své názory, některé související s jeho oblibou v magii. Ačkoli neměl žádné důkazy, tvrdil, že Slunce je jen jednou z mnoha hvězd, které mají své vlastní planety, žádná z hvězd není ve středu vesmíru, a že vesmír je nekonečný. Z jeho spisů se moc nedochovalo, ale tímto vstoupil ve známost nejvíc.

18. února 1920 (100 let) se narodil holandský astronom Cornelis Johannes van Houten. Ve spolupráci s Gehrelsem a ženou Ingrid objevil mnoho planetek. Fungovalo to tak, že Gehrels pořizoval snímky schmidtovou komorou na Mt. Palomaru a poté je posílal do Leidenu, kde je Houtenovi analyzovali. Trio stojí za objevy tisíců planetek.

Objevové snímky Pluta; Pluto označeno šipkou. Autor: Clyde Tombaugh
Objevové snímky Pluta; Pluto označeno šipkou.
Autor: Clyde Tombaugh
18. února 1930 (90 let) si Clyde Tombaugh poprvé všiml Pluta na snímcích z konce ledna téhož roku. O kdysi podivné planetě psal svého času i Jiří Grygar.

21. února 1925 (95 let) se narodil holandsko-americký astronom Tom Gehrels. Studia prožil v Nizozemsku, ale dále poračoval v USA, kde potom také pracoval. Jméno budeme znát asi nejvíce díky kometám 64P/Swift-Gehrels či 78P a 82P/Gehrels. Jinak se hodně věnoval asteroidům a také se významně podílel na fotopolarimetru na Pioneerech, které pak snímaly Jupiter a Saturn.

23. února 1945 (75 let) slaví narozeniny spoluobjevitelka komety 67P Světlana Gerasimenková. Kometu objevila spolu s Klimem Čurjumovem 20. září 1969. Kometa je známá díky tomu, že kolem ní dva roky obíhala evropská sonda Rosetta, která na povrch vysadila modul Philae. Příběh obou poutníků byl veřejnosti představen i populární animovanou pohádkou.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: Friedrich Karl Ginzel
  • Výročí: Kenneth Edgeworth
  • Výročí: Cornelius Gemma
  • Výročí: Lewis A. Swift

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Gerasimenková, Světlana Gerasimenko, Tom Gehrels, Pluto, Cornelis Johannes van Houten, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »