Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2020

8. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 19. února 2020 v 19:00 SEŠ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 2. do 23. 2. 2020. Měsíc bude v novu, v první polovině týdne bude viditelný na ranní obloze spolu s planetami Mars, Jupiter a Saturn. Večer máme na obloze velmi jasnou Venuši a končí viditelnost Merkuru. Večerní obloha nabízí také dvě komety. Podařily se všechny plánované starty v čele se sondou Solar Orbiter. Odloženy byly jen Starlinky. Před 90 lety si Clyde Tombaugh poprvé všimnul Pluta.

Obloha

Měsíc bude v novu v neděli 23. února v 16:32 SEČ. Začátkem týdne je u jasné hvězdy Antares ve Štíru, v úterý ráno nedaleko planety Mars a středa a čtvrtek 19. / 20. února bude patřit přiblížení k Jupiteru a Saturnu, ovšem jen velmi nízko nad obzorem.

Planety:
Venuše (−4,2 mag) je vidět vysoko na obloze jako zářivá hvězda – Večernice. Naopak viditelnost planety Merkur končí, ale pozorovatelé vědí, že nyní má planeta zajímavý tvar srpku a rel. velký rozměr – ideální je hledat jej ještě za denního světla. Na večerní obloze je v souhvězdí Berana také Uran (5,8 mag). Ráno je vidět Mars (1,3 mag), ale jen nízko nad jihovýchodem a ještě níže je Jupiter (−1,9 mag) a už vykukuje ze záře Slunce i Saturn (0,6 mag).

Aktivita Slunce je nízká. Je v krásném minimu beze skvrn a s jen málo protuberancemi. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) se nachází v souhvězdí Kasijopeje. Najdeme zde fotograficky zajímavé mlhoviny Srdce a Duše, ale jinak je kometa v „zemi nikoho“ a je třeba si na ni doskákat podle hvězd. Večer je pozorovatelná i kometa C/2019 Y1 (Iwamoto).

Poloha komety C/2017 T2 (PanSTARRS) v únoru 2020 podle Guide 9.
Poloha komety C/2017 T2 (PanSTARRS) v únoru 2020 podle Guide 9.

Kosmonautika

Poslední pohled na Solar Orbiter před uzavřením do aerodynamického krytu rakety Atlas V Autor: ESA–S. Corvaja
Poslední pohled na Solar Orbiter před uzavřením do aerodynamického krytu rakety Atlas V
Autor: ESA–S. Corvaja
Start sondy Solar Orbiter se podařil v pondělí nad ránem našeho času. Vynesla ji raketa Atlas V a potvrzení o komunikaci se sondou i vyklopení solárních panelů přišlo ještě dopoledne. Sonda se bude nyní protahovat kolem Venuše a Země, čímž dojde k jejímu přibližování ke Slunci a změně sklonu dráhy, aby viděla trochu i na póly Slunce (od roku 2025).

Raketa Antares-230+ nakonec startovala až v sobotu 15. 2. Za odklady mohlo počasí. Nákladní loď Cygnus se má připojit k ISS 17. února před polednem našeho času.

Přípravy ke startu rakety Falcon 9 vrcholí. První stupeň č. 1056 poletí již počtvrté (dosud nikdy více než třikrát) a vynese další várku Starlinků.  Start byl odložen kvůli problémům s počasím v místě přistání a posléze kvůli kontrole pumpy na druhém stupni.

18. února ve 23:18 SEČ je v plánu start evropské rakety Ariane 5 ve verzi ECA s nákladem dalších dvou telekomunikačních družic (JCSat-17 a GEO-KOMPSAT-2B).

19. února má startovat čínská raketa CZ-2D (poprvé z kosmodromu Xichang) s družicí XJS-F.

20. února má startovat raketa Sojuz 2-1A s urychlovacím stupněm Fregat-M a družicí Meridian-9.

21. února má z kosmodromu na ostrově Kodiak startovat malá soukromá raketa Astra Rocket v3.0 s družicí NSLSAT-1 (NearSpace Launch).

Výročí

17. února 1600 (420 let) byl upálen Giordano Bruno, rodným jménem Filippo. Jméno Giordano přijal po vstupu do kláštera. Po roce 1592 byl souzen pro své názory, některé související s jeho oblibou v magii. Ačkoli neměl žádné důkazy, tvrdil, že Slunce je jen jednou z mnoha hvězd, které mají své vlastní planety, žádná z hvězd není ve středu vesmíru, a že vesmír je nekonečný. Z jeho spisů se moc nedochovalo, ale tímto vstoupil ve známost nejvíc.

18. února 1920 (100 let) se narodil holandský astronom Cornelis Johannes van Houten. Ve spolupráci s Gehrelsem a ženou Ingrid objevil mnoho planetek. Fungovalo to tak, že Gehrels pořizoval snímky schmidtovou komorou na Mt. Palomaru a poté je posílal do Leidenu, kde je Houtenovi analyzovali. Trio stojí za objevy tisíců planetek.

Objevové snímky Pluta; Pluto označeno šipkou. Autor: Clyde Tombaugh
Objevové snímky Pluta; Pluto označeno šipkou.
Autor: Clyde Tombaugh
18. února 1930 (90 let) si Clyde Tombaugh poprvé všiml Pluta na snímcích z konce ledna téhož roku. O kdysi podivné planetě psal svého času i Jiří Grygar.

21. února 1925 (95 let) se narodil holandsko-americký astronom Tom Gehrels. Studia prožil v Nizozemsku, ale dále poračoval v USA, kde potom také pracoval. Jméno budeme znát asi nejvíce díky kometám 64P/Swift-Gehrels či 78P a 82P/Gehrels. Jinak se hodně věnoval asteroidům a také se významně podílel na fotopolarimetru na Pioneerech, které pak snímaly Jupiter a Saturn.

23. února 1945 (75 let) slaví narozeniny spoluobjevitelka komety 67P Světlana Gerasimenková. Kometu objevila spolu s Klimem Čurjumovem 20. září 1969. Kometa je známá díky tomu, že kolem ní dva roky obíhala evropská sonda Rosetta, která na povrch vysadila modul Philae. Příběh obou poutníků byl veřejnosti představen i populární animovanou pohádkou.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: Friedrich Karl Ginzel
  • Výročí: Kenneth Edgeworth
  • Výročí: Cornelius Gemma
  • Výročí: Lewis A. Swift

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Gerasimenková, Světlana Gerasimenko, Tom Gehrels, Pluto, Cornelis Johannes van Houten, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »