8. vesmírný týden 2025
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 2. do 23. 2. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se ráno s hvězdou Antares. Večer září vysoko nejjasnější ze šesti viditelných planet, Venuše. Ještě výše je jasný Jupiter a lehce načervenalý Mars. Slabý Saturn je vidět jen za soumraku, Uran a Neptun dalekohledem. Merkur se koncem týdne vynoří večer nízko nad obzorem. Aktivita Slunce zůstává spíše na nízké úrovni. Blue Ghost se dostal na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Před 100 lety se narodil objevitel planetek a komet Tom Gehrels.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 20. 2. 2025 v 18:33 SEČ. V pátek 21. 2. ráno jej najdeme poblíž hvězdy Antares v souhvězdí Štíra.
Autor: SkyExplorer/iQLANDIA/Martin Gembec
Planety
Merkur (–1,2 mag) je zatím nepozorovatelný, ale koncem týdne už se vynoří velmi nízko na večerní obloze a bude velmi jasný. Už jen obtížně je viditelná planeta Saturn (1,2 mag). O něco výše je Neptun (7,9 mag) viditelný pouze dalekohledem jako velmi slabá hvězdička. Následuje nepřehlédnutelná jasná Venuše (–4,8 mag). Vysoko nad jihem je večer Jupiter (–2,4 mag) a poblíž, asi 15 stupňů západně od něj, Uran (5,7 mag). A zbývá nám vysoko nad jihovýchodem ještě naoranžovělý Mars (–0,5 mag).
Autor: Vladimír Strouhal
Aktivita Slunce je nízká (s ohledem na to, že se nacházíme v období maxima). Skvrn je vidět hodně a středně silné erupce se také občas objeví. Vyčkáváme, kdy se objeví opravdu výrazné a hodně aktivní oblasti. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.
Kosmonautika a sondy
Mise k Měsíci Blue Ghost společnosti Firefly Aerospace se přehoupla do závěrečné fázr, když sonda přešla z dráhy kolem Země na dráhu kolem Měsíce. Přistání v oblasti Mare Crisium je plánováno v první březnové dekádě.
Autor: Firefly Aerospace
SpaceX testuje Starship včetně dlouhých zážehů motorů, zřejmě v návaznosti na poslední selhání při testovacím letu IFT-7. Mezitím při rutinní misi Starlink 12-8 provedl první stupeň Falconu 9 rekordní 26. start a přistání.
Výročí
17. února 1600 (425 let) byl upálen Giordano Bruno, rodným jménem Filippo. Jméno Giordano přijal po vstupu do kláštera. Po roce 1592 byl souzen pro své názory, některé související s jeho oblibou v magii. Ačkoli neměl žádné důkazy, tvrdil, že Slunce je jen jednou z mnoha hvězd, které mají své vlastní planety, žádná z hvězd není ve středu vesmíru, a že vesmír je nekonečný. Z jeho spisů se moc nedochovalo, ale tímto vstoupil ve známost nejvíc.
17. února 1965 (60 let) byla vypuštěna americká sonda Ranger 8, která následně úspěšně zasáhla Měsíc. Šlo teprve o druhou takovou úspěšnou misi po Rangeru 7. Sonda pořídila 7137 fotografií předtím, než podle plánu dopadla na povrch.
11. února 1970 (55 let) odstartovala první japonská družice Ōsumi. Japonci se stali čtvrtým národem po SSSR, USA a Francii, který vyslal družici do vesmíru.
18. února 1920 (105 let) se narodil holandský astronom Cornelis Johannes van Houten. Ve spolupráci s Gehrelsem a ženou Ingrid objevil mnoho planetek. Fungovalo to tak, že Gehrels pořizoval snímky schmidtovou komorou na Mt. Palomaru a poté je posílal do Leidenu, kde je Houtenovi analyzovali. Trio stojí za objevy tisíců planetek.
18. února 1930 (95 let) si Clyde Tombaugh poprvé všiml Pluta na snímcích z konce ledna téhož roku. O kdysi podivné planetě psal svého času i Jiří Grygar.
21. února 1925 (100 let) se narodil holandsko-americký astronom Tom Gehrels. Studia prožil v Nizozemsku, ale dále poračoval v USA, kde potom také pracoval. Jméno budeme znát asi nejvíce díky kometám 64P/Swift-Gehrels či 78P a 82P/Gehrels. Jinak se hodně věnoval asteroidům a také se významně podílel na fotopolarimetru na Pioneerech, které pak snímaly Jupiter a Saturn.
23. února 1945 (80 let) slaví narozeniny spoluobjevitelka komety 67P Světlana Gerasimenko. Kometu objevila spolu s Klimem Čurjumovem 20. září 1969. Kometa je známá díky tomu, že kolem ní dva roky obíhala evropská sonda Rosetta, která na povrch vysadila modul Philae. Příběh obou poutníků byl veřejnosti představen i populární animovanou pohádkou.
Výhled na příští týden
- Jasný Merkur na večerní obloze, konjunkce se Saturnem a Měsícem
- Výročí: Maria Margaretha Kirch
- Výročí: Friedrich Karl Ginzel
- Výročí: Kenneth Edgeworth
- Výročí: Cornelius Gemma
- Výročí: Lewis A. Swift
- Výročí: Saturnův měsíc Helene
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
