Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2025

8. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 19. února 2025 v 19:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 2. do 23. 2. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se ráno s hvězdou Antares. Večer září vysoko nejjasnější ze šesti viditelných planet, Venuše. Ještě výše je jasný Jupiter a lehce načervenalý Mars. Slabý Saturn je vidět jen za soumraku, Uran a Neptun dalekohledem. Merkur se koncem týdne vynoří večer nízko nad obzorem. Aktivita Slunce zůstává spíše na nízké úrovni. Blue Ghost se dostal na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Před 100 lety se narodil objevitel planetek a komet Tom Gehrels.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 20. 2. 2025 v 18:33 SEČ. V pátek 21. 2. ráno jej najdeme poblíž hvězdy Antares v souhvězdí Štíra.

Měsíc a Antares 21. 2. 2025 Autor: SkyExplorer/iQLANDIA/Martin Gembec
Měsíc a Antares 21. 2. 2025
Autor: SkyExplorer/iQLANDIA/Martin Gembec

Planety
Merkur (–1,2 mag) je zatím nepozorovatelný, ale koncem týdne už se vynoří velmi nízko na večerní obloze a bude velmi jasný. Už jen obtížně je viditelná planeta Saturn (1,2 mag). O něco výše je Neptun (7,9 mag) viditelný pouze dalekohledem jako velmi slabá hvězdička. Následuje nepřehlédnutelná jasná Venuše (–4,8 mag). Vysoko nad jihem je večer Jupiter (–2,4 mag) a poblíž, asi 15 stupňů západně od něj, Uran (5,7 mag). A zbývá nám vysoko nad jihovýchodem ještě naoranžovělý Mars (–0,5 mag).

Venuše po západu slunce Autor: Vladimír Strouhal
Venuše po západu slunce
Autor: Vladimír Strouhal

Aktivita Slunce je nízká (s ohledem na to, že se nacházíme v období maxima). Skvrn je vidět hodně a středně silné erupce se také občas objeví. Vyčkáváme, kdy se objeví opravdu výrazné a hodně aktivní oblasti. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.

Kosmonautika a sondy

Mise k Měsíci Blue Ghost společnosti Firefly Aerospace se přehoupla do závěrečné fázr, když sonda přešla z dráhy kolem Země na dráhu kolem Měsíce. Přistání v oblasti Mare Crisium je plánováno v první březnové dekádě.

Záběr Měsíce z kamery na sondě Blue Ghost Autor: Firefly Aerospace
Záběr Měsíce z kamery na sondě Blue Ghost
Autor: Firefly Aerospace

SpaceX testuje Starship včetně dlouhých zážehů motorů, zřejmě v návaznosti na poslední selhání při testovacím letu IFT-7. Mezitím při rutinní misi Starlink 12-8 provedl první stupeň Falconu 9 rekordní 26. start a přistání.

Výročí

17. února 1600 (425 let) byl upálen Giordano Bruno, rodným jménem Filippo. Jméno Giordano přijal po vstupu do kláštera. Po roce 1592 byl souzen pro své názory, některé související s jeho oblibou v magii. Ačkoli neměl žádné důkazy, tvrdil, že Slunce je jen jednou z mnoha hvězd, které mají své vlastní planety, žádná z hvězd není ve středu vesmíru, a že vesmír je nekonečný. Z jeho spisů se moc nedochovalo, ale tímto vstoupil ve známost nejvíc.

17. února 1965 (60 let) byla vypuštěna americká sonda Ranger 8, která následně úspěšně zasáhla Měsíc. Šlo teprve o druhou takovou úspěšnou misi po Rangeru 7. Sonda pořídila 7137 fotografií předtím, než podle plánu dopadla na povrch.

11. února 1970 (55 let) odstartovala první japonská družice Ōsumi. Japonci se stali čtvrtým národem po SSSR, USA a Francii, který vyslal družici do vesmíru.

18. února 1920 (105 let) se narodil holandský astronom Cornelis Johannes van Houten. Ve spolupráci s Gehrelsem a ženou Ingrid objevil mnoho planetek. Fungovalo to tak, že Gehrels pořizoval snímky schmidtovou komorou na Mt. Palomaru a poté je posílal do Leidenu, kde je Houtenovi analyzovali. Trio stojí za objevy tisíců planetek.

18. února 1930 (95 let) si Clyde Tombaugh poprvé všiml Pluta na snímcích z konce ledna téhož roku. O kdysi podivné planetě psal svého času i Jiří Grygar.

21. února 1925 (100 let) se narodil holandsko-americký astronom Tom Gehrels. Studia prožil v Nizozemsku, ale dále poračoval v USA, kde potom také pracoval. Jméno budeme znát asi nejvíce díky kometám 64P/Swift-Gehrels či 78P a 82P/Gehrels. Jinak se hodně věnoval asteroidům a také se významně podílel na fotopolarimetru na Pioneerech, které pak snímaly Jupiter a Saturn.

23. února 1945 (80 let) slaví narozeniny spoluobjevitelka komety 67P Světlana Gerasimenko. Kometu objevila spolu s Klimem Čurjumovem 20. září 1969. Kometa je známá díky tomu, že kolem ní dva roky obíhala evropská sonda Rosetta, která na povrch vysadila modul Philae. Příběh obou poutníků byl veřejnosti představen i populární animovanou pohádkou.

Výhled na příští týden 

  • Jasný Merkur na večerní obloze, konjunkce se Saturnem a Měsícem
  • Výročí: Maria Margaretha Kirch
  • Výročí: Friedrich Karl Ginzel
  • Výročí: Kenneth Edgeworth
  • Výročí: Cornelius Gemma
  • Výročí: Lewis A. Swift
  • Výročí: Saturnův měsíc Helene

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Giordano Bruno, Ranger 8, Tom Gehrels, Cornelis Johannes van Houten, Světlana Gerasimenko, Osumi, Vesmírný týden


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mlhovina v Orionu

Foceno iPhonem 16 PRO přes Bresser 80/640, okulár 24mm

Další informace »