Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  9. vesmírný týden 2013

9. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 27. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 27. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 25. 2. do 3. 3.

Měsíc je po úplňku. Večer lze pozorovat Jupiter, ráno Saturn. Večer končí přelety ISS. Chystá se let lodi Dragon k ISS. Před 35 lety odstartoval náš kosmonaut Vladimír Remek.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. února v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v pondělí 25. února. Začátek března již přinese bezměsíčné večery.

Planety:
Jupiter (-2,3 mag) je viditelný v první polovině noci. Vrcholí vysoko nad jihem v souhvězdí Býka již kolem 18. hodiny. Časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) středem kotoučku a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.

Přechody GRSÚkazy měsíců
25.2. 21:55 25.2. Io přechod 20:35-22:47, stín 21:55-(0:07)
26.2. 17:50 26.2. Europa přechod stínu 17:20-19:46
Io zákryt 17:53, zatmění konec 21:23
27.2. 23:35 27.2. Io přechod stínu konec 18:36
28.2. 19:25 1.3. Ganymed přechod 22:24-(0:44)
2.3. 21:05 3.3. Europa zákryt 22:27-0:55
2.3. 21:05    
Časy jsou v SEČ.

Pozorovací podmínky planety Saturn (0,4 mag) jsou nejlepší ráno. Vrcholí v souhvězdí Vah kolem 4. hodiny. Můžeme pozorovat rozevřené prstence či měsíc Titan. Jen při lepším obrazu uvidíme také další detaily, jako je stín planety na prstenci nebo mezera v prstenci (Cassiniho dělení).

Aktivita Slunce se příliš nezvýšila, ačkoli jednu aktivnější oblast jsme tu měli a další se možná chystá. Počet skvrn můžete pravidelně kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS večer pomalu končí. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Curiosity chystá rozbor vzorků nabraných minulý týden z vnitřku horniny. Barva vzorků je narozdíl od okolí pěkně odlišná, protože jde o čerstvě navrtaný vzorek nezasažený všudypřítomným načervenalým prachem.
     
  • V Indii se ke startu chystá kanadský satelit NEOSSat. Start pomocí rakety PSLV je v plánu v pondělí 25. února ve 13:36 SEČ. Start této družice byl odkládán už od roku 2010. Shodou okolností k němu má tedy dojít zrovna v době, kdy jsme zažili zajímavé události s objekty jejího plánovaného zájmu, tedy blízkozemními asteroidy (NEO's - Near Earth Objects).
     
  • 1. března by měla k ISS odstartovat další nákladní loď společnosti SpaceX Dragon. Start je v plánu v 16:10 SEČ.
     
  • Minulý pátek společnost Orbital Sciences úspěšně otestovala motor rakety Antares. Dva urychlovací motory AJ26, postavené v Rusku a modifikované firmou Aerojet, hořely podle plánu 29 sekund. Test zároveň otestoval startovní rampu Wallops Island ve Virginii. Raketa je na tekuté palivo (kerosen a kapalný kyslík), takže šlo o první test větší rakety na kapalné palivo na tomto místě, stejně jako první kapalinovou raketu Orbital Sciences. Tato firma se pomocí ní chce zapojit do vynášení nákladů pro NASA na ISS. V dubnu by měla být raketa vypuštěna se zátěží a v červnu nebo červenci by mohl proběhnout testovací let s nákladní lodí Cygnus k ISS.
     

Výročí:

  • 2. března 1978 (35 let) odstartoval v lodi Sojuz 28 ke stanici Saljut 6 československý kosmonaut Vladimír Remek. Byl vlastně prvním kosmonautem z jiné země než ze Sovětského svazu nebo USA a tak je někdy ESA označován i jako první evropský kosmonaut. Vybíralo se tehdy ze dvou vynikajících vojenských letců, avšak nakonec nebyl k letu vybrán Oldřich Pelčák, ale Remek. Společně s kosmonautem Alexejem Gubarevem strávil ve vesmíru více než 7 dní. Během návštěvy stanice Saljut 6 se setkali s dvojicí kosmonautů Sojuzu 26. Remek má dnes stále dobré vztahy s Ruskem. Jako politik byl zvolen do Evropského parlamentu a nyní pracuje v komisi zabývající se energetikou budoucnosti (projekt ITER - termonukleární reaktor).
     
  • 2. března 1968 (45 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Zond 4. Sonda se z parkovací dráhy kolem Země dostala na výstřednou eliptickou a díky tomu obletěla i Měsíc. Při návratu k Zemi udělala v její atmosféře jakousi žabičku (skip reentry), to znamená, že nejprve vnikla do atmosféry nad USA, pak vyskočila a podruhé zanikla při vstupu do atmosféry nad Guinejským zálivem. To už byla ale na pokyn zničena, aby se nedostala do cizích rukou.
     
  • 27. února 1998 (15 let) odstartovala geostacionární družice Hot Bird 4. Družice patří do rodiny významných satelitů přenašejících televizní, rozhlasové programy a datové služby. Hot Bird 4 již dokáže multiplexovat digitální signál přímo na palubě. Z pozice 13° východně byl přesunut v roce 2006 na 7° západně a přejmenován na Atlantic Bird 4.
     

Výhled na příští týden:

  • první pokusy o PanSTARRS?
  • Výročí: Patrick Moore
  • Výročí: James Bradley

Mapa oblohy v únoru ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vladimír Remek, Dragon, Vesmírný týden


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »