Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  9. vesmírný týden 2013

9. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 27. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 27. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 25. 2. do 3. 3.

Měsíc je po úplňku. Večer lze pozorovat Jupiter, ráno Saturn. Večer končí přelety ISS. Chystá se let lodi Dragon k ISS. Před 35 lety odstartoval náš kosmonaut Vladimír Remek.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. února v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v pondělí 25. února. Začátek března již přinese bezměsíčné večery.

Planety:
Jupiter (-2,3 mag) je viditelný v první polovině noci. Vrcholí vysoko nad jihem v souhvězdí Býka již kolem 18. hodiny. Časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) středem kotoučku a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.

Přechody GRSÚkazy měsíců
25.2. 21:55 25.2. Io přechod 20:35-22:47, stín 21:55-(0:07)
26.2. 17:50 26.2. Europa přechod stínu 17:20-19:46
Io zákryt 17:53, zatmění konec 21:23
27.2. 23:35 27.2. Io přechod stínu konec 18:36
28.2. 19:25 1.3. Ganymed přechod 22:24-(0:44)
2.3. 21:05 3.3. Europa zákryt 22:27-0:55
2.3. 21:05    
Časy jsou v SEČ.

Pozorovací podmínky planety Saturn (0,4 mag) jsou nejlepší ráno. Vrcholí v souhvězdí Vah kolem 4. hodiny. Můžeme pozorovat rozevřené prstence či měsíc Titan. Jen při lepším obrazu uvidíme také další detaily, jako je stín planety na prstenci nebo mezera v prstenci (Cassiniho dělení).

Aktivita Slunce se příliš nezvýšila, ačkoli jednu aktivnější oblast jsme tu měli a další se možná chystá. Počet skvrn můžete pravidelně kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS večer pomalu končí. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Curiosity chystá rozbor vzorků nabraných minulý týden z vnitřku horniny. Barva vzorků je narozdíl od okolí pěkně odlišná, protože jde o čerstvě navrtaný vzorek nezasažený všudypřítomným načervenalým prachem.
     
  • V Indii se ke startu chystá kanadský satelit NEOSSat. Start pomocí rakety PSLV je v plánu v pondělí 25. února ve 13:36 SEČ. Start této družice byl odkládán už od roku 2010. Shodou okolností k němu má tedy dojít zrovna v době, kdy jsme zažili zajímavé události s objekty jejího plánovaného zájmu, tedy blízkozemními asteroidy (NEO's - Near Earth Objects).
     
  • 1. března by měla k ISS odstartovat další nákladní loď společnosti SpaceX Dragon. Start je v plánu v 16:10 SEČ.
     
  • Minulý pátek společnost Orbital Sciences úspěšně otestovala motor rakety Antares. Dva urychlovací motory AJ26, postavené v Rusku a modifikované firmou Aerojet, hořely podle plánu 29 sekund. Test zároveň otestoval startovní rampu Wallops Island ve Virginii. Raketa je na tekuté palivo (kerosen a kapalný kyslík), takže šlo o první test větší rakety na kapalné palivo na tomto místě, stejně jako první kapalinovou raketu Orbital Sciences. Tato firma se pomocí ní chce zapojit do vynášení nákladů pro NASA na ISS. V dubnu by měla být raketa vypuštěna se zátěží a v červnu nebo červenci by mohl proběhnout testovací let s nákladní lodí Cygnus k ISS.
     

Výročí:

  • 2. března 1978 (35 let) odstartoval v lodi Sojuz 28 ke stanici Saljut 6 československý kosmonaut Vladimír Remek. Byl vlastně prvním kosmonautem z jiné země než ze Sovětského svazu nebo USA a tak je někdy ESA označován i jako první evropský kosmonaut. Vybíralo se tehdy ze dvou vynikajících vojenských letců, avšak nakonec nebyl k letu vybrán Oldřich Pelčák, ale Remek. Společně s kosmonautem Alexejem Gubarevem strávil ve vesmíru více než 7 dní. Během návštěvy stanice Saljut 6 se setkali s dvojicí kosmonautů Sojuzu 26. Remek má dnes stále dobré vztahy s Ruskem. Jako politik byl zvolen do Evropského parlamentu a nyní pracuje v komisi zabývající se energetikou budoucnosti (projekt ITER - termonukleární reaktor).
     
  • 2. března 1968 (45 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Zond 4. Sonda se z parkovací dráhy kolem Země dostala na výstřednou eliptickou a díky tomu obletěla i Měsíc. Při návratu k Zemi udělala v její atmosféře jakousi žabičku (skip reentry), to znamená, že nejprve vnikla do atmosféry nad USA, pak vyskočila a podruhé zanikla při vstupu do atmosféry nad Guinejským zálivem. To už byla ale na pokyn zničena, aby se nedostala do cizích rukou.
     
  • 27. února 1998 (15 let) odstartovala geostacionární družice Hot Bird 4. Družice patří do rodiny významných satelitů přenašejících televizní, rozhlasové programy a datové služby. Hot Bird 4 již dokáže multiplexovat digitální signál přímo na palubě. Z pozice 13° východně byl přesunut v roce 2006 na 7° západně a přejmenován na Atlantic Bird 4.
     

Výhled na příští týden:

  • první pokusy o PanSTARRS?
  • Výročí: Patrick Moore
  • Výročí: James Bradley

Mapa oblohy v únoru ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vladimír Remek, Dragon, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »