Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  9. vesmírný týden 2015

9. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 25. února 2015 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 23. 2. do 1. 3. 2015 Měsíc je kolem první čtvrti. Večer minula jasná Venuše planetu Mars. Jupiter je vidět celou noc. Saturn je vidět nejlépe ráno. Aktivita Slunce je nízká. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. února v 19:00 SEČ.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 25. února. Tento týden patří k nejlepším příležitostem pozorovat ve večerních hodinách detaily na povrchu Měsíce. Měsíc vystupuje vysoko nad obzor a rozhraní světla a stínu je pěkně kolem středu kotouče. Zajímavé bude také setkání Měsíce s Hyádami ve středu 25. 2., kdy večer po půl sedmé začne jedna z Hyád, hvězda 63 Tauri (5,6 mag), zdánlivě procházet za měsíčním kotoučem. Pozoruhodně blízko pak projde Měsíc kolem jasného Aldebaranu (po půlnoci na 26. února), ale k zákrytu viditelnému z našich šířek nedojde. Naštěstí jde o druhý ze série zákrytů, která bude pokračovat až do roku 2018, takže se ještě letos dočkáme i my (poprvé 9. 8. 2015 a potom další na podzim). Předchozí série zákrytů nastala mezi roky 1996 a 2000.

Planety:
Venuše (−4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad jihozápadem až západem. Minulý týden minula slabší Mars (1,2 mag), který je tedy doprava dolů k obzoru od ní.
Jupiter (−2,6 mag) je viditelný celou noc. Úkazy GRS a měsíčků jsou tradičně v tabulce.
Ráno můžeme pozorovat Saturn (0,5 mag), který je za svítání 20 stupňů nad jihem.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
24. 2. 21:40   23. 2. Ganymed přechod měsíc 20:25 – (0:03)
Ganymed přechod stínu 22:05 – (1:45)
25. 2. 17:35   26. 2. Kallisto přechod stínu 16:10 – 21:00
Io přechod měsíc 20:07 – 22:24
Io přechod stínu 20:36 – 22:53
26. 2. 23:20   27. 2. Europa zákryt zač. 0:32
Io zákryt zač. 17:24
Io zákryt končí 20:12
27. 2. 19:10   28. 2. Europa přechod měsíc 19:25 – 22:20
Europa přechod stínu 20:30 – 23:25
1. 3. 20:50      
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce zůstává na velmi nízké úrovni. Souvisí to pochopitelně s výskytem pouze malých skvrn na povrchu Slunce. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) prošla kolem planetární mlhoviny M 76, jak ukazuje také snímek snímek Miroslava Lošťáka v naší fotogalerii. Kometa však tento týden už nebude tak dobře viditelná, protože její jasnost klesla k 5,5 mag a na obloze ji přezařuje dorůstající Měsíc.

Kosmonautika

  • 17. února u Mezinárodní vesmírné stanice zakotvila nákladní loď Progress M-26M. Zároveň začala série tří výstupů do kosmického prostoru, při kterých se připravují některé moduly pro budoucí lety amerických soukromých lodí k ISS.
  • Sonda DAWN se blíží k Ceres a pořídila další dosud nejdetailnější snímky povrchu posetého krátery.
     

Výročí

  • 23. února 1945 (70 let) slaví narozeniny spoluobjevitelka komety 67P Světlana Gerasimenková. Kometu objevila spolu s Klimem Čurjumovem 20. září 1969. Kometa je známá díky tomu, že kolem ní nyní obíhá evropská sonda Rosetta.
  • 26. února 1880 (135 let) se narodil irský astronom Kenneth Edgeworth. V letech 1943 a 1949 publikoval články o předpokládané existenci těles za dráhou Neptunu. Později, bez uvedení této práce, publikoval podobnou také Gérard Kuiper a proto dnes na jejich počest nazýváme tento pás planetek Kuiper-Edgeworthův pás, někdy však jen Kuiperův pás.
  • 26. února 1850 (165 let) se narodil rakouský astronom Friedrich Karl Ginzel. Narodil se v dnešním Liberci (tehdy Reichenbergu). Věnoval se zatměním Slunce a Měsíce období starověku a jeho práce jsou také základem mnoha jiných týkajících se kalendářů. Dnes je po něm pojmenován také kráter na Měsíci.
  • 28. února 1535 (480 let) se ve Frísku (oblast Holandsko – Německo) narodil astronom Cornelius Gemma. Ten si večer 9. listopadu 1572 všiml nové hvězdy, která tam o den dříve nebyla a díky této jeho poznámce víme, že objevil tzv. Tychonovu supernovu o dva dny dříve, než si jí všiml Tycho Brahe. Supernova byla vidět v souhvězdí Kasijopeje, takže nebyl asi problém si rychle všimnout, že tam nějaká hvězda přebývá. Tato však zářila natolik, že se jasem vyrovnala Venuši (−4 mag). Její objev začal měnit pohled na neměnné nebeské sféry, podobně jako objev, že kometa z roku 1577 je dál, než Měsíc. I na tomto objevu, že komety jsou vzdálené objekty, se v roce 1577 Cornelius Gemma podílel spolu s nemnoha dalšími (Brahe, Hájek z Hájku).
  • 29. února 1820 (195 let) se narodil americký astronom Lewis A. Swift, objevitel mnoha komet, z nichž vyniká kometa 109P/Swift-Tuttle, která je zdrojem částic meteorického roje Perseid.
     

Výhled na příští týden

  • Venuše a Uran
  • Výročí: Jean Mueller

Doporučené odKazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden, Swift, Edgeworth, Gerasimenko, Gemma


4. vesmírný týden 2020

4. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2020. Měsíc bude v novu. Večer září jasná planeta Venuše, vidět lze i Neptun a Uran. Ráno je vidět Mars. Kometa C/2017 T2 je vysoko na večerní obloze. Na Floridě proběhl test úniku lodi Crew Dragon z letící rakety. Čínská kosmonautika navazuje na úspěšný rok 2019. Úspěšný byl také start evropské Ariane 5. Na ISS proběhnou dva výstupy do volného kosmu s různými úkoly. Připraven je i start dalších družic Starlink. Před 90 roky se narodil druhý muž na Měsíci, Buzz Aldrin.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Glaxie pod Galaxií

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2019 obdržel snímek „Galaxie pod Galaxií“, jehož autorem je Roman Ponča   „Galaxie pod Galaxií“, není to tak trochu podivný název vítězného snímku prosincového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce? Možná, snad, … ale je

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polostínové zatmění Měsíce 20. ledna 2020

Canon EOS 60D, SIGMA APO DG 70-300mm, 300 mm Špatné pozorovací podmínky, velká oblačnost, fotografováno mezi mraky

Další informace »