9. vesmírný týden 2020
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 2. do 1. 3. 2020. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Večer máme na obloze velmi jasnou Venuši a také některé komety. Ráno je vidět nejlépe Mars, ale vylézá také Jupiter a Saturn. Česká firma S.A.B. Aerospace dokončila přípravy vypouštěcího zařízení – dispenzeru – družic, určeného pro raketu Vega. Před 200 lety se narodil americký astronom, objevitel komet, Lewis A. Swift.
Obloha
Měsíc byl v novu v neděli 23. února v 16:32 SEČ, první čtvrť nastane až v pondělí 2. března ve 20:57 SEČ. Mladý srpek by měl být na večerní obloze viditelný od úterního večera (25. 2.). Pěkná konjunkce s Venuší nás čeká ve čtvrtek 27. února, i když obě tělesa od sebe budou více než šest stupňů. O den později bude Měsíc jen asi čtyři stupně od planety Uran. V sobotu 29. února nás čeká zákryt hvězdičky 5,6 mag ze souhvězdí Berana. Za neosvětlenou část Měsíce zaleze v čase kolem 21:50 SEČ. Výstup se odehraje jen nízko nad obzorem před 23. hodinou. V neděli před 22. hodinou zaleze hvězdička 6,8 mag ze souhvězdí Býka.
Planety:
Venuše (−4,2 mag) je vidět vysoko na obloze jako zářivá hvězda – Večernice. Na večerní obloze je v souhvězdí Berana také Uran (5,8 mag). Ráno je vidět Mars (1,3 mag), ale jen nízko nad jihovýchodem a ještě níže je Jupiter (−1,9 mag) a už vykukuje ze záře Slunce i Saturn (0,6 mag).
Autor: SOHO/NASA/ESA.
Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) se nachází v souhvězdí Kasijopeje a pomalinku se blíží fotograficky zajímavé mlhovině Srdce. Večer je pozorovatelná i kometa C/2019 Y1 (Iwamoto), zhruba čtyři stupně severně od bety Kefea. Velkým vozem prolétá kometa C/2019 Y4 (ATLAS). Ta má podobnou dráhu jako velká kometa 1844 (C/1844 Y1) a i když nejde o tak velký úlomek, bude zajímavé ji sledovat.
Kosmonautika
Brněnská firma S.A.B. Aerospace dokončila přípravu dispenzeru (držáku družic) rakety Vega. Prostřednictvím tohoto zařízení budou družice vypouštěny během startu této rakety 23. března. Firma je zajímavá i tím, že dává prostor studentům středních i vysokých škol, aby mohli rozvíjet své projekty, nebo přímo spolupracovat na vývoji kosmických technologií. Dispenzer byl odeslán do Francie v pondělí 17. února. Jeho hmotnost je 260 kg a lze jej využít buď k vynesení 16 malých družic, nebo 7 družic a až 96 cubesatů. Jeho nosnost je 1,5 tuny. Firma chystá také větší dispenzer pro raketu Vega-C.
Americký Falcon 9 vypustil v pondělí dalších 60 družic sítě Starlink. Evropská Ariane 5 vypustila v úterý dvojici družic – telekomunikační JCSAT 17 a environmentální GEO-Kompsat 2B. Čínská raketa CZ-2D vypustila čtveřici technologických družic XJS C, D, E a F. Ruská raketa Sojuz 2-1A vypustila ve čtvrtek z Plesecku po měsíčním odkladu družici Meridian-M.
Ve stínu příprav Marsovského roveru 2020 a ExoMarsu 2020 se moc nemluvilo o přípravách čínské mise orbiteru a přistávacího modulu a zřejmě vůbec se nemluvilo o tom, že k Marsu se chystá také sonda Spojených arabských emirátů. Ta byla nyní dokončena a měla by startovat v červenci pomocí japonské rakety H-IIA. Jedná se o misi zaměřenou na studium klimatu Marsu z oběžné dráhy, ale zároveň svým názvem HOPE směřuje i k mnoha mladým arabským studentům, aby se neváhali podílet na průzkumu vesmíru. Sonda má také letět k oslavě 50 let existence Emirátů.
Japonská vesmírná agentura oznámila, že blíže realizaci je také její mise k Marsovu měsíci Phobos. Měla by se k němu vydat v roce 2024 a v ambicích má odebrat zde vzorky z podpovrchové vrstvy a vrátit se s nimi zpět na Zemi.
Výročí
25. února 1670 (350 let) se narodila německá astronomka Maria Margaretha Kirch, manželka Gottfrieda Kircha, který je objevitelem slavné velké komety z roku 1680. Maria Margaretha je jednou z mála žen, které se mohly vzdělat pod vedením svého manžela a věnovat se astronomii. Díky tomu objevila i svou kometu, C/1702 H1 (Kirch).
26. února 1850 (170 let) se narodil rakouský astronom Friedrich Karl Ginzel. Narodil se v dnešním Liberci (tehdy Reichenbergu). Věnoval se zatměním Slunce a Měsíce období starověku a jeho práce jsou také základem mnoha jiných týkajících se kalendářů. Dnes je po něm pojmenován také kráter na Měsíci.
26. února 1880 (140 let) se narodil irský astronom Kenneth Edgeworth. V letech 1943 a 1949 publikoval články o předpokládané existenci těles za dráhou Neptunu. Později, bez uvedení této práce, publikoval podobnou také Gérard Kuiper a proto dnes na jejich počest nazýváme tento pás planetek Kuiper-Edgeworthův pás, někdy však jen Kuiperův pás.
28. února 1535 (485 let) se ve Frísku (oblast Holandsko – Německo) narodil astronom Cornelius Gemma. Ten si večer 9. listopadu 1572 všiml nové hvězdy, která tam o den dříve nebyla a díky této jeho poznámce víme, že objevil tzv. Tychonovu supernovu o dva dny dříve, než si jí všiml Tycho Brahe. Supernova byla vidět v souhvězdí Kasijopeje, takže nebyl asi problém si rychle všimnout, že tam nějaká hvězda přebývá. Tato však zářila natolik, že se jasem vyrovnala Venuši (−4 mag). Její objev začal měnit pohled na neměnné nebeské sféry, podobně jako objev, že kometa z roku 1577 je dál, než Měsíc. I na tomto objevu, že komety jsou vzdálené objekty, se v roce 1577 Cornelius Gemma podílel spolu s nemnoha dalšími (např. Tychonem Brahe, Tadeášem Hájkem z Hájku).
29. února 1820 (200 let) se narodil americký astronom Lewis A. Swift, objevitel mnoha komet, z nichž vyniká kometa 109P/Swift-Tuttle, která je zdrojem částic meteorického roje Perseid.
1. března 1980 (40 let) objevili na Pic du Midi Pierre Laques a Jean Lecacheux měsíc Saturnu Helene. Měsíc, v době objevu označený S/1980 S6, se nachází v Lagrangeově bodě L4 na dráze měsíce Dione, je to tedy tzv. trójanský měsíc. Proto byl dříve označován i jako Dione B. Měsíček je velký asi 40×25 km a jeho povrch místy tvoří zajímavé brázdy v regolitu.
Výhled na příští týden
- Velký úplněk (téměř superúplněk)
- Výročí: Jean Mueller(ová)
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
