9. vesmírný týden 2015

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 25. února. Tento týden patří k nejlepším příležitostem pozorovat ve večerních hodinách detaily na povrchu Měsíce. Měsíc vystupuje vysoko nad obzor a rozhraní světla a stínu je pěkně kolem středu kotouče. Zajímavé bude také setkání Měsíce s Hyádami ve středu 25. 2., kdy večer po půl sedmé začne jedna z Hyád, hvězda 63 Tauri (5,6 mag), zdánlivě procházet za měsíčním kotoučem. Pozoruhodně blízko pak projde Měsíc kolem jasného Aldebaranu (po půlnoci na 26. února), ale k zákrytu viditelnému z našich šířek nedojde. Naštěstí jde o druhý ze série zákrytů, která bude pokračovat až do roku 2018, takže se ještě letos dočkáme i my (poprvé 9. 8. 2015 a potom další na podzim). Předchozí série zákrytů nastala mezi roky 1996 a 2000.

Planety:
Venuše (−4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad jihozápadem až západem. Minulý týden minula slabší Mars (1,2 mag), který je tedy doprava dolů k obzoru od ní.
Jupiter (−2,6 mag) je viditelný celou noc. Úkazy GRS a měsíčků jsou tradičně v tabulce.
Ráno můžeme pozorovat Saturn (0,5 mag), který je za svítání 20 stupňů nad jihem.

Aktivita Slunce zůstává na velmi nízké úrovni. Souvisí to pochopitelně s výskytem pouze malých skvrn na povrchu Slunce. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) prošla kolem planetární mlhoviny M 76, jak ukazuje také snímek snímek Miroslava Lošťáka v naší fotogalerii. Kometa však tento týden už nebude tak dobře viditelná, protože její jasnost klesla k 5,5 mag a na obloze ji přezařuje dorůstající Měsíc.

Kosmonautika

• 17. února u Mezinárodní vesmírné stanice zakotvila nákladní loď Progress M-26M. Zároveň začala série tří výstupů do kosmického prostoru, při kterých se připravují některé moduly pro budoucí lety amerických soukromých lodí k ISS.
• Sonda DAWN se blíží k Ceres a pořídila další dosud nejdetailnější snímky povrchu posetého krátery.
   

Výročí

• 23. února 1945 (70 let) slaví narozeniny spoluobjevitelka komety 67P Světlana Gerasimenková. Kometu objevila spolu s Klimem Čurjumovem 20. září 1969. Kometa je známá díky tomu, že kolem ní nyní obíhá evropská sonda Rosetta.
• 26. února 1880 (135 let) se narodil irský astronom Kenneth Edgeworth. V letech 1943 a 1949 publikoval články o předpokládané existenci těles za dráhou Neptunu. Později, bez uvedení této práce, publikoval podobnou také Gérard Kuiper a proto dnes na jejich počest nazýváme tento pás planetek Kuiper-Edgeworthův pás, někdy však jen Kuiperův pás.
• 26. února 1850 (165 let) se narodil rakouský astronom Friedrich Karl Ginzel. Narodil se v dnešním Liberci (tehdy Reichenbergu). Věnoval se zatměním Slunce a Měsíce období starověku a jeho práce jsou také základem mnoha jiných týkajících se kalendářů. Dnes je po něm pojmenován také kráter na Měsíci.
• 28. února 1535 (480 let) se ve Frísku (oblast Holandsko – Německo) narodil astronom Cornelius Gemma. Ten si večer 9. listopadu 1572 všiml nové hvězdy, která tam o den dříve nebyla a díky této jeho poznámce víme, že objevil tzv. Tychonovu supernovu o dva dny dříve, než si jí všiml Tycho Brahe. Supernova byla vidět v souhvězdí Kasijopeje, takže nebyl asi problém si rychle všimnout, že tam nějaká hvězda přebývá. Tato však zářila natolik, že se jasem vyrovnala Venuši (−4 mag). Její objev začal měnit pohled na neměnné nebeské sféry, podobně jako objev, že kometa z roku 1577 je dál, než Měsíc. I na tomto objevu, že komety jsou vzdálené objekty, se v roce 1577 Cornelius Gemma podílel spolu s nemnoha dalšími (Brahe, Hájek z Hájku).
• 29. února 1820 (195 let) se narodil americký astronom Lewis A. Swift, objevitel mnoha komet, z nichž vyniká kometa 109P/Swift-Tuttle, která je zdrojem částic meteorického roje Perseid.
   

Výhled na příští týden

• Venuše a Uran
• Výročí: Jean Mueller

Doporučené odKazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.