Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  9. vesmírný týden 2015

9. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 25. února 2015 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 23. 2. do 1. 3. 2015 Měsíc je kolem první čtvrti. Večer minula jasná Venuše planetu Mars. Jupiter je vidět celou noc. Saturn je vidět nejlépe ráno. Aktivita Slunce je nízká. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. února v 19:00 SEČ.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 25. února. Tento týden patří k nejlepším příležitostem pozorovat ve večerních hodinách detaily na povrchu Měsíce. Měsíc vystupuje vysoko nad obzor a rozhraní světla a stínu je pěkně kolem středu kotouče. Zajímavé bude také setkání Měsíce s Hyádami ve středu 25. 2., kdy večer po půl sedmé začne jedna z Hyád, hvězda 63 Tauri (5,6 mag), zdánlivě procházet za měsíčním kotoučem. Pozoruhodně blízko pak projde Měsíc kolem jasného Aldebaranu (po půlnoci na 26. února), ale k zákrytu viditelnému z našich šířek nedojde. Naštěstí jde o druhý ze série zákrytů, která bude pokračovat až do roku 2018, takže se ještě letos dočkáme i my (poprvé 9. 8. 2015 a potom další na podzim). Předchozí série zákrytů nastala mezi roky 1996 a 2000.

Planety:
Venuše (−4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad jihozápadem až západem. Minulý týden minula slabší Mars (1,2 mag), který je tedy doprava dolů k obzoru od ní.
Jupiter (−2,6 mag) je viditelný celou noc. Úkazy GRS a měsíčků jsou tradičně v tabulce.
Ráno můžeme pozorovat Saturn (0,5 mag), který je za svítání 20 stupňů nad jihem.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
24. 2. 21:40   23. 2. Ganymed přechod měsíc 20:25 – (0:03)
Ganymed přechod stínu 22:05 – (1:45)
25. 2. 17:35   26. 2. Kallisto přechod stínu 16:10 – 21:00
Io přechod měsíc 20:07 – 22:24
Io přechod stínu 20:36 – 22:53
26. 2. 23:20   27. 2. Europa zákryt zač. 0:32
Io zákryt zač. 17:24
Io zákryt končí 20:12
27. 2. 19:10   28. 2. Europa přechod měsíc 19:25 – 22:20
Europa přechod stínu 20:30 – 23:25
1. 3. 20:50      
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce zůstává na velmi nízké úrovni. Souvisí to pochopitelně s výskytem pouze malých skvrn na povrchu Slunce. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) prošla kolem planetární mlhoviny M 76, jak ukazuje také snímek snímek Miroslava Lošťáka v naší fotogalerii. Kometa však tento týden už nebude tak dobře viditelná, protože její jasnost klesla k 5,5 mag a na obloze ji přezařuje dorůstající Měsíc.

Kosmonautika

  • 17. února u Mezinárodní vesmírné stanice zakotvila nákladní loď Progress M-26M. Zároveň začala série tří výstupů do kosmického prostoru, při kterých se připravují některé moduly pro budoucí lety amerických soukromých lodí k ISS.
  • Sonda DAWN se blíží k Ceres a pořídila další dosud nejdetailnější snímky povrchu posetého krátery.
     

Výročí

  • 23. února 1945 (70 let) slaví narozeniny spoluobjevitelka komety 67P Světlana Gerasimenková. Kometu objevila spolu s Klimem Čurjumovem 20. září 1969. Kometa je známá díky tomu, že kolem ní nyní obíhá evropská sonda Rosetta.
  • 26. února 1880 (135 let) se narodil irský astronom Kenneth Edgeworth. V letech 1943 a 1949 publikoval články o předpokládané existenci těles za dráhou Neptunu. Později, bez uvedení této práce, publikoval podobnou také Gérard Kuiper a proto dnes na jejich počest nazýváme tento pás planetek Kuiper-Edgeworthův pás, někdy však jen Kuiperův pás.
  • 26. února 1850 (165 let) se narodil rakouský astronom Friedrich Karl Ginzel. Narodil se v dnešním Liberci (tehdy Reichenbergu). Věnoval se zatměním Slunce a Měsíce období starověku a jeho práce jsou také základem mnoha jiných týkajících se kalendářů. Dnes je po něm pojmenován také kráter na Měsíci.
  • 28. února 1535 (480 let) se ve Frísku (oblast Holandsko – Německo) narodil astronom Cornelius Gemma. Ten si večer 9. listopadu 1572 všiml nové hvězdy, která tam o den dříve nebyla a díky této jeho poznámce víme, že objevil tzv. Tychonovu supernovu o dva dny dříve, než si jí všiml Tycho Brahe. Supernova byla vidět v souhvězdí Kasijopeje, takže nebyl asi problém si rychle všimnout, že tam nějaká hvězda přebývá. Tato však zářila natolik, že se jasem vyrovnala Venuši (−4 mag). Její objev začal měnit pohled na neměnné nebeské sféry, podobně jako objev, že kometa z roku 1577 je dál, než Měsíc. I na tomto objevu, že komety jsou vzdálené objekty, se v roce 1577 Cornelius Gemma podílel spolu s nemnoha dalšími (Brahe, Hájek z Hájku).
  • 29. února 1820 (195 let) se narodil americký astronom Lewis A. Swift, objevitel mnoha komet, z nichž vyniká kometa 109P/Swift-Tuttle, která je zdrojem částic meteorického roje Perseid.
     

Výhled na příští týden

  • Venuše a Uran
  • Výročí: Jean Mueller

Doporučené odKazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Swift, Edgeworth, Gerasimenko, Gemma


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »