Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  9. vesmírný týden 2018

9. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 28. února 2018 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 26. 2. do 4. 3. 2018. Měsíc bude v úplňku. Po západu Slunce je nad západem jasná Venuše a Merkur. Nad jihozápadem je Uran. V druhé polovině noci a nad ránem je vidět Jupiter a Mars, vylézá i Saturn. Z objektů noční oblohy se podíváme na nejjasnější hvězdu ze souhvězdí Vozky. Falcon 9 z Kalifornie odstartoval úspěšně a podařilo se i dovézt do přístavu aerodynamické kryty. Druhý Falcon z Floridy má na poslední chvíli odklad na neurčito, H-IIA v Japonsku asi dva dny kvli počasí. Z ISS se vrátí část posádky v lodi Sojuz MS-06. Z Floridy má letět raketa Atlas V s družicí GOES-S. Před čtyřiceti lety odstartoval ke stanici Saljut 6 Sojuz 28 s prvním československým kosmonautem Vladimírem Remkem a Alexejem Gubarevem. V Brně k tomu chystají vzpomínkovou akci.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pátek 2. března v 1:51 SEČ.

Planety:
Merkur
(−1,4 až −1,2 mag) a Venuše (−3,9 mag) se nyní objevují velice nízko po západu Slunce. Přestože planety jsou tento týden velmi nízko, především výrazná jasnost Merkuru vybízí k pozorování alespoň dalekohledem a v závěru týdne asi už i pouhým okem. Obě planety se k sobě o víkendu přiblíží na vzdálenost asi jednoho stupně.
Uran (5,8 mag) je po setmění nad jihozápadem.
V druhé polovině noci stoupá na oblohu planeta Jupiter (−2,2 mag), nad jihem je kolem 4:30 SEČ. Později se objevují také Mars (0,7 mag) a Saturn (0,6 mag). Všechny planety jsou ale poměrně nízko nad obzorem.
Úkazy Jupiterových měsíců: 27. února ráno v 6:10 nastává zatmění Ió. 28. února probíhá nejprve zákryt Ganymédu (1:44 – 2:57), poté přechod stínu Ió (3:28 –5:38) a přechod Ió (4:41 – 6:49). 1. března ve 3:57 končí zákryt Ió a v 5:37 začíná zatmění Európy. 3. března nastává přechod stínu Európy, který končí ve 2:10 a měsíc Európa přechází od 2:18 do 4:27.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 26. února ve 3:10, 28. února ve 4:45, 2. března v 6:25 a 3. března ve 2:15.

Souhvězdí Vozky Autor: Martin Gembec
Souhvězdí Vozky
Autor: Martin Gembec
Aktivita Slunce je opět nízká, skvrny zcela zmizely. Jak se situace bude vyvíjet lze pozorovat na aktuálních fotografiích družicové observatoře SDO.

Hvězda Capella
Vzhledem k fázi Měsíce kolem úplňku si tentokrát prohlédneme blíže jednu z nejjasnějších hvězd oblohy, výraznou stálici ze souhvězdí Vozky. Z celé oblohy je s jasností 0,2 mag šestá nejjasnější. Je to díky kombinaci relativní blízkosti (38 sv. roků) a velikosti (dvě hvězdy 9× a 12× větší než Slunce). Capella je nyní moc hezky vidět, když po setmění je poblíž nadhlavníku.

Kosmonautika

  • SpaceX úspěšně vypustila španělskou družici Paz („Mír“) pomocí rakety Falcon 9, která odstartovala z kalifornského Vandenbergu ve čtvrtek 22. února. Zajímavostí je, že na palubě byly ještě dvě družice Tintin A & B, které jsou testovacími exempláři družicového internetu. No a konečně SpaceX se pochlubila také tím, že do přístavu dovezla od pohledu nepoškozenou polovinu aerodynamického krytu. Tu se sice nepodařilo zachytit přímo do sítě na lodi, ale přistála nedaleko v oceánu. Podle snímků je vidět, že se podařilo naložit i druhou, poškozenou polovinu krytu. Zřejmě tedy probíhá test přistání jen u jedné poloviny. Každopádně po dalším vylepšení zřejmě bude možné se brzy dočkat i přesnějšího přistání přímo do sítě nad lodí.
  • Na 28. únor je v plánu návrat části posádky Mezinárodní vesmírné stanice. Poslouží jim k tomu loď Sojuz MS-06.
  • 1. března je v plánu start rakety Atlas V s geostacionární meteodružicí GOES-S.
  • Japonská raketa H-IIA dostala minimálně dvoudenní odklad startu kvůli počasí. Další možnost bude asi z pondělka na úterý. Na palubě bude družice IGS Optical-6

Výročí

  • 2. března 1968 (50 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Zond 4. Sonda se z parkovací dráhy kolem Země dostala na výstřednou eliptickou a díky tomu obletěla i Měsíc. Při návratu k Zemi udělala v její atmosféře jakousi žabičku (skip reentry), to znamená, že nejprve vnikla do atmosféry nad USA, pak vyskočila a podruhé zanikla při vstupu do atmosféry nad Guinejským zálivem. To už byla ale na pokyn zničena, aby se nedostala do cizích rukou.
  • 2. března 1978 (40 let) odstartoval v lodi Sojuz 28 ke stanici Saljut 6 československý kosmonaut Vladimír Remek. Byl prvním kosmonautem z jiné země než ze Sovětského svazu nebo USA. Vybíralo se tehdy ze dvou vynikajících vojenských letců, avšak nakonec nebyl k letu vybrán Oldřich Pelčák, ale Remek. Společně s kosmonautem Alexejem Gubarevem strávil ve vesmíru více než 7 dní. Během návštěvy stanice Saljut 6 se setkali s dvojicí kosmonautů Sojuzu 26. Díky své dobré pověsti byl Remek do roku 2017 velvyslancem ČR v Rusku. Ke 40. výročí se v Brně uskuteční vzpomínkové setkání.
  • 4. března 1923 (95 let) se narodil známý britský astronom Patrick Moore. V paměti ještě máme jeho úmrtí loni 9. prosince. Nejznámější je jako popularizátor astronomie. Sepsal množství knih, např. Hvězdy a planety a proslavil jej pořad BBC Sky at Night. Od roku 1957 bylo natočeno více než 700 dílů. Jako amatérský astronom se zabýval pozorováním Měsíce a známe jej jako autora Caldwellova katalogu, protože jedno z jeho jmen bylo Caldwell(-Moore). 109 objektů je zde doplňkem známého Messiérova katalogu.

Výhled na příští týden    

  • Merkur a Venuše po západu Slunce
  • Galaxie M 81 a M 82
  • Výročí: Alan Hale
  • Výročí: James Bradley
  • Výročí: Jaroslav Dykast

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Patrick Moore, Vladimír Remek, Zond 4, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »