Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  9. vesmírný týden 2022

9. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 2. března 2022 v 19:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 2. do 6. 3. 2022. Měsíc bude v novu. Večer lze pozorovat zvířetníkové světlo a několik slabších komet. Ráno září jasná planeta Venuše, nedaleko ní slabý Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dalekohled JWST opět pokročil, když sloučil obrazy všech zrcadel do jednoho bodu. Na obloze přibyly vláčky družic Starlink i díky dvěma startům v uplynulém týdnu. Sonda Parker Solar Probe minula Slunce ve vzdálenosti jen 9,2 mil. km. Před 50 roky startovala k Jupiteru první sonda, Pioneer 10. Před 40 lety proběhla dvě úspěšná přistání sond na Venuši (Veněra 13 a 14).

Obloha

Venuše a Měsíc 27. 2. 2022 Autor: Karel Ženíšek
Venuše a Měsíc 27. 2. 2022
Autor: Karel Ženíšek
Měsíc bude v novu ve středu 2. března v 18:35 SEČ. Jeho srpek můžeme vyhlížet na večerní obloze již od čtvrtka 3. března, ale lépe bude vidět až v dalších dnech.

Planety:
Většina planet se skrývá v záři Slunce. Jupiter se jeví v koronografu SOHO jako jasný bod s krátkými vodorovnými čárkami. Ráno můžeme pozorovat nad jihovýchodem jasnou planetu Venuši (−4,7 mag). V její blízkosti je také slabý Mars (1,2 mag).

Aktivita Slunce je nízká. Těšili jsme se na slábnoucí aktivní oblast, která vyvolala silní erupce krátce předtím, když byla ještě na odvrácené polokouli. Ovšem aktivita byla opravdu nízká, zůstaly zde jen dvě větší skvrny. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Zvířetníkové světlo tvořené prachem v blízkosti roviny drah planet, který rozptyluje sluneční světlo, vytváří slabý kužel světla viditelný večer nad západním obzorem. U nás je přes světelný smog měst třeba koukat mimo ně a nejlépe tak, aby k západu další město nesvítilo. Potom je velmi nápadné. Zajímavý snímek pořídili společně Petr Horálek a Juan Carlos Casado, když ukázali, že vede přes celou oblohu.

136254.jpg Autor: Antonín Hušek

Autor: Antonín Hušek

Několik slabších komet nabízí večerní obloha. 19P/Borrelly je v Beranu, 104P/Kowal v Býku. Dále C/2019 L3 (ATLAS) v Blížencích a 67P/Churyumov-Gerasimenko v Raku.

Kosmonautika

JWST seřídil zrcadla tak, že světlo z nich nyní směřuje do jediného bodu. V uplynulém týdnu tedy došlo k zaostření jednotlivých obrazů vzniklých odrazem od jednotlivých částí primárního zrcadla. Poté se tyto obrazy sloučily do jediného místa. Nyní bude probíhat další doladění vzniklého obrazu a časem se bude řešit kvalita obrazu v jednotlivých přístrojích dalekohledu. První vědecká data tedy stále nemůžeme očekávat dříve než v létě.

Americká sonda Parker Solar Probe minula 25. února Slunce ve vzdálenosti 9,2 milionu kilometrů. Šlo již o 11. průlet v blízkosti Slunce, stejně blízký, jako rekordní desátý. Tentokrát však máme data z průletu nad k Zemi přivrácenou stranou, takže je můžeme porovnat s těmi, které nám poskytují další družice a sondy.

Družic Starlink na obloze opět výrazně přibylo. První start uplynulého týdne se uskutečnil v pondělí 21. února a vyneseno bylo 46 družic. První stupeň rakety letěl již pojedenácté a opět úspěšně přistál na plošině A Shortfall of Gravitas. Předtím obsloužil např. první demonstrační misi Crew Dragonu na ISS (DM-2, Behnken, Hurley). Druhý start proběhl v pátek 26. února z kalifornského kosmodromu Vandenberg a vyneseno bylo rovných 50 Starlinků. První stupeň, který předtím podpořil už tři mise (mj. sondu NASA Dart), přistál počtvrté na plošině Of Course I Still Love You.

Oba čínské starty, plánované na 26. a 27. února, byly úspěšné. Raketa CZ-4C vynesla radarovou družici Ludi Tance-1 01B, raketa CZ-8 vynesla 22 malých družic.

Válka vyvolaná ruským prezidentem Putinem na Ukrajině zatím nemá vliv na hlavní mezinárodní projekty, jako je provoz ISS. V sobotu došlo ke zvýšení dráhy stanice o 1300 metrů pomocí motoru ruské nákladní lodi Progress.

Výročí

1. března 1927 (95 let) se narodil americký astronom, popularizátor a učitel George Ogden Abell. Z jeho prací je nejznámější průzkum vzdálených galaxií a jejich kup v Palomarské přehlídce oblohy. Známý Abellův karalog obsahuje 2 712 položek.

1. března 1982 (40 let) přistála na Venuši sonda Veněra 13. Tato velmi úspěšná sovětská sonda pořídila měření atmosféry během sestupu na povrch, dokázala jako první odeslat barevné snímky povrchu Venuše, a dokonce odebrala a zkoumala vzorky půdy.

3. března 1972 (50 let) odstartovala k Jupiteru sonda Pioneer 10. Byla to první meziplanetární sonda k obří planetě. V prosinci 1973 zkoumala Jupiter a poté se vydala na mezihvězdnou dráhu (k hvězdě Aldebaran).

5. března 1512 (510 let) se narodil Gerhard Mercator, vlastním jménem Gerhard de Kremer. Mercator znamená v latině kupec. Pod tímto jménem je ale mnohem známější, protože je podle něj pojmenována slavná projekce mapy světa. Mercator zavedl nový způsob výroby globusu tak, jak ji známe podobně i v současnosti, kdy se potištěné papírové díly lepí na nějakou kulatou podložku. S astronomií jej váže také fakt, že vyrobil pěkný globus souhvězdí.

5. března 1982 (40 let) přistála na Venuši sovětská sonda Veněra 14. Protože byla vyslána společně se sesterskou Veněrou 13, jejich měření se mohla vhodně doplňovat. Obě sondy byly velmi úspěšné. Měřily při sestupu složení atmosféry, na povrchu odebraly a analyzovaly vzorky hornin. Drsné podmínky na povrchu zřejmě způsobily, že Veněra 14 přestala pracovat už po hodině pobytu na povrchu.

6. března 1787 (235 let) se narodil německý optik, fyzik a astronom Joseph von Fraunhofer. Když zkonstruoval spektrograf, všiml si ve spektru Slunce tmavých čar, dnes nazývaných Fraunhoferovy čáry. Později spatřil tyto čáry i ve spektru jiných jasných hvězd a usoudil, že odpovídají přímo vlastnostem těchto hvězd. Teoretické vysvětlení původu Fraunhoferových čar podal později německý fyzik Gustav Kirchhoff. Způsobuje je absorpce záření v chladnějších povrchových plynných vrstvách hvězd. Podrobné studium Fraunhoferových čar tvoří základ poznatků o Slunci, hvězdách, mlhovinách a jiných vesmírných objektech.

6. března 1937 (85 let) se narodila první žena, která se dostala do vesmíru, Valentina Těreškovová. Stalo se tak 16. 6. 1963, kdy letěla na palubě lodi Vostok 6. Za 70 h a 50 min uskutečnila 48 obletů planety. Během jednoho z obletů se k její lodi přiblížil na vzdálenost 5 km Vostok 5 s Valerijem Bykovským.

Výhled na příští týden 

  • výročí: John Herschel
  • výročí: Henry Draper
  • výročí: objev prstenců planety Uran
  • výročí: Dorrit Hoffleit(ová)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pioneer 10, George Abell, Joseph von Fraunhofer, Gerhard Mercator, Valentina Těrešková, Venera 13, Veněra 14, Vesmírný týden


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »