9. vesmírný týden 2023

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 27. února v 9:06 SEČ. Večer jej najdeme u Plejád v souhvězdí Býka. O den později, 28. 2., bude v konjunkci s Marsem.

Planety
Za soumraku můžeme vidět přiblížení dvou nejjasnějších planet. Venuše (−3,9 mag) a Jupiter (−2,1 mag) budou 1. a 2. března v konjunkci. Ve středu budou od sebe 40 úhlových minut, ve čtvrtek přibližně 45. Mars (0,5 mag) je večer vysoko nad jihem až jihozápadem. Uran (5,8 mag) je o něco níže v souhvězdí Berana.
Příležitostí ke spatření GRS nebo úkazů měsíčků Jupiteru mnoho nebude. GRS prochází středem například 28. 2. v 19:35, 3. 3. v 17:05 a 5. 3. v 18:45 SEČ. V úterý 28. 2. končí přechod stínu Io v 18:04, v pátek 3. 3. v 18:30 začíná přecházet měsíc Europa, 4. 2. v 19:22 začne přechod měsíce Ganymedu.

Podívejme se ještě na seskupení Jupiteru, Venuše a Měsíce očima našich čtenářů:

Aktivita Slunce je stále zvýšená. Opět nastaly silnější erupce a postaraly se o to různé aktivní oblasti. Vývoj skvrn v nové aktivní oblasti poblíž středu kotouče, tak jak se měnily před víkendem, zachytila observatoř SDO. Nejzajímavější bylo dění kolem víkendu, kdy nastala trojice sice středně silných erupcí, ale s dlouhým trváním, které doprovázela oblaka plazmatu (CME), která sice směřují převážně severním a západním směrem, ale částečně mají potenciál zasáhnout i zemskou magnetosféru. Na protony urychlené k rychlostem blízkým rychlosti světla již reagovala ionosféra. Šance na výskyt polárních září od 27. 2. žije, ale těžko odhadovat jejich sílu. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2022 E3 (ZTF) slábne. K lepšímu pozorování při svitu Měsíce doporučujeme větší triedry nebo dalekohledy. Nachází se v Býku poblíž štítu Oriona a směřuje k řece Eridanus. Na czsky.cz je vyhledávací mapka.

Záblesky geostacionárních družic by měly být nejlépe viditelné kolem 3. března. Více se dočtete v článku Tomáše Tržického.

Kosmonautika

V pondělí 27. 2. v 7:45 má z Floridy startovat raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon na misi Crew-6 k ISS. Posádku tvoří čtveřice Stephen Bowen, Warren Hoburg (USA), Sultan AlNejadí (SAE) a Andrej Feďajev (Rus).

Kosmická loď Sojuz MS-23 dorazila v neděli 26. 2. k ISS v bezpilotním režimu. Jde o náhradu za poškozený Sojuz MS-22. Její start proběhl z kosmodromu Bajkonur 24. února 2023. Místo posádky dovezl Sojuz MS-23 na ISS 429 kg nákladu. Posádka Sojuzu MS-22 si pobyt na stanici prodlouží o další půlrok a celkem mají na stanici pobýt více než jeden rok. Mezitím došlo 18. 2. k odpojení poškozeného nákladního Progressu MS-21. Po prozkoumání posádkou stanice bylo rozhodnuto o jeho deorbitaci podle plánu. Je možné, že únik chladiva ze Sojuzu MS-22 a Progressu MS-21 spolu souvisí, ačkoli Roskosmos odkazuje na nárazy kosmické tříště nebo meteoroidů. Výsledky šetření týmy NASA a Roskosmosu dosud nemáme.

Čína rozjela po více než měsíční pauze (oslavy čínského nového roku a svátků jara) svůj raketostroj. Raketa CZ-3B vypustila 23. 2. čínskou nejvýkonnější telekomunikační družici ChinaSat 26. A 24. 2. raketa CZ-2C vynesla družici Horus-1. Není o ní mnoho informací, ale uvádí se, že jde o egyptskou družici postavenou v Číně, určenou pro dálkový průzkum Země. K čínským aktivitám ještě dodejme, že 10. 2. 2021 dorazila na oběžnou dráhu Marsu Tianwen-1, jejíž vozítko Ču-žung úspěšně pracovalo ještě loni, než se uložilo k spánku v úsporném režimu. Panují ovšem obavy, že se neprobudilo. Podle snímků NASA stojí na stále stejném místě a nic nezměnila ani čilá komunikace mezi Zemí a Marsem ze strany Číny, která byla opakovaně zachycena. U neúspěchů však Čína mlčí a tak nezbývá než počkat na jejich stanovisko.

Výročí

2. března 1968 (55 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Zond 4. Název byl ve skutečnosti zástěrkou pro test upravené lodi Sojuz pro let Sovětů k Měsíci. Tento let se zdařil jen částečně. Z parkovací dráhy kolem Země se loď dostala na výstřednou eliptickou dráhu a díky tomu obletěla i Měsíc. Při návratu k Zemi udělala v její atmosféře jakousi žabičku (skip reentry), to znamená, že nejprve vnikla do atmosféry nad USA, pak vyskočila a podruhé zanikla při vstupu do atmosféry nad Guinejským zálivem. To už byla ale na pokyn zničena, aby se nedostala do cizích rukou.

2. března 1978 (45 let) odstartoval v lodi Sojuz 28 ke stanici Saljut 6 československý kosmonaut Vladimír Remek. Byl prvním kosmonautem z jiné země než ze Sovětského svazu nebo USA. Vybíralo se tehdy ze dvou vynikajících vojenských letců, avšak nakonec nebyl k letu vybrán Oldřich Pelčák, ale Remek. Společně s kosmonautem Alexejem Gubarevem strávil ve vesmíru více než 7 dní. Během návštěvy stanice Saljut 6 se setkali s dvojicí kosmonautů Sojuzu 26. Díky své dobré pověsti byl Remek do roku 2017 velvyslancem ČR v Rusku.

4. března 1923 (100 let) se narodil známý britský astronom Patrick Moore. V paměti ještě máme jeho úmrtí loni 9. prosince. Nejznámější je jako popularizátor astronomie. Sepsal množství knih, např. Hvězdy a planety a proslavil jej pořad BBC Sky at Night. Od roku 1957 bylo natočeno více než 700 dílů. Jako amatérský astronom se zabýval pozorováním Měsíce a známe jej jako autora Caldwellova katalogu, protože jedno z jeho jmen bylo Caldwell(-Moore). 109 objektů je zde doplňkem známého Messiérova katalogu.

Výhled na příští týden 

• výročí: Alan Hale
• výročí: James Bradley
• výročí: Jaroslav Dykast

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz