Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Astronomické zajímavosti 15. týdne

Astronomické zajímavosti 15. týdne

Středa 8. dubna ve 22:30 SELČ
Středa 8. dubna ve 22:30 SELČ
- od 6. do 12. dubna 2009

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. dubna 2009 ve 22:30 letního času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online

Měsíc je 9. dubna v 16 h 55 min v úplňku, na obloze prochází souhvězdími Lva, Panny a Vah. Počátkem týdne se promítá nedaleko nejjasnější stálice ve Lvu, hvězdy Regulus, v blízkosti této dvojice se nachází také planeta Saturn. V noci z 9. na 10.4. projde Měsíc kolem hvězdy Spika v souhvězdí Panny.
Planety viditelné okem: Planety Merkur a Mars jsou nepozorovatelné, promítají se poblíž Slunce. Nejjasnější planeta, Venuše, vychází koncem týdne krátce po páté hodině ráno, pohybuje se v souhvězdí Ryb. Jupiter je viditelný na ranní obloze nízko nad jihovýchodem, v souhvězdí Kozoroha. Vychází kolem půl páté ráno. Již v malém dalekohledu můžeme pozorovat jeho čtyři nejjasnější měsíce pojmenované Io, Europa, Ganymed a Kallisto. Mapku polohy těchto satelitů vzhledem ke kotoučku planety pro jednotlivé dny zašleme zájemcům na požádání. Saturn v souhvězdí Lva je nad obzorem po celou noc.
Astronomické zajímavosti:
- 7. dubna projde ve vzdálenosti 50,18 astronomické jednotky od Země trpasličí planeta Haumea. Byla objevená v prosinci 2004, je pátou pojmenovanou trpasličí planetou. Svým tvarem připomíná ragbyový míč, její velikost je jen o málo menší než průměr Pluta. Obíhají kolem ní dva satelity pojmenované Hi´iaka a Namaka.
- 10. dubna proletí poblíž Země kometa 209P/LINEAR (vzdálenost 0,26 astronomické jednotky).

Očekávané události v kosmonautice:

7. dubna - plánované vypuštění družic RISAT a Anusat z indického kosmodromu Shriharikota bylo odloženo na třetí nebo čtvrtý dubnový týden
8. dubna - část posádky ISS včetně "vesmírného turisty" Charlese Simonyiho má v lodi Sojuz TMA-13 přistát zpět na Zemi
9. dubna - z čínského kosmodromu Xichang má odstartovat raketa CZ-31 s družicí Beidou M-2. Družice je součástí čínského navigačního systému Compass
Astronomická a kosmonautická výročí:
7. dubna 1959 (50. výročí) - v jihozápadní části středních Čech dopadl meteorit Příbram. Průlet tohoto kosmického tělesa zemskou atmosférou se podařilo vyfotografovat ondřejovským astronomům pomocí sítě celooblohových komor. Na základě vypočítané dráhy byly později úlomky tohoto meteoritu nalezeny u obcí Luhy, Velká, Hojšín a Dražkov
8. dubna 1964 (45. výročí) - z kosmodromu Cape Canaveral byla vypuštěna zkušební bezpilotní kosmická loď Gemini 1. Po 64 obletech kolem Země zanikla v zemské atmosféře 12. dubna 1964
10. dubna 1979 (30. výročí) - z kosmodromu Bajkonur byla vypuštěna kosmická loď Sojuz 33. Sovětsko-bulharskou posádku tvořili Nikolaj Rukavišnikov a Georgij Ivanov. Plánované spojení s orbitální stanicí Saljut 6 se kvůli poruše korekčního motoru neuskutečnilo. Posádka přistála zpět na Zemi 12. dubna

Mapka oblohy
Atlas oblohy




O autorovi



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »