Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Astronomické zajímavosti 15. týdne

Astronomické zajímavosti 15. týdne

Středa 8. dubna ve 22:30 SELČ
Středa 8. dubna ve 22:30 SELČ
- od 6. do 12. dubna 2009

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. dubna 2009 ve 22:30 letního času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online

Měsíc je 9. dubna v 16 h 55 min v úplňku, na obloze prochází souhvězdími Lva, Panny a Vah. Počátkem týdne se promítá nedaleko nejjasnější stálice ve Lvu, hvězdy Regulus, v blízkosti této dvojice se nachází také planeta Saturn. V noci z 9. na 10.4. projde Měsíc kolem hvězdy Spika v souhvězdí Panny.
Planety viditelné okem: Planety Merkur a Mars jsou nepozorovatelné, promítají se poblíž Slunce. Nejjasnější planeta, Venuše, vychází koncem týdne krátce po páté hodině ráno, pohybuje se v souhvězdí Ryb. Jupiter je viditelný na ranní obloze nízko nad jihovýchodem, v souhvězdí Kozoroha. Vychází kolem půl páté ráno. Již v malém dalekohledu můžeme pozorovat jeho čtyři nejjasnější měsíce pojmenované Io, Europa, Ganymed a Kallisto. Mapku polohy těchto satelitů vzhledem ke kotoučku planety pro jednotlivé dny zašleme zájemcům na požádání. Saturn v souhvězdí Lva je nad obzorem po celou noc.
Astronomické zajímavosti:
- 7. dubna projde ve vzdálenosti 50,18 astronomické jednotky od Země trpasličí planeta Haumea. Byla objevená v prosinci 2004, je pátou pojmenovanou trpasličí planetou. Svým tvarem připomíná ragbyový míč, její velikost je jen o málo menší než průměr Pluta. Obíhají kolem ní dva satelity pojmenované Hi´iaka a Namaka.
- 10. dubna proletí poblíž Země kometa 209P/LINEAR (vzdálenost 0,26 astronomické jednotky).

Očekávané události v kosmonautice:

7. dubna - plánované vypuštění družic RISAT a Anusat z indického kosmodromu Shriharikota bylo odloženo na třetí nebo čtvrtý dubnový týden
8. dubna - část posádky ISS včetně "vesmírného turisty" Charlese Simonyiho má v lodi Sojuz TMA-13 přistát zpět na Zemi
9. dubna - z čínského kosmodromu Xichang má odstartovat raketa CZ-31 s družicí Beidou M-2. Družice je součástí čínského navigačního systému Compass
Astronomická a kosmonautická výročí:
7. dubna 1959 (50. výročí) - v jihozápadní části středních Čech dopadl meteorit Příbram. Průlet tohoto kosmického tělesa zemskou atmosférou se podařilo vyfotografovat ondřejovským astronomům pomocí sítě celooblohových komor. Na základě vypočítané dráhy byly později úlomky tohoto meteoritu nalezeny u obcí Luhy, Velká, Hojšín a Dražkov
8. dubna 1964 (45. výročí) - z kosmodromu Cape Canaveral byla vypuštěna zkušební bezpilotní kosmická loď Gemini 1. Po 64 obletech kolem Země zanikla v zemské atmosféře 12. dubna 1964
10. dubna 1979 (30. výročí) - z kosmodromu Bajkonur byla vypuštěna kosmická loď Sojuz 33. Sovětsko-bulharskou posádku tvořili Nikolaj Rukavišnikov a Georgij Ivanov. Plánované spojení s orbitální stanicí Saljut 6 se kvůli poruše korekčního motoru neuskutečnilo. Posádka přistála zpět na Zemi 12. dubna

Mapka oblohy
Atlas oblohy




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »