Astronomické zajímavosti 16. týdne
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. dubna 2009 ve 22:30 letního času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online
Slunce vstupuje 20. dubna v 0 h 44 min do znamení Býka.
Měsíc je 16. dubna v 11 h v odzemí (vzdálenost 404 tisíc km), 17. dubna v 15 h 36 min v poslední čtvrti. V tomto týdnu se na obloze pohybuje souhvězdími Štíra, Hadonoše, Střelce a Kozoroha. Počátkem týdne jej spatříme poblíž hvězdy Antares, nejjasnější stálice v souhvězdí Štíra, o víkendu ráno vpravo od jasného Jupitera.
Planety viditelné okem: Mars je nepozorovatelný. Na večerní obloze je nízko nad západoseverozápadem viditelný Merkur. Pozorovací podmínky se postupně zlepšují, koncem týdne zapadá krátce před desátou hodinou večer. Celou noc s výjimkou rána je viditelný Saturn. Pohybuje se v souhvězdí Lva. Na ranní obloze svítí dvojice jasných planet, Venuše (nad východem, v souhvězdí Ryb) a Jupiter (nad jihovýchodem, v souhvězdí Kozoroha). Nejjasnější měsíce Jupitera pojmenované Io, Europa, Ganymed a Kallisto objevil v lednu 1610 Galileo Galilei. Spatříme je již v triedru, mapku polohy těchto satelitů vzhledem ke kotoučku Jupitera pro jednotlivé dny zašleme zájemcům na požádání.
Astronomické zajímavosti: Nejlépe na ranní obloze je v silnějším triedru pozorovatelná kometa C/2009 F6 (Yi-SWAN), objevená koncem března letošního roku. Pohybuje se v jižní části souhvězdí Kasiopeji, počátkem příštího týdne přejde do Persea. Její jasnost stoupá.
Očekávané události v kosmonautice:
15 dubna - z čínského kosmodromu Xichang má odstartovat raketa CZ-3A s navigační družicí Beidou M-2. Družice je součástí čínského navigačního systému Compass.
19. dubna - z mezinárodního námořního kosmodromu Sea Launch má odstartovat raketa Zenit-3SL s italskou vojenskou telekomunikační družicí Sicral-1B (Sistema de Italiana Communicazione Riservente Allarmi).
19. dubna - z indického kosmodromu Sriharikota má odstartovat raketa PSLV s družicemi RISAT-1 (Radar Imaging Satellite) a Anusat (Anna University Microsatellite).
Astronomická výročí:
14. dubna 1629 (380 let) - narodil se Christiaan Huygens, holandský matematik, fyzik a astronom. V březnu 1655 objevil Saturnův měsíc Titan, v roce 1659 popsal skutečný tvar prstenců této planety. Zabýval se také konstrukcí a výrobou dalekohledů, sestrojil první kyvadlové hodiny.
Mapka oblohy
Atlas oblohy
Měsíc je 16. dubna v 11 h v odzemí (vzdálenost 404 tisíc km), 17. dubna v 15 h 36 min v poslední čtvrti. V tomto týdnu se na obloze pohybuje souhvězdími Štíra, Hadonoše, Střelce a Kozoroha. Počátkem týdne jej spatříme poblíž hvězdy Antares, nejjasnější stálice v souhvězdí Štíra, o víkendu ráno vpravo od jasného Jupitera.
Planety viditelné okem: Mars je nepozorovatelný. Na večerní obloze je nízko nad západoseverozápadem viditelný Merkur. Pozorovací podmínky se postupně zlepšují, koncem týdne zapadá krátce před desátou hodinou večer. Celou noc s výjimkou rána je viditelný Saturn. Pohybuje se v souhvězdí Lva. Na ranní obloze svítí dvojice jasných planet, Venuše (nad východem, v souhvězdí Ryb) a Jupiter (nad jihovýchodem, v souhvězdí Kozoroha). Nejjasnější měsíce Jupitera pojmenované Io, Europa, Ganymed a Kallisto objevil v lednu 1610 Galileo Galilei. Spatříme je již v triedru, mapku polohy těchto satelitů vzhledem ke kotoučku Jupitera pro jednotlivé dny zašleme zájemcům na požádání.
Astronomické zajímavosti: Nejlépe na ranní obloze je v silnějším triedru pozorovatelná kometa C/2009 F6 (Yi-SWAN), objevená koncem března letošního roku. Pohybuje se v jižní části souhvězdí Kasiopeji, počátkem příštího týdne přejde do Persea. Její jasnost stoupá.
Očekávané události v kosmonautice:
15 dubna - z čínského kosmodromu Xichang má odstartovat raketa CZ-3A s navigační družicí Beidou M-2. Družice je součástí čínského navigačního systému Compass.
19. dubna - z mezinárodního námořního kosmodromu Sea Launch má odstartovat raketa Zenit-3SL s italskou vojenskou telekomunikační družicí Sicral-1B (Sistema de Italiana Communicazione Riservente Allarmi).
19. dubna - z indického kosmodromu Sriharikota má odstartovat raketa PSLV s družicemi RISAT-1 (Radar Imaging Satellite) a Anusat (Anna University Microsatellite).
Astronomická výročí:
14. dubna 1629 (380 let) - narodil se Christiaan Huygens, holandský matematik, fyzik a astronom. V březnu 1655 objevil Saturnův měsíc Titan, v roce 1659 popsal skutečný tvar prstenců této planety. Zabýval se také konstrukcí a výrobou dalekohledů, sestrojil první kyvadlové hodiny.
Mapka oblohy
Atlas oblohy
