Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Astronomické zajímavosti v 6. týdnu

Astronomické zajímavosti v 6. týdnu

Středa 4. února ve 21:30 SEČ
Středa 4. února ve 21:30 SEČ
- od 2. do 8. února 2009

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. února 2009 ve 21:30 středoevropského času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online

Měsíc je 3. února třináct minut po půlnoci v první čtvrti. 7. února ve 21 h prochází přízemím, tedy v nejmenší vzdálenosti od Země (361 tisíc km). V tomto týdnu se na obloze pohybuje souhvězdími Ryb, Berana, Býka a Blíženců. V noci ze 3. na 4. února se promítá nedaleko hvězdokupy Plejády v souhvězdí Býka, konjunkce s nejjasnější hvězdou tohoto souhvězdí, stálicí Aldebaran, nastává 4.2. hodinu před půlnocí, 7. února večer spatříme Měsíc poblíž dvojice jasných hvězd Kastor a Pollux v Blížencích. V pondělí 9. února je Měsíc v úplňku. Nastane polostínové zatmění Měsíce, z našeho území však není pozorovatelné.
Planety sluneční soustavy: Nejvýraznější planetou je stále Večernice - Venuše (jasnost -4,6 mag). Září za soumraku vysoko nad jihozápadním obzorem, zapadá až kolem čtvrt na deset večer. Pohybuje se souhvězdím Ryb. Planeta Saturn (0,7 mag) vychází kolem dvacáté hodiny, promítá se do souhvězdí Lva poblíž hranice s Pannou.
Zajímavé úkazy:
Počátkem týdne můžeme pozorovat poslední večerní přelety Mezinárodní kosmické stanice ISS, jeden z nejjasnějších spatříme v Praze 3. února v době od 17 h 45 min do 17 h 51 min. Stanice proletí nevysoko nad jihozápadním obzorem, těsně mine jasnou Venuši. Další (ranní) průlety ISS nad naším územím budou pozorovatelné od 17. února.
V tomto týdnu prochází kometa 144P/Kushida hvězdokupou Hyády v souhvězdí Býka, největší přiblížení ke hvězdě Aldebaran nastává v noci z 5. na 6. února. Kometa je viditelná i v menších hvězdářských dalekohledech. Ještě výraznější kometa C/2007 N3 (LULIN) se pohybuje v souhvězdí Váhy, 6.2. projde těsně kolem hvězdy Zuben Elgenubi, druhé nejjasnější stálice tohoto souhvězdí. Kometa se přibližuje k Zemi a její jasnost stoupá. Pozorovat ji můžeme silnějším triedrem ráno před východem slunce.

Astronomická a kosmonautická výročí tohoto týdne:

2.2.1997 - v hustých vrstvách atmosféry zanikla ruská orbitální stanice Saljut 4
4.2.1906 - narodil se americký astronom Clyde Tombaugh, objevitel Pluta
5.2.1971 - měsíční modul Antares z kosmické lodi Apollo 14 přistál na Měsíci. Posádka: Alan Shepard, Edgar Mitchell.
6.2. 1612 - zemřel Christopher Clavius, italský astronom a matematik. Podílel se na reformě juliánského kalendáře. Je po něm pojmenován jeden z největších kráterů na Měsíci.
Očekávané události v kosmonautice:
4.2. má z amerického kosmodromu Vandenberg odstartovat raketa Delta 2 s meteorologickou družicí NOAA-N

Mapka oblohy
Atlas oblohy




O autorovi



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

Polární záře kolem Pálavy pozorovaná z Rakouska.

Další informace »