Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Astronomické zajímavosti v 6. týdnu

Astronomické zajímavosti v 6. týdnu

Středa 4. února ve 21:30 SEČ
Středa 4. února ve 21:30 SEČ
- od 2. do 8. února 2009

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. února 2009 ve 21:30 středoevropského času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online

Měsíc je 3. února třináct minut po půlnoci v první čtvrti. 7. února ve 21 h prochází přízemím, tedy v nejmenší vzdálenosti od Země (361 tisíc km). V tomto týdnu se na obloze pohybuje souhvězdími Ryb, Berana, Býka a Blíženců. V noci ze 3. na 4. února se promítá nedaleko hvězdokupy Plejády v souhvězdí Býka, konjunkce s nejjasnější hvězdou tohoto souhvězdí, stálicí Aldebaran, nastává 4.2. hodinu před půlnocí, 7. února večer spatříme Měsíc poblíž dvojice jasných hvězd Kastor a Pollux v Blížencích. V pondělí 9. února je Měsíc v úplňku. Nastane polostínové zatmění Měsíce, z našeho území však není pozorovatelné.
Planety sluneční soustavy: Nejvýraznější planetou je stále Večernice - Venuše (jasnost -4,6 mag). Září za soumraku vysoko nad jihozápadním obzorem, zapadá až kolem čtvrt na deset večer. Pohybuje se souhvězdím Ryb. Planeta Saturn (0,7 mag) vychází kolem dvacáté hodiny, promítá se do souhvězdí Lva poblíž hranice s Pannou.
Zajímavé úkazy:
Počátkem týdne můžeme pozorovat poslední večerní přelety Mezinárodní kosmické stanice ISS, jeden z nejjasnějších spatříme v Praze 3. února v době od 17 h 45 min do 17 h 51 min. Stanice proletí nevysoko nad jihozápadním obzorem, těsně mine jasnou Venuši. Další (ranní) průlety ISS nad naším územím budou pozorovatelné od 17. února.
V tomto týdnu prochází kometa 144P/Kushida hvězdokupou Hyády v souhvězdí Býka, největší přiblížení ke hvězdě Aldebaran nastává v noci z 5. na 6. února. Kometa je viditelná i v menších hvězdářských dalekohledech. Ještě výraznější kometa C/2007 N3 (LULIN) se pohybuje v souhvězdí Váhy, 6.2. projde těsně kolem hvězdy Zuben Elgenubi, druhé nejjasnější stálice tohoto souhvězdí. Kometa se přibližuje k Zemi a její jasnost stoupá. Pozorovat ji můžeme silnějším triedrem ráno před východem slunce.

Astronomická a kosmonautická výročí tohoto týdne:

2.2.1997 - v hustých vrstvách atmosféry zanikla ruská orbitální stanice Saljut 4
4.2.1906 - narodil se americký astronom Clyde Tombaugh, objevitel Pluta
5.2.1971 - měsíční modul Antares z kosmické lodi Apollo 14 přistál na Měsíci. Posádka: Alan Shepard, Edgar Mitchell.
6.2. 1612 - zemřel Christopher Clavius, italský astronom a matematik. Podílel se na reformě juliánského kalendáře. Je po něm pojmenován jeden z největších kráterů na Měsíci.
Očekávané události v kosmonautice:
4.2. má z amerického kosmodromu Vandenberg odstartovat raketa Delta 2 s meteorologickou družicí NOAA-N

Mapka oblohy
Atlas oblohy




O autorovi



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »