Březnová polární záře očima neotřelé družice

Snímky byly pořízené družicí Suomi-NPP (National Polar-orbiting Partnership). Jde o prototyp amerických meteorologických družic nové generace, společně provozovaných organizacemi NOAA a NASA. Zároveň je první družicí programu JPSS (Joint Polar Satellite System), který postupně nahradí dosavadní systém polárních družic NOAA-POES, jejichž série byla zakončena družicí NOAA-19. Pro úplnost budiž poznamenáno, že název družice nemá nic společného s Finskem, družice byla takto pojmenována na počest Vernera E. Suomiho, zakladatele družicové meteorologie na Wisconsinské Universitě v Madisonu.

Jedním z několika přístrojů družice Suomi-NPP (a budoucích družic JPSS-1 a JPSS-2) je radiometr VIIRS (Visible Infrared Imaging Radiometer Suite), snímající zemský povrch a atmosféru v 16 spektrálních kanálech s rozlišením 750 metrů, 5 kanálech s rozlišením 375 metrů, a jedním speciálním kanálem pro snímání v noci, Day/Night Band (DNB), s rozlišením 750 metrů. Specialitou kanálu DNB je mimořádně vysoká citlivost, umožňující zachytit nejen světla měst či oblačnost nasvícenou Měsícem (podobně jako starší americké vojenské družice DMSP, ale s lepším rozlišením - jak geometrickým, tak radiometrickým), ale i výrazně slabší jevy - jako např. polární záře či airglow. A právě krásná březnová záře budiž důkazem, že družice svou práci odvádí skvěle. Ostatně, po příklad schopnosti kanálu zachytit airglow viz na stránkách EUMETSATu (anglicky)

Snímek v kanálu DNB družice Suomi-NPP zachycuje polární záři z noci 17./18. 3. 2015 z výšky 825 km, přibližně v 00:55 UTC. Kromě samotné polární záře (výrazný jasný pás táhnoucí se přes jižní oblasti Skandinávie, a kratší jasný pás severozápadně od Skandinávie) a světel měst (nejvýraznější z nich vpravo dole je Moskva) je na snímku dobře vidět i zasněžený terén, zamrzlé moře a oblačnost; vše nasvícené právě jasnou polární září! Světlý pravý horní roh snímku je oblast, kde již svítá, a rozptýlené světlo vycházejícího Slunce zcela saturuje tuto část snímku. Měsíc k nasvícení scény tuto noc nepřispíval, neboť byl krátce (dva dny) před novem a vycházel současně se svítáním. Do výsledné Merkátorové projekce byla data zpracována softwarem ENVI, následně byl snímek zpracován metodou HDR - složením dvanácti různě zpracovaných („exponovaných“) dílčích snímků - ve Photoshopu CS5. 

Pro porovnání se snímkem v DNB je připojen i snímek v jednom z tepelných kanálů (M12, 10,8 mikronů), na kterém je dobře patrná, klasicky zobrazená oblačnost (čím chladnější, tím světlejší), avšak nikoliv samotná polární záře.

Konečně, ze stejného přeletu družice Suomi-NPP, ze stejné noci kdy jsme měli možnost pozorovat tuto polární záři i z našeho území, je připojen ještě snímek České republiky, ilustrující míru světelného znečistění oblohy v různých oblastech naší země.

Zdroj dat: archiv NOAA CLASS, zpracování Martin Setvák, ČHMÚ.