Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Březnová polární záře očima neotřelé družice

Březnová polární záře očima neotřelé družice

Polární záře 18. března 2015 v 0:55 UT nad Evropou.
Autor: Družice Suomi NPP.

Zatím nejvýraznější polární záře za celý stávající sluneční cyklus v noci 17./18. března 2015, kterou mnozí nadšeně pozorovali  i z České republiky, byla nasnímána pochopitelně i družicově. Přinášíme vám nyní vybrané snímky z meteorologické družice, která tvar aurorálního oválu snímala shora. Na úžasných obrázcích si lze všimnout niterných detailů v části aurorálního prstence nad noční severní Evropou.

Snímky byly pořízené družicí Suomi-NPP (National Polar-orbiting Partnership). Jde o prototyp amerických meteorologických družic nové generace, společně provozovaných organizacemi NOAA a NASA. Zároveň je první družicí programu JPSS (Joint Polar Satellite System), který postupně nahradí dosavadní systém polárních družic NOAA-POES, jejichž série byla zakončena družicí NOAA-19. Pro úplnost budiž poznamenáno, že název družice nemá nic společného s Finskem, družice byla takto pojmenována na počest Vernera E. Suomiho, zakladatele družicové meteorologie na Wisconsinské Universitě v Madisonu.

Jedním z několika přístrojů družice Suomi-NPP (a budoucích družic JPSS-1 a JPSS-2) je radiometr VIIRS (Visible Infrared Imaging Radiometer Suite), snímající zemský povrch a atmosféru v 16 spektrálních kanálech s rozlišením 750 metrů, 5 kanálech s rozlišením 375 metrů, a jedním speciálním kanálem pro snímání v noci, Day/Night Band (DNB), s rozlišením 750 metrů. Specialitou kanálu DNB je mimořádně vysoká citlivost, umožňující zachytit nejen světla měst či oblačnost nasvícenou Měsícem (podobně jako starší americké vojenské družice DMSP, ale s lepším rozlišením - jak geometrickým, tak radiometrickým), ale i výrazně slabší jevy - jako např. polární záře či airglow. A právě krásná březnová záře budiž důkazem, že družice svou práci odvádí skvěle. Ostatně, po příklad schopnosti kanálu zachytit airglow viz na stránkách EUMETSATu (anglicky)

Snímek v kanálu DNB družice Suomi-NPP zachycuje polární záři z noci 17./18. 3. 2015 z výšky 825 km, přibližně v 00:55 UTC. Kromě samotné polární záře (výrazný jasný pás táhnoucí se přes jižní oblasti Skandinávie, a kratší jasný pás severozápadně od Skandinávie) a světel měst (nejvýraznější z nich vpravo dole je Moskva) je na snímku dobře vidět i zasněžený terén, zamrzlé moře a oblačnost; vše nasvícené právě jasnou polární září! Světlý pravý horní roh snímku je oblast, kde již svítá, a rozptýlené světlo vycházejícího Slunce zcela saturuje tuto část snímku. Měsíc k nasvícení scény tuto noc nepřispíval, neboť byl krátce (dva dny) před novem a vycházel současně se svítáním. Do výsledné Merkátorové projekce byla data zpracována softwarem ENVI, následně byl snímek zpracován metodou HDR - složením dvanácti různě zpracovaných („exponovaných“) dílčích snímků - ve Photoshopu CS5. 

Pro porovnání se snímkem v DNB je připojen i snímek v jednom z tepelných kanálů (M12, 10,8 mikronů), na kterém je dobře patrná, klasicky zobrazená oblačnost (čím chladnější, tím světlejší), avšak nikoliv samotná polární záře.

Aurorální ovál nad Skandinávií 18. března 2015 v 0:55 UT. Autor: Družice Suomi NPP/DNB.
Aurorální ovál nad Skandinávií 18. března 2015 v 0:55 UT.
Autor: Družice Suomi NPP/DNB.

Severní Evropa v kanálu M15 bez polární záře. Autor: Družice Suomi NPP/DNB.
Severní Evropa v kanálu M15 bez polární záře.
Autor: Družice Suomi NPP/DNB.

Česká republika 18. března 2015 na snímku družice Suomi-NPP. Autor: Družice Suomi NPP/DNB.
Česká republika 18. března 2015 na snímku družice Suomi-NPP.
Autor: Družice Suomi NPP/DNB.
Konečně, ze stejného přeletu družice Suomi-NPP, ze stejné noci kdy jsme měli možnost pozorovat tuto polární záři i z našeho území, je připojen ještě snímek České republiky, ilustrující míru světelného znečistění oblohy v různých oblastech naší země.

Zdroj dat: archiv NOAA CLASS, zpracování Martin Setvák, ČHMÚ.




O autorovi

Martin Setvák

Martin Setvák

Pracovník ČHMÚ. Od roku 1990 je vedoucím družicového oddělení ČHMÚ. V rámci oddělení se zabývá prakticky vším, co nějak souvisí s meteorologickými družicemi: příjmem dat, jejich zpracováním a interpretací, distribucí produktů ČHMÚ a jejich archivací. Intenzivněji se věnuje zejména interpretaci družicových snímků a jejich odbornému využití - především problematice družicových pozorování konvektivních bouří. Více na osobních stránkách autora.

Štítky: Polární záře


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »