Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Bude dnes z našeho území viditelná polární záře?

Bude dnes z našeho území viditelná polární záře?

Polární záře nad ostrovem Kvaløya
Autor: Jan Klíma

Polární záře bývá z našeho území vidět zcela výjimečně. Včera se sešly okolnosti, takže hlavně obyvatelé severní část území republiky se mohli podívat na tento zřídkavý úkaz. Dnes by měla Zemi zasáhnout další sluneční erupce, přesto není jisté, že polární záři uvidíme.  

Polární záře, která byla z našeho území pozorovatelná včera, souvisí s erupcí o mohutnosti M3.7, ke které došlo 24. února 2023. Postarala se o ní aktivní oblast s označením NOAA 13229. Tato stejná oblast o den později vyprodukovala další, tentokrát silnější erupci o mohutnosti M6.4. Obě erupce byly provázeny tzv. výronem koronální hmoty (CME), přičemž část ionizovaných částic mířila k Zemi.

První část dopadajících částic už máme za sebou a dnes v noci se očekává dopad částic z druhé erupce, které by opět mohly vyvolat polární záře. V tomto případě není vyloučeno, že by mohla být pozorovatelná i z České republiky.

Kp index (ukazatel, který vyjadřuje, v jakých zeměpisných šířkách bude polární záře vidět) se totiž odhaduje na Kp 7. Jedná se však o nízkou hodnotu, pro naši zeměpisnou šířku je ideální hodnota od Kp 8, a tak pravděpodobnost není v tuto chvíli vysoká.

Případným zájemcům o pozorování doporučujeme tmavé oblasti bez světelného znečištění s otevřeným obzorem na sever, ideálně někde na horách. Je dobré si do batohu kromě horkého čaje a deky zabalit i fotoaparát, který umožňuje pořizovat delší expozice a pochopitelně i nějaký stativ.

Polární záře jsou ale velmi nevyzpytatelné, situace se může velmi rychle změnit. Doporučujeme proto sledovat např. webové stránky www.spaceweatherlive.com,kde jsou k dispozici všechny potřebné informace.

Článek rozebírající možnosti předpovědět, zda už má smysl záři vyhlížet, nebo ještě je klid.

Video https://www.spaceweather.com/images2023/25feb23/halocme.gif zachycující erupci M6.4 a výron CME.

Zdroj informací: Sluneční oddělení, Astronomický ústav AV ČR




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Polární záře


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »