Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Budeme mít vánoční kometu?

Budeme mít vánoční kometu?

c2004q2c_02.jpg
Donald Machholz z Colfaxu v Kalifornii je optik, který se zajímá o astronomii už od svých osmi let a komety vyhledává od roku 1975. V letech 1978 až 1994 objevil devět komet a pak po celých 1.457 hodin prohlídky oblohy neměl štěstí a o další kometu ani nezavadil. Štěstí se na něj znovu usmálo až ráno 27.srpna 2004, když nalezl svoji desátou kometu. Podle svých statistik strávil hledáním komet za 29 let již něco přes 7.000 hodin pozorovacího času.

Machholzův poslední objev se navíc může stát, po letošních třech okem viditelných kometách na jaře, NEAT, LINEAR a Bradfield, čtvrtou letošní jasnou kometou. Je sice obtížné přesně předpovědět jasnost komety, o tom jsme se na jaře sami přesvědčili, ale zdá se, že tuto kometu bude možné pozorovat nejméně malými dalekohledy.

Když Machholz poprvé spatřil svoji zatím poslední kometu - formálně pojmenovanou C/2004 Q2, byl to neurčitý objekt 11 hvězdné velikosti v souhvězdí Eridanus, pomalu se pohybující jihovýchodním směrem do souhvězdí Zajíce (Lepus). Toto místo oblohy můžete nyní zahlédnout nízko nad jižním obzorem okolo 4 hodiny ráno, vpravo pod souhvězdím Orion.

dynascop72.jpg
Machholz kometu našel pomocí svého, již obstarožního, jen 6 palcového (15 cm) dalekohledu Criterion Dynascope Newtonian reflector z roku 1968, přes 30X zvětšující okulár. O několik hodin později potvrdili objev Gordon Garradd a Robert McNaught na snímcích ze Siding Spring Mountain. Snímky CCD kamerou ukázaly, že kometa už má krátký a slabý ohon.

Z 38 pozorování během 4 dnů, pak Brian Marsden z Minor Planet Center v Cambridge, Massachusetts vypočítal oběžnou dráhu nové komety. Machholz nyní směřuje k Zemi a Slunci. Během října a listopadu, přejde pro nás pod jižní obzor, ze souhvězdí Zajíc (Lepus) do souhvězdí Holubice (Columba) a Rydlo (Caelum). To ale bude stále ještě relativně daleko od Slunce i Země a její pohyb mezi hvězdami bude docela pomalý.

Na začátku prosince se vrátí do souhvězdí Eridanus a začne rychle stoupat na sever a zároveň by měla zjasňovat. Nejlepší dobou pro pozorování by mohl být poslední týden prosince. Podle Marsdenových výpočtů by kometa Machholz mohla dosáhnout jasu okolo čtvrté magnitudy a ta by jí měla vydržet zhruba měsíc po Vánocích. Během tohoto období by stoupala stále výš nad obzor přes souhvězdí Býka (Taurus) až k do souhvězdí Perseus.

Čtvrtá magnituda by znamenala, že na temném nebi by mohla být vidět i očima. V každém případě by ji ale měl odhalit už i malý dalekohled. Ve městě nebo blízko měst se ale pozorovatel bez dalekohledu neobejde. Taková jasnost by kometu Machholz, zvláště na začátku ledna, když se bude blížit k Zemi a zároveň bude vysoko nad obzorem, učinila velmi lákavou pro astronomy amatéry.

Sám Machholz ale upozorňuje, že komety jsou notoricky nevyzpytatelné co se týče přesnosti odhadu jasnosti a délky ohonu. Typickým příkladem může být letošní jarní kometa NEAT, u které se předpokládala až 1 magnituda a nakonec to dotáhla s bídou jen na 3 magnitudu a očima téměř nepozorovatelný ohon. Nevylučuje se ovšem ani opačný extrém, kdy by kometa Machholz mohla zjasnit a dát tak pozorovatelům skutečný vánoční dárek.

Kometa bude k Zemi nejblíže v noci z 5. na 6. ledna 2005, když ji bude od Země dělit jen 51 milionů kilometrů. Navíc 7. ledna projde jen pár stupňů západně od známé hvězdokupy Plejády. Ke Slunci se kometa Machholz nejvíce přiblíží 24. ledna, když bude jen 179 milionů kilometrů od naší mateřské hvězdy. Kometa ale bude v této době více méně v opozici ke Slunci a tak měl by měla být snadno pozorovatelná i v přísluní.

Podle : Space.com
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



25. vesmírný týden 2019

25. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 17. 6. do 23. 6. 2019. Měsíc bude v úplňku a nastanou jeho pěkné konjunkce s planetami. Večer jsou velmi nízko, ale úhlově blízko sobě Mars a Merkur. Jupiter je vidět celou noc, Saturn téměř taky, ale je velmi nízko ve Střelci. Aktivita Slunce je nízká. Pozorovatelé soumrakové oblohy již v některých dnech zaznamenali výskyt nočních svítících oblak. Mise Falconu s družicemi Radarsat byla úspěšná. V týdnu očekáváme start rakety Ariane 5 s telekomunikačními družicemi a Proton-M s rentgenovou družicí Spektr-RG. Před 220 lety se narodil W. Lassel, objevitel Neptunova měsíce Triton a před 10 lety startovala k Měsíci sonda LRO.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Lobster

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2019 obdržel snímek „Humří mlhovina“, jehož autorem je Pavol Kollarik Humří maso je považováno za pochoutku. Rozlousknout mohutná klepeta tohoto mořského korýše speciálními kleštičkami chodí gastronomičtí gurmáni do restaurací, objednat si ho můžeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Léto

Svítící oblaka

Další informace »