Další jasný objekt v SOHO LASCO C3

Na úvod tedy přidáváme krátký komentář k úvodnímu snímku korónografu LASCO C3. Na obrázku vidíme uprostřed terčík, který zakrývá Slunce (vyznačeno bílým kroužkem). Dále vidíme šikmo doleva dolů držák terčíku.

Z objektů v zorném poli nás na první pohled zaujme jasná tečka s vodorovnými čárkami vlevo od Slunce. To je planeta Jupiter. Čárky vznikají kolem všech velmi jasných objektů, protože CCD čip na korónografu není upraven proti přetékání signálu do sousedních buněk a tak, když je v zorném poli moc jasný objekt a ten zcela zaplní signálem buňky čipu, kde se objekt zobrazil, část signálu přeteče vpravo a vlevo a vytvoří čárky. A to tím delší, čím jasnější objekt to je.

Pokud srovnáme snímek s hvězdnou mapou, zjistíme, že Jupiter a Slunce se nyní nachází v souhvězdí Lva a to nedaleko jasné hvězdy Regulus, která tvoří srdce tohoto zvířete. Na snímku je vidět, že 1,5° vpravo od Jupiteru je jasná hvězda, to je právě Regulus. Dosah korónografu je přes 6 mag, vidí tedy hvězdy slabší, než oko na velmi dobré obloze v noci. Snímku tedy dominují i další jasné hvězdy ze lva, např. éta nebo omikron Leonis s jasností 3,5 mag.

Dalšími výraznými objekty v zorném poli jsou paprsky koróny, tu jistě poznáváte, kterak vychází ze Slunce nepravidelně všemi směry. No a dále jsou to náhodně rozmístěné stopy po dopadech nabitých částic. Může jít o stopy po kosmickém záření, nebo od nabitých částic vyvržených Sluncem (např. dlouhá čárka dole v úvodním obrázku). V případě silných erupcí pak bývá zorné pole doslova zasněžené od těchto stop. To je dobře vidět na obrázku vpravo.

Pozoruhodná situace nastala také o dva dny zpět, kdy těsně do zorného pole se vešla také planeta Venuše, která byla zrovna v dolní konjunkci se Sluncem a dala se dokonce pozorovat i ve dne pomocí dalekohledu patřičně stíněného před přímými slunečními paprsky. Jak ukazuje snímek vlevo, 16. srpna 2015 byla Venuše úplně dole pod zakrytým kotoučem Slunce. Vypadá tam jako jasná hvězda s dlouhými čárkami, které se ani nevešly do zorného pole. Ještě bizarnější zjev pak měla Venuše o den později, kdy už vykukovala jen svými paprsky. Laik tak mohl být zmaten, co to tam vlastně je.

Tak to je vše k aktuálnímu snímku. V další části se ještě podíváme stručně na sondu a její přístroj LASCO a potom i na příklady dalších objektů, které aktuálně v zorném poli nejsou.

Sonda SOHO

Úžasné pohledy, které jsme si okomentovali výše nám přináší neméně úžasná sluneční observatoř SOHO. Jak roky plynou, vždy se nabízí otázka, jak dlouho proboha ještě může SOHO fungovat, vždyť za její úchvatné snímky z korónografů není adekvátní náhrada, nepočítáme-li sondy STEREO, které se na Slunce nyní dívají z opačné strany, než je Země. Naštěstí je tu alespoň náhrada za snímky Slunce, které nyní obstarává družicová observatoř SDO (Solar Dynamics Observatory). SOHO byla vypuštěna již téměř před 20 roky (2. 12. 1995). V libračním bodě soustavy Země-Slunce (bod L1 je 1,5 mil. km před Zemí směrem ke Slunci) pracuje od roku 1996. Jedná se o společný projekt evropské a americké vesmírné agentury (ESA a NASA). Na palubě nese ultrafialový dalekohled (známé barevné snímky EIT). Dále je to korónograf LASCO, nebo poměrně známý přístroj pro sledování chování slunečního větru SWAN (ten je znám díky objevům komet, které pak nesou jeho jméno). SOHO však nese i mnoho dalších přístrojů ke studiu koróny a slunečního větru.

Přístroj LASCO

My jsme dnešní článek věnovali přístroji LASCO, který poskytuje snímky s větším zorným polem (C3) a menším (C2). LASCO C3 pokrývá korónu až do vzdálenosti 16ti slunečních průměrů, tedy 8°. Právě tak daleko shodou okolností nyní prošla Venuše od Slunce a tak tak se vešla do jeho zorného pole. Přístroj C2 pokrývá těsné okolí Slunce od 1 do 3 slunečních průměrů (max. tedy 1,5°). Nejblíže povrchu Slunce se dívá korónograf C1, jehož snímky běžně dostupné nejsou (od 0,5 do 1,5 průměru Slunce). Záběr všech tří ukazuje onen „zasněžený“ snímek výše vpravo.

Nejjasnější objekty

Jak již bylo zmíněno, jasné objekty se projeví na snímku svými vodorovnými čárkami. Z jejich délky lze dobře usuzovat na jasnost objektu, pokud si ji porovnáme s jasností známých planet, jako je Jupiter, nebo Venuše. Těmi vůbec nejjasnějšími se v historii snímání staly komety. Pravděpodobně si pamatujete leden 2007, kdy zorným polem prolétla extrémně jasná kometa C/2006 P1 (McNaught), která byla dokonce vidět na obloze pouhým okiem ve dne i u nás. Její jasnost pravděpodobně přesáhla –6 mag. Tři nejjasnější komety NEAT, Bradfield a McNaught ukazuje následující video:

Další objekty

Mezi běžné objekty, s kterými se však v tak velkém množství nepočítalo, patří slabé komety. SOHO se již blíží k objevu 3000 komet a toto číslo bude završeno nejspíš letos na přelomu léta a podzimu. Z observatoře se tak stal nejúspěšnější lovec komet v historii. Dlužno dodat, že většina komet zde nalezených patří mezi komety tzv. Kreutzovy rodiny a setkáme se s nimi pod anglickým názvem sungrazers (lízači Slunce). Ty pak sebevražedně míří ke Slunci, kde se rychle vypaří. Teorie předpokládá, že za vznikem této rodiny komet je jedna jediná velmi jasná kometa, kterou zaznamenaly starověké národy.

Pěkným objektem, který se někdy promítá do snímku je i Mléčná dráha v souhvězdí Střelce. Zde se totiž nachází jasný oblak, který bývá z našich šířek viditelný především v létě nízko nad obzorem. Z toho logicky plyne, že tento oblak Mléčné dráhy musí být na záběrech SOHO někdy během zimy a konkrétně je to cca od poloviny prosince do poloviny ledna.

Aktuální a archivní snímky

Aktuální snímky SOHO jsou dostupné na stránce The Very Latest SOHO Images. Pokud potřebujeme sáhnout do archívu, stačí na stejné stránce nahoře prokliknout odkaz. Hledání je snadné. Vybereme jen vlevo požadovaný přístroj, např. LASCO C3. Vpravo pak vybereme rozlišení snímků (Resolution) a pro zobrazení posledních až 50 snímků stačí zadat jejich počet do políčka Latest n Images a stiskneme Search.

Pokud chceme jiná archivní data, stačí zadat rozsah od kdy do kdy podle daného vzoru a naopak pole pro posledních n snímků necháme prázdné. Např. rozsah 2015-08-15 až 2015-08-18 byl použit pro náš článek.

Přejeme vám úspěšný lov zajímavých objektů v zorném poli a nezapomeňte, když se tam objeví něco zde nepopsaného, nemusí to být nutně hned UFO. A pokud se chcete stát objevitelem komety, tak na to už náš článek nestačí, ale lze se dostat k surovým datům SOHO a na nich nadšenci hledají velmi slabé kometky, které pak dostanou pojmenování SOHO. Vás by pak ale hřálo u srdce, že jste kometu pomohli najít vy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Web SOHO
[2] Češi učinili unikátní pozorování rozpadlé komety
[3] Kometa ISON zanikla u Slunce
[4] Lízači komet na APODu