Snímky sluneční koróny z observatoře SOHO nacházející se asi 1,5 mil. km od Země směrem ke Slunci opět nabízí pohled na kometu, která někdy během pondělka 10. 5. 2021 zanikne v blízkosti povrchu Slunce. Na snímky upozornil Vladimír Koželuh, kterému tímto děkujeme. Obrázky se zobrazí po kliknutí na...
Většina komet těsné přiblížení ke Slunci nepřežije. Tento měsíc před dvěma lety se ovšem myslelo, že kometa ISON je dost velká na to, aby své nebezpečné líznutí Slunce přežila. Na videu je vidět celé drama, tak jak ho zaznamenala družicová sluneční observatoř SOHO (Solar and Heliospheric...
Poté, co lízač Slunce, kometa ISON nebyla po svém průchodu perihelem vidět kosmickou sluneční observatoří, tak se pokládala za ztracenou. Ovšem včera kometa ISON pozorovatele překvapila, jelikož materiál, který putuje podél dráhy komety, se stal viditelný a dokonce rozvinul rozsáhlý...
Kometa, lízač Slunce ISON dosáhla včera 28. listopadu v 18:45 UT perihelu, svého nejtěsnějšího přiblížení ke Slunci. Kometa prošla pouze něco přes milión kilometrů nad slunečním povrchem, což je vzdálenost menší než průměr Slunce. Tyto dva panely sledují ISON před (vpravo) a po jejím těsném...
Byla už někdy nějaká kometa jako je ISON? I když žádné dvě komety nejsou stejné, tak jedna taková, která měla pozoruhodné podobnosti, byla kometa Kirch, Velká kometa roku 1680. Podobně jako blížící se kometa ISON, i kometa Kirch byla jasným lízačem Slunce, který se přiblížil velmi...
Tuto kometu, lízač Slunce, zaznamenal přístroj LASCO (Large Angle Spectrometric COronagraph) na palubě kosmické observatoře SOHO 23. prosince 1996, když se už obloukem blížila ke svému ohnivému zániku. Přístroj LASCO využívá zákrytový disk, který je částečně vidět vpravo dole, zastiňuje jinak...
Podobně jako u většiny ostatních Slunce lízajících komet, ani u komety Lovejoy (C/2011 W3) se nečekalo, že by své těsné setkání se Sluncem přežila. Ale přežila. Tento snímek z 16. prosince z koronografu na palubě sluneční observatoře SOHO stále ukazuje přilétající zbytky ohonu s brilantní...
Způsobil ten výbuch pád komety na Slunce? Asi ne. Minulý víkend se do Slunce pohroužila kometa a rychle poté následoval na jiné straně Slunce koronální výtrysk hmoty CME (Coronal Mass Ejection). První dvě sekvence na videu nahoře ukazují vývoj obou událostí z pohledu družice...
Intenzivní a ohromující přímou záři Slunce na tomto snímku ze Slunce pozorující družice SOHO odstiňuje zákrytový disk. Do středu disku je v měřítku superponován ultrafialový snímek Slunce ze 3. ledna. Za vnějším okrajem disku je vidět kometa - otírač, jedna z nejjasnější pozorovaných...
Tuto kometu zničilo Slunce. Tuto o Slunce se otírající kometu zaznamenal koronograf družice SOHO LASCO (Large Angle Spectrometric COronagraph) 23. prosince 1996, když se obloukem řítila ke své ohnivé záhubě. LASCO používá zákrytový disk, který je částečně vidět dole vpravo a zakrývá jinak...
V historii nejplodnější přístroj na objevování komet se je na palubě slunce-sledující sondy SOHO, 1.5 miliónů kilometrů směrem ke Slunci od planety Země. Samozřejmě, že většina těchto SOHO komet byli sluneční blížiči - jako ta vyobrazená v dramatické montáži nahoře. Tři políčka pořízená s...
Kosmická sluneční heliosférická observatoř SOHO (SOlar and Heliospheric Observatory) se stala s velkou převahou šampionem mezi přístroji pro objevování komet, jí objevený počet nedávno dosáhl čísla 200. Jak se dá od sluneční observatoře očekávat, většina komet objevených pomocí SOHO jsou...
Tuto sluneční kometu "Sungrazer" dopadající k naplnění ohnivého osudu zaznamenal koronograf LASCO - Large Angle Spectrometric COronagraph na sondě SOHO 23.prosince 1996. LASCO používá zákrytový disk jež je částečně viditelný vpravo dole k odclonění jinak nesmírně přezařujícího slunečního...
Po čtyřech letech úspěšného pozorování Slunce vesmírná sluneční a heliosférická observatoř (SOlar and Heliospheric Observatory - SOHO) se stala nejúspěšnějším lovcem komet v historii se 102 novými kometami. Nahoře jsou příklady objevů komet SOHO zobrazených přístojem LASCO, což je palubní...
Snímky sluneční koróny z observatoře SOHO nacházející se asi 1,5 mil. km od Země směrem ke Slunci opět nabízí pohled na kometu, která někdy během pondělka 10. 5. 2021 zanikne v blízkosti povrchu Slunce. Na snímky upozornil Vladimír Koželuh, kterému tímto děkujeme. Obrázky se zobrazí po kliknutí na...
Většina komet těsné přiblížení ke Slunci nepřežije. Tento měsíc před dvěma lety se ovšem myslelo, že kometa ISON je dost velká na to, aby své nebezpečné líznutí Slunce přežila. Na videu je vidět celé drama, tak jak ho zaznamenala družicová sluneční observatoř SOHO (Solar and Heliospheric...
Poté, co lízač Slunce, kometa ISON nebyla po svém průchodu perihelem vidět kosmickou sluneční observatoří, tak se pokládala za ztracenou. Ovšem včera kometa ISON pozorovatele překvapila, jelikož materiál, který putuje podél dráhy komety, se stal viditelný a dokonce rozvinul rozsáhlý...
Kometa, lízač Slunce ISON dosáhla včera 28. listopadu v 18:45 UT perihelu, svého nejtěsnějšího přiblížení ke Slunci. Kometa prošla pouze něco přes milión kilometrů nad slunečním povrchem, což je vzdálenost menší než průměr Slunce. Tyto dva panely sledují ISON před (vpravo) a po jejím těsném...
Byla už někdy nějaká kometa jako je ISON? I když žádné dvě komety nejsou stejné, tak jedna taková, která měla pozoruhodné podobnosti, byla kometa Kirch, Velká kometa roku 1680. Podobně jako blížící se kometa ISON, i kometa Kirch byla jasným lízačem Slunce, který se přiblížil velmi...
Tuto kometu, lízač Slunce, zaznamenal přístroj LASCO (Large Angle Spectrometric COronagraph) na palubě kosmické observatoře SOHO 23. prosince 1996, když se už obloukem blížila ke svému ohnivému zániku. Přístroj LASCO využívá zákrytový disk, který je částečně vidět vpravo dole, zastiňuje jinak...
Podobně jako u většiny ostatních Slunce lízajících komet, ani u komety Lovejoy (C/2011 W3) se nečekalo, že by své těsné setkání se Sluncem přežila. Ale přežila. Tento snímek z 16. prosince z koronografu na palubě sluneční observatoře SOHO stále ukazuje přilétající zbytky ohonu s brilantní...
Způsobil ten výbuch pád komety na Slunce? Asi ne. Minulý víkend se do Slunce pohroužila kometa a rychle poté následoval na jiné straně Slunce koronální výtrysk hmoty CME (Coronal Mass Ejection). První dvě sekvence na videu nahoře ukazují vývoj obou událostí z pohledu družice...
Intenzivní a ohromující přímou záři Slunce na tomto snímku ze Slunce pozorující družice SOHO odstiňuje zákrytový disk. Do středu disku je v měřítku superponován ultrafialový snímek Slunce ze 3. ledna. Za vnějším okrajem disku je vidět kometa - otírač, jedna z nejjasnější pozorovaných...
Tuto kometu zničilo Slunce. Tuto o Slunce se otírající kometu zaznamenal koronograf družice SOHO LASCO (Large Angle Spectrometric COronagraph) 23. prosince 1996, když se obloukem řítila ke své ohnivé záhubě. LASCO používá zákrytový disk, který je částečně vidět dole vpravo a zakrývá jinak...
V historii nejplodnější přístroj na objevování komet se je na palubě slunce-sledující sondy SOHO, 1.5 miliónů kilometrů směrem ke Slunci od planety Země. Samozřejmě, že většina těchto SOHO komet byli sluneční blížiči - jako ta vyobrazená v dramatické montáži nahoře. Tři políčka pořízená s...
Kosmická sluneční heliosférická observatoř SOHO (SOlar and Heliospheric Observatory) se stala s velkou převahou šampionem mezi přístroji pro objevování komet, jí objevený počet nedávno dosáhl čísla 200. Jak se dá od sluneční observatoře očekávat, většina komet objevených pomocí SOHO jsou...
Tuto sluneční kometu "Sungrazer" dopadající k naplnění ohnivého osudu zaznamenal koronograf LASCO - Large Angle Spectrometric COronagraph na sondě SOHO 23.prosince 1996. LASCO používá zákrytový disk jež je částečně viditelný vpravo dole k odclonění jinak nesmírně přezařujícího slunečního...
Po čtyřech letech úspěšného pozorování Slunce vesmírná sluneční a heliosférická observatoř (SOlar and Heliospheric Observatory - SOHO) se stala nejúspěšnějším lovcem komet v historii se 102 novými kometami. Nahoře jsou příklady objevů komet SOHO zobrazených přístojem LASCO, což je palubní...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
