Sluneční skvrny a aktivita v nich 24. 8. 2015 Autor: NASA/SDO/Solarham.com
Největší skvrny jsou obvykle viditelné pouhým okem. Stačí jen použít správný tmavý filtr, protože na tohle pozorování nám sluneční brýle opravdu nestačí. Dobře vyhovují speciální fólie pro pozorování Slunce, jakými jsou osazeny např. brýle pro pozorování zatmění. Na rychlé kouknutí ale stačí i svářečské sklo 13 či 14. Určitě ale stojí za to vidět skvrny přes dalekohled.
Aktuální velké skvrny najdeme poblíž středu slunečního disku směrem doprava. V dalších dnech se skvrna přesune k pravému okraji, protože Slunce se otáčí jednou za 27 dní. Skvrny vznikají v aktivních oblastech a tato dostala číslo AR 12403 (krátce 2403). Aktivita je zde poměrně velká, dochází k erupcím druhé nejvyšší kategorie (třída M). Může za to složité magnetické pole a to i pro příští dny slibuje potenciál k podobně velkým erupcím.
Část slunečního povrchu se skvrnami. Snímek z videa přes 15 mm okulár za 15cm dalekohledem SCT 24. 8. 2015 Autor: Martin GembecV úvodu byla také řeč o možnosti podívat se na skvrny přes dalekohled. Je třeba opět varovat, abychom se nedívali do dalekohledu, který není opatřen žádným prostředkem pro pozorování Slunce. Tím by měla být zmíněná speciální fólie, nebo se používá speciální hranol před okulárem. Existují i dalekohledy, umožňující pohled na Slunce v čáře vodíku (h-alfa), kde vyniknou aktivní jevy na povrchu Slunce. Více návodů na pozorování najdete ve speciální sekci našeho webu Na obloze.
V galerii fotografií, které dorazily od našich čtenářů už najdete jeden moc pěkný snímek skvrn z 22. srpna od Pavla Prokopa. Uvádíme jej i zde v článku a těšíme se i na další vaše pozorování. Snímky do galerie se vkládají přes formulář.
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 2. do 22. 2. 2026. Měsíc bude v novu a čeká nás večerní konjunkce s planetami. Velmi nízko je za soumraku Venuše, o něco výše Merkur, Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko nad jihozápadem Uran a k jihu stoupá Jupiter. Aktivita Slunce nízká. Crew-12 úspěšně dorazila na ISS. Mise Crew-12 úspěšně zakotvila u ISS v lodi Crew Dragon Endeavour. Evropská raketa Ariane 6 letěla poprvé a úspěšně se čtyřmi urychlovacími postranními motory. Vulcan měl při úspěšném startu s tajnou misí USSF-87 problém s postranním motorem, stejně jako při druhém letu této rakety. Před pěti lety jsme napjatě sledovali úspěšné přistání Perseverance na Marsu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula
Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již