Sluneční skvrny a aktivita v nich 24. 8. 2015 Autor: NASA/SDO/Solarham.com
Největší skvrny jsou obvykle viditelné pouhým okem. Stačí jen použít správný tmavý filtr, protože na tohle pozorování nám sluneční brýle opravdu nestačí. Dobře vyhovují speciální fólie pro pozorování Slunce, jakými jsou osazeny např. brýle pro pozorování zatmění. Na rychlé kouknutí ale stačí i svářečské sklo 13 či 14. Určitě ale stojí za to vidět skvrny přes dalekohled.
Aktuální velké skvrny najdeme poblíž středu slunečního disku směrem doprava. V dalších dnech se skvrna přesune k pravému okraji, protože Slunce se otáčí jednou za 27 dní. Skvrny vznikají v aktivních oblastech a tato dostala číslo AR 12403 (krátce 2403). Aktivita je zde poměrně velká, dochází k erupcím druhé nejvyšší kategorie (třída M). Může za to složité magnetické pole a to i pro příští dny slibuje potenciál k podobně velkým erupcím.
Část slunečního povrchu se skvrnami. Snímek z videa přes 15 mm okulár za 15cm dalekohledem SCT 24. 8. 2015 Autor: Martin GembecV úvodu byla také řeč o možnosti podívat se na skvrny přes dalekohled. Je třeba opět varovat, abychom se nedívali do dalekohledu, který není opatřen žádným prostředkem pro pozorování Slunce. Tím by měla být zmíněná speciální fólie, nebo se používá speciální hranol před okulárem. Existují i dalekohledy, umožňující pohled na Slunce v čáře vodíku (h-alfa), kde vyniknou aktivní jevy na povrchu Slunce. Více návodů na pozorování najdete ve speciální sekci našeho webu Na obloze.
V galerii fotografií, které dorazily od našich čtenářů už najdete jeden moc pěkný snímek skvrn z 22. srpna od Pavla Prokopa. Uvádíme jej i zde v článku a těšíme se i na další vaše pozorování. Snímky do galerie se vkládají přes formulář.
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“
Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,