Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Druhá půle června plná vzácných úkazů

Druhá půle června plná vzácných úkazů

Konjunkce Venuše a Jupiteru v náručí dívky.
Autor: Marek Nikodem

Pokud máte rádi sledování zajímavostí na noční obloze, měli byste mít již delší dobu ve vašem kalendáři zaškrtnutý letošní měsíc červen. Právě v průběhu června se k sobě budou postupně na večerní obloze blížit dvě nejjasnější planety naší Sluneční soustavy – Venuše a Jupiter. Při nejtěsnějším setkání, k němuž dojde 30. června, se k sobě při pohledu ze Země dostanou na zdánlivou vzdálenost pouhých dvaceti obloukových minut. Ještě předtím ale spatříme průchod Venuše překrásnou a očima viditelnou hvězdokupou Jesličky (už zítra 13. června večer!) a o týden později fotogenického seskupení těchto výrazných planet s mladým Měsícem. Rozhodně si to nenechte ujít.

Venuše 13. června 2015 prochází hvězdokupou Jesličky. Autor: Stellarium, Karel Halíř.
Venuše 13. června 2015 prochází hvězdokupou Jesličky.
Autor: Stellarium, Karel Halíř.
K zajímavým dnům letošního června lze ale bezesporu zařadit již zítřejší pozdní večer 13. června, kdy očima nepřehlédnutelná Venuše se za soumraku nízko nad západo-severozápadním obzorem letmo severně dotkne známé otevřené hvězdokupy Jesličky nebo také M44 v souhvězdí Raka. Optimální čas pro pohled na toto seskupení nastane za pokročilého soumraku mezi 22:15 a 22:30 letního středoevropského času, kdy „Večernice“ Venuše bude ještě dostatečně vysoko nad obzorem (kolem 15°).

Jen o týden později se můžeme těšit na další opravdu nepřehlédnutelnou podívanou. V sobotní večer 20. června se k přibližujícímu se páru planet připojí úzký, pouhé čtyři dny starý, srpek Měsíce. Všechna tři tělesa budou ležet na nebeské ploše úhlovém o průměru asi 7° a kompozice bude tak výrazná, že za jasného počasí by byl hřích si ji alespoň letmo nevyfotografovat. Nejlepší bude trojici objektů vyhlížet za pokročilého soumraku okolo 22. hodiny nad západním obzorem, kdy se také mohou o něco více k severu později vyskytovat i noční svítící oblaka. Mějte proto oči i foťáky v té době na pozoru co nejdéle.

Konjunkce Jupiteru, Venuše a Měsíce 20. června 2015. Autor: Stellarium, Karel Halíř.
Konjunkce Jupiteru, Venuše a Měsíce 20. června 2015.
Autor: Stellarium, Karel Halíř.

Závěr a současně i vyvrcholení červnového představení Venuše a Jupitera ale nastane 30. června, respektive 1. července, jejich nejtěsnějším vzájemným přiblížením. Planety se na obloze „minou“ o pouhých 20´ (tedy asi dvě třetiny průměru měsíčního úplňku). Současně je ovšem nutné si uvědomit, že v prostoru k žádnému přiblížení nedochází, vše je pouze hra perspektivy. Venuše bude ve skutečnosti od Země ve vzdálenosti 0,524 AU a Jupiter 6,066 AU. Jedna AU, tedy astronomická jednotka, je asi 150 milionů kilometrů. V den nejtěsnějšího úhlového přiblížení je tedy bude v prostoru dělit téměř 830 milionů kilometrů.

Těsná konjunkce Venuše s Jupiterem na večerní obloze 30. června 2015 Autor: Stellarium, Karel Halíř.
Těsná konjunkce Venuše s Jupiterem na večerní obloze 30. června 2015
Autor: Stellarium, Karel Halíř.
Pro sledování poslední zmiňované nevšední podívané lze nejlépe doporučit večer 30. června. Kolem 21:45 SELČ, tedy jen chvíli po západu Slunce (které v té době bude asi 4° pod obzorem), se Venuše, s jasností -4,3 mag, a Jupiter, -1,4 mag, promítnou vedle sebe na necelý půl stupeň a to 15° nad západo-severozápadním obzorem. Oba jasné objekty pak budou pomalu klesat stále níž k horizontu až před 23:30 SELČ zapadnou (přesný čas západu objektů se bude lišit v rámci území ČR až v minutách).

Dvojice se na severovýchodě objeví opět až kolem deváté ráno následujícího dne. To se budou nacházet právě v nejtěsnější vzdálenosti, něco kolem 20´ od sebe. Bohužel tedy nejtěsnější přiblížení nastane na denní obloze. Ale netřeba zoufat: Až se dostanou dostatečně vysoko nad obzor, mohla by jejich jasnost, za pomoci dalekohledu, dovolit jejich bezproblémové sledování i za slunečného dne. Nejvýš na obloze nad jihem Jupiter a Venuši naleznete několik minut po 16. hodině ve výšce 55°. I večer 1. července, za soumraku, budeme mít ještě poslední šanci dostat obě planety do společného zorného pole dalekohledu.

Těsná konjunkce Venuše a Jupiteru 22. listopadu 2065. Autor: Stellarium, Karel Halíř.
Těsná konjunkce Venuše a Jupiteru 22. listopadu 2065.
Autor: Stellarium, Karel Halíř.
Podobné příležitosti vzájemných přiblížení jasných planet se nepravidelně opakují s četností několika úkazů za desetiletí. Ale na skutečnou vzácnost by se mohou těšit jen ti dnes nejmladší. 22. listopadu 2065, krátce po poledni, se planety Jupiter a Venuše na obloze nejen těsně přiblíží, ale dokonce se zdánlivě dotknou jedna druhé. Jedinou vadou na kráse tohoto úkazu bude skutečnost, že k němu dojde pouhých 6° od Slunce, takže opět to bude chtít naváděný dalekohled a průzračnou denní oblohu.




O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: Venuše, Konjunkce, Jupiter, Konjunkce Venuse s Jupiterem


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »