Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  ESA analyzuje jasný bolid z 8. března nad Německem

ESA analyzuje jasný bolid z 8. března nad Německem

Bolid nad školou
Autor: Lukáš Pecka

Možná jste se v neděli večer kochali jasnou Venuší nízko nad západním obzorem, když chvíli poté, co vám zmizela z dohledu jste zahlédli jasné pohybující se těleso, které několikrát zablikalo během výrazných explozí žlutavé barvy. Jednalo se o zánik poměrně velkého meteoroidu, tzv. bolid. Tento jev dobře zachytili lidé ze všech koutů kolem hranic Německa, Nizozemí, Belgie, Lucemburska a Francie. Poblíž města Koblenz na západě Německa navíc část materiálu dopadla jako meteorit na střechu jednoho z domů, prorazilo ji a majitelé pak posbírali hromadu kamínků z vesmíru. Meteoritů. Na tento významný jev se zaměřila i Evropská vesmírná agentura (ESA).

V neděli 8. března 2026 přibližně v 18:55 SEČ mnoho lidí pozorovalo velmi jasnou ohnivou kouli (tzv. bolid) pohybující se po obloze. Průlet doprovázela různá zjasnění i výrazné exploze a trval asi šest sekund. Na obloze dokonce po jeho průletu zůstala dlouho patrná stopa.

Událost zaznamenalo mnoho specializovaných meteorických kamer, například kamery evropské sítě AllSky7 fireball network, ale také lidé svými mobilní telefony a fotoaparáty. Někteří pozorovatelé si později všimli i dunění, které průlet takto jasných meteorů provází. 

Unikátní na celém jevu byl samotný zásah jednoho z domů meteoritem. Došlo k němu v městě Koblenz-Güls. Majitelé však nebyli zraněni. Zato ve střeše zela poměrně velká díra asi 50×30 cm.

Infografika inspirovaná originálem deníku Bild ukazuje přehled malých těles Sluneční soustavy.
Infografika inspirovaná originálem deníku Bild ukazuje přehled malých těles Sluneční soustavy.

Analýza události podle ESA

Tým Planetary Defence v rámci programu ESA zabývající se naší bezpečností z kosmu vzal veškeré dostupné údaje a pokusil se odhadnout původní velikost objektu, který se srazil se zemskou atmosférou. Předběžné údaje hovoří o velikosti až několik metrů. To odpovídá menší planetce. Objekty této velikosti dopadají na Zemi jen několikrát ročně a většinou se vyhnou pevnině nebo obydlené oblasti.

Grafika ukazuje různě velké asteroidy, jejich zastoupení a nebezpečnost. První řádek popisuje jejich velikost (diameter), dále je tam jak často nás tak velká zasáhne (v letech, resp Myear, miliony let). Pak vidíme energii uvolněnou při impaktu ve srovnání s událostmi v minulosti včetně sopečných erupcí. Dole je zastoupení takových planetek v populaci asteroidů a kolik jich takových už máme objeveno. Například u tělesa velikosti planetky jež vyhubila dinosaury už známe téměř všechna taková tělesa. Autor: ESA
Grafika ukazuje různě velké asteroidy, jejich zastoupení a nebezpečnost. První řádek popisuje jejich velikost (diameter), dále je tam jak často nás tak velká zasáhne (v letech, resp Myear, miliony let). Pak vidíme energii uvolněnou při impaktu ve srovnání s událostmi v minulosti včetně sopečných erupcí. Dole je zastoupení takových planetek v populaci asteroidů a kolik jich takových už máme objeveno. Například u tělesa velikosti planetky jež vyhubila dinosaury už známe téměř všechna taková tělesa.
Autor: ESA

Přestože známe přibližný směr, odkud těleso přiletělo, je zřejmé, že jej před dopadem nezachytila žádná přehlídka oblohy, hledající nebezpečné blízkozemní planetky. Ono to taky není nijak časté. Dosud bylo zaznamenáno pouze 11 případů, kdy byla planetka spatřena v kosmickém prostoru ještě předtím, než vletěla do zemské atmosféry. Malé objekty přibližující se k Zemi jsou ve většině případů přehlédnuty. Přispívá k tomu i fakt, že se mohou přiblížit ze směru denní strany (od Slunce).

V měřítku střední Evropy v oboru pozorování a výpočtů drah blízkozemních planetek vynikají týmy astronomů na jihočeské Kleti a v Astronomickém ústavu v Ondřejově. Navíc zde odborný tým vedený Pavlem Spurným a Jiřím Borovičkou dokáže v případě pádu takového bolidu nad ČR nebo poblíž našeho území spočítat, odkud těleso přiletělo, jak se chovalo při pádu v atmosféře, jak velké kusy při jeho explozích vznikly a především mají velkou úspěšnost předpovědí, kam meteority potom dopadly. Nejvíce meteoritů s rodokmenem tedy stále souvisí z prací našich odborníků, která navazuje na úspěch Zdeňka Ceplechy a jeho týmu, který takto zachytil první meteority s rodokmenem v případě bolidu Příbram v roce 1959.

V případě, že průlet podobného tělesa v budoucnu zaznamenáte, můžete o tom podat hlášení na stránce Astronomického ústavu. Naši odborníci se na něj v těch zajímavějších případech podívají, analyzují záznamy svých kamer a dalších přístrojů a podají o tom zprávu. Najdete u nich tedy nejen formulář pro hlášení bolidů, ale i přehled samotných hlášení od dalších pozorovatelů.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA
[2] ASÚ AV ČR



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Blízkozemní asteroidy, Bolid


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »