Jaro 2007: Ani komety nezůstanou pozadu
Na letošní jaro se mnoho astronomů i laiků chystá v souvislosti se zatměním Měsíce (3./4. března) a s dvěma zákryty Saturnu (2. března ráno a 22. května večer). Vězte ale, že Měsíc není jediným středem pozornosti. Kromě každoročního roje Lyrid se nám navíc ukáží dvě komety, z nichž jedna by mohla být pozorovatelná i loveckým triedrem. Exaktní zážitek však nabízí v obou případech korńograf LASCO C3, který je součástí družice SOHO. V průběhu dubna jeho zorným polem projdou po sobě komety 96P Machholz 1 a 2P Encke.
Z meteorických rojů na sebe upozorní již v polovině dubna známý roj Lyrid. Jeho maximum nastane večer 22. dubna krátce před 23. hodinou středoevropského letního času. V té době bude bohužel radiant jen 20° nad obzorem a na jiho-západě bude poměrně vysoko rušit Měsíc dva dny před první čtvrti (v souhvězdí Blíženců). Nicméně maximum bývá poměrně ploché, takže se dá pozorovat celou noc (v druhé polovině noci budou podmínky podstatně lepší). Frekvence dosahuje kolem 12 meteorů v hodině, ale vlivem poruch vlákna gravitačním polem Saturnu může dojít k setkání s větším uzlem meteoriodů, což způsobuje frekvenci i přes 600 meteorů v hodině. Meteory jsou poměrně rychlé (49 km/s), často nazelenalé barvy a jejich mateřským tělesem je kometa 1861 I (Tchatcher), která má periodu 415 let. Záznamy o zvýšených frekvencích roje známe už z čínských spisů z roku 15 př. n. l.
 |
Radiant Lyrid (místo, odkud meteory zdánlivě vylétavají; Zdroj: IAN) |
Dvě dubnové komety jsou pozorovatelné vždy za soumraku. První z nich je kometa známá svou nejkratší periodou oběhu – 2P Encke (3,3 let), jejíž pozorovací podmínky jsou letos poměrně příznivé. Kometa je též známá tím, že její vzhled je extrémně difúzní, takže i přes relativně velkou jasnost (v maximu od nás asi 8 magnitudy) je nutno použít větší přístroj. Pozorování navíc bude stěžovat soumrak. Kometa přechází z Ryb do Berana, kde se ztratí v záři Slunce (zhruba 18. dubna; toho dne bude asi 4° severně od ní Měsíc starý 33 hodin). Perihéliem projde 19. dubna. Je tedy pozorovatelná na večerní obloze. Od 2. do 12. dubna se nachází v relativně stejné úhlové vzdálenosti od Slunce – okolo 23° a zároveň leží na ekliptice. Její pozorování tak bude za dobrých podmínek narušovat jen zodiakální světlo. Obrovskou výhodou oproti předchozímu návratu (v roce 2003) je, že v době poslední šance k nálezu komety nebude vůbec rušit Měsíc. Více informací o dráze a vyhledávací mapka je na stránkách Seiichi Yoshidy (http://www.aerith.net/comet/catalog/0002P/2007.html). Největší zážitek nabídne korónograf LASCO C3 – kometa jeho zorným polem projde od 26. do 30. dubna.
 |
Enckeova kometa (Zdroj: Wigipedia) |
Druhá kometa má pozorovací podmínky příznivější, avšak k jejímu pozorování si musíme přivstat. Jde totiž o ranní kometu. Jedná se o 96P Machholz 1, jejíž perioda je jen asi 5,5 roku. Kometa je též známá svou velmi malou perihelovou vzdáleností, což ji řadí do seznamu objektů pozorovatelných v korónografu LASCO C3 a C2 družice SOHO. Letos k průchodu dojde v rozmezí 1. – 4. dubna 2007. Pozorovat přechod na internetu můžete na stránkách SOHO (http://sohowww.estec.esa.nl/data/realtime-images.html). Okem kometu můžete začít vyhledávat 10. dubna na ranní obloze (bude “vcházet” do Pegasova čtverce a v 5:30 SEČ bude 7° nad obzorem v azimutu 66°, tj. na severovýchodě). V té době by měla mít 5,5 – 5 mag. Den ode dne budou podmínky lepší, avšak kometa bude rychle slábnout (25. dubna bude mít už pouze 10 mag). Více o kometě naleznete opět na stránkách Seiichi Yoshidy (http://www.aerith.net/comet/catalog/0096P/2007.html).
 |
Kometa 96P Machholz 1 v korónorafu LASCO C2 (Zdroj: SOHO/LASCO) |
 |
Kometa 96P Machholz 1 v korónorafu LASCO C3 (Zdroj: SOHO/LASCO) |
Termíny dalších průchodů těles sluneční soustavy přes zorné pole korónografu LASCO C3 naleznete zde: http://ares.nrl.navy.mil/sungrazer/index.php?p=transits/transits_2007.
O autorovi
Petr Horálek
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
