Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Jedinečná pozorovací kampaň komety 103P/Hartley při jejím mimořádném návratu

Jedinečná pozorovací kampaň komety 103P/Hartley při jejím mimořádném návratu

Logo kampaně CHW
Logo kampaně CHW
Letos na podzim nastane jedinečný návrat periodické komety 103P Hartley, při kterém se kometa přiblíží k Zemi na pouhých 18 miliónů km a stane se tak mimo města pozorovatelná i pouhýma očima. Společnost pro MeziPlanetátní Hmotu (SMPH) při této příležitosti vyhlašuje pozorovací kampaň Czech Hartley Watch (CHW), jejímž cílem je nashromáždit o kometě co nejvíce vizuálních, astrometrických a fotometrických dat. Do tohoto projektu se může zapojit skutečně každý se zájmem o pozorování komety. SMPH zároveň apeluje na všechny hvězdárny, které by se do projektu chtěly zapojit a umožnit tak pozorovatelům ze svého okolí kometu odpozorovat.

Kometa 103P Hartley v roce 1997
Kometa 103P Hartley v roce 1997
Kometa 103P/Hartley je periodická kometa Jupiterovy rodiny, která se vrací ke Slunci přibližně každých 6 a půl roku. Jedná se o docela "novou kometu", neboť její dráha po většinu minulého století neumožňovala pozorovatelům ze Země ji spatřit. Do roku 1947 měla přísluní ve vzdálenosti 2 AU od Slunce a byla tedy slabá a mimo dosah pozorovatelů ze Země (AU = astronomická jednotka; činí přibližně 150 miliónů km). Série přiblížení komety k Jupiteru postupem času změnila její dráhu. Přiblížení v roce 1971 snížilo její vzdálenost v periheliu na 1 AU a kometa se tedy stala více aktivní. Díky tomu ji 15. března roku 1986 objevil Malcolm Hartley pomocí 1.2m U. K. Schmidt Telescope Unit v australské observatoři Siding Spring.

Stávající dráha komety je poměrně stabilní a v příznivějších návratech byla pozorovatelná i binokuláry o jasnosti okolo 8 mag. Letos nás ovšem čeká výjimečná příležitost k pozorování této komety. Geometrie průletu je mimořádně příznivá a kometa se 7 dní před průchodem přísluním přiblíží na vzdálenost 18 mil. km od Země (0.1207 AU). Pozice komety velice nahrává pozorovatelům severní polokoule, odkud bude kometa viditelná od června 2010 až do května 2011 nepřetržitě. V říjnu a listopadu by měla dosáhnout jasnosti 4 - 5 mag a být tedy mimo město viditelná pouhým okem.

Kometu nejprve v srpnu nalezneme v souhvězdí Pegase, ze kterého se bude pomalu pohybovat přes Ještěrku a Andromedu. Koncem září se dostane do Kassiopeji, kde zrychlí pohyb. V říjnu rychle proletí od Persea přes Vozku a na konci měsíce vstoupí do Blíženců (bude tedy nejlépe pozorovatelná v ranních hodinách). V listopadu se pak bude pomalu pohybovat mezi Jednorožcem a Malým psem. Svůj pohyb koncem roku 2010 zakončí v souhvězdí Lodní zádě.

Příznivost tohoto návratu dává jedinečnou možnost k výzkumu této komety. Společnost pro meziplanetární hmotu (kolektivní člen ČAS), zabývající se také kometami, k této příležitosti vyhlásila pozorovací kampaň pojmenovanou Czech Hartley Watch (CHW) v duchu podobné mezinárodní kampaně pořádané při posledním návratu Halleyovy komety. V rámci této kampaně bude probíhat několik pozorovacích projektů pro astronomy amatéry:

  • Vizuální hlídka, pro všechny kdo se nechtějí na kometu jen podívat a chtějí přispět výzkumu.
  • Fotometrie komety; pro zkušené pozorovatele komet, kteří chtějí přispět k rozvoji vizuální fotometrie a zpřesnění hlášených dat.
  • Fotografování komety; pro majitele digitální techniky od fotoaparátů až po digitální CCD kamery, pro fotografické zdokumentování vývoje komety v době její viditelnosti a získání podrobné řady CCD měření jasnosti komety.

Pokud chcete přispět k výzkumu, nebo si jen vyzkoušet vizuální či CCD fotometrii, navštivte stránky projektu http://chw.kommet.cz. V rámci projektu na partnerských pozorovatelnách (hvězdárnách) bude mít kterýkoliv zájemce možnost si kometu odpozorovat, zkusit si odhadnout její jasnost a získat cenné pozorování do mezinárodní databáze shromažďující data z celého světa.

V průběhu roku bude probíhat několik pozorovacích akcí, při nichž proběhne i školení o pozorování komet. Více informací o těchto akcích naleznete rovněž na stránkách projektu, a to na http://chw.kommet.cz/index.php?cnt=workshopy. Další informace budou postupně doplněny.

Seznam partnerů bude na stránkách projektu uveřejněn a postupně aktualizován. Pokud byste chtěli vaši hvězdárnu zapojit do projektu, neváhejte nás kontaktovat na email kaos@kommet.cz pro bližší informace.

O kometě Vás budeme ještě nejednou informovat.




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »