Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa Garradd v lednu a únoru 2012

Kometa Garradd v lednu a únoru 2012

Kometa a Lambda Her 28. prosince 2011 (Jauerling/Lower Austria). Autor: Gerald Rhemann
Kometa a Lambda Her 28. prosince 2011 (Jauerling/Lower Austria).
Autor: Gerald Rhemann
Pod palbou úžasných fotografií komety C/2011 W3 (Lovejoy) se snadno zapomene, že na naší obloze je jiná jasná, leč ne tak výrazná vlasatice s označením C/2009 P1 (Garradd). Od června 2011 je na naší obloze vidět i malými dalekohledy. Nyní v únoru má nastat maximum jasnosti, při kterém bude na pomezí viditelnosti pouhým okem. Od června 2011 dokončila "kolečko" po obloze a octla se po konjunkci se Sluncem opět nad východním obzorem v ranních hodinách. Mílovými kroky stoupá výš a výš nad obzor a decentně se přibližuje k Zemi.

23. prosince 2011 prošla nejblíže Slunci. Její nejnovější dráha ukazuje, že naposled tu byla před 126 419 roky. Tou dobou ji nemohla pozorovat žádná civilizace. Gravitační rušení planet navíc periodu komety prodlouží a ta se tak vrátí až za více než 600 000 let.

Kometa Garradd: Třetí (hlavní) dějství

Nyní ovšem můžeme využít chvilky v životě komety, kdy se nachází u Slucne, díky jejímž teplu se kolem jádra vytvořila prachoplynná koma - hlava komety a prachový i plynný ohon. Kometu v maximu jasnosti nalezneme brzy vysoko na obloze v souhvězdí Herkula, Draka aby nakonec vstoupila do Malého Medvěda. Na tmavé obloze ji pak s dobrou znalostí polohy můžeme vyhledat jako slabou mlhavou hvězdu. V malých dalekohledech uvidíme i ohony komety.

Vývoj jasnosti komety

Světelná křivka komety Garradd. Zdroj: Kommet.cz
Světelná křivka komety Garradd. Zdroj: Kommet.cz
Zhoršující se podmínky pozorovatelnosti a především typická nepřízeň podzimního počasí způsobila znatelný úbytek měření jasnosti komety. Podle ojedinělých zpráv její jasnost dle plánu stagnovala, chybí ovšem čerstvá data; kometa by měla začít opět zjasňovat. Nic zatím nenaznačuje, že by se kometa nedržela jízdního řádu, dle kterého by měla dosáhnout 6 mag v únoru 2012. Vývoj jasnosti komety je zatím poklidný, jak tomu u větších komet bývá. Zajímavostí je, že absolutní jasnost C/2009 P1 (Garradd) je téměř o 8 mag větší než absolutní jasnost "Velké Vánoční komety" Lovejoy. To znamená, že Garradd je cca 1500x aktivnější kometou než Lovejoy, bohužel je mnohonásobně dál od Slunce.

Viditelnost komety

Začátkem roku zastihneme kometu stále hluboko na ranní obloze, kde bude rychle stoupat; viditelnost ovšem brzy zhorší Měsíc.

    
    Date         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Best Time(A, h) 
2012- 1- 1.21  17 30.11   26 54.0   1.555   1.934    53   6.6  5:59 (264, 31) 
2012- 1- 4.21  17 29.86   27 50.6   1.559   1.902    54   6.6  5:59 (266, 34) 
2012- 1- 7.21  17 29.50   28 52.0   1.563   1.869    56   6.5  5:59 (267, 37) 

Na přelomu ledna a února se vyplatí natáhnout si dříve budíka, okolo páté hodiny ranní bude totiž už zhruba ve výšce 2/3 oblohy k nadhlavníku. Tou dobou také pomalu dosáhne maximální jasnosti, na tmavé obloze bude možno ji zastihnout i pouhým okem jako slabou, nevýraznou, mlhavou "hvězdu".

    
    Date         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Best Time(A, h)
2012- 1-19.20  17 26.36   33 53.1   1.593   1.720    65   6.4  5:54 (271, 47)
2012- 1-22.20  17 24.95   35 24.5   1.603   1.680    68   6.4  5:52 (271, 50)
2012- 1-25.20  17 23.17   37  3.4   1.614   1.640    70   6.4  5:50 (271, 53)
2012- 1-28.20  17 20.95   38 50.1   1.626   1.599    73   6.3  5:47 (271, 55)
2012- 1-31.20  17 18.19   40 45.2   1.639   1.559    76   6.3  5:44 (270, 58)
2012- 2- 3.19  17 14.77   42 48.9   1.652   1.519    79   6.3  5:40 (269, 61)
2012- 2- 6.19  17 10.52   45  1.4   1.667   1.480    82   6.3  5:36 (266, 64)

Po dalším nástupu Měsíce se budeme moci na kometu těšit na přelomu února a března. Koncem února v maximu jasnosti bude jen něco přes 10° od nadhlavníku, to značně vylepší podmínky její viditelnosti. Pomalu se bude čas nejlepší viditelnosti sunout směrem k půlnoci.

    
    Date         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Best Time(A, h)
2012- 2-18.18  16 40.15   55 15.0   1.733   1.345    94   6.2  5:18 (241, 75)
2012- 2-21.18  16 27.07   58  3.3   1.751   1.320    97   6.2  5:12 (226, 77)
2012- 2-24.17  16 10.40   60 52.1   1.770   1.299   100   6.2  5:07 (208, 77)
2012- 2-27.17  15 49.09   63 35.7   1.790   1.282   103   6.2  5:01 (190, 76)
2012- 3- 1.16  15 21.99   66  6.4   1.810   1.271   105   6.3  4:44 (180, 74)
2012- 3- 4.12  14 48.27   68 13.7   1.830   1.266   107   6.3  3:59 (180, 72)

Mapky pro nalezení komety

Vyhledávací mapka pro kometu Garradd od ledna do března 2012. Zdroj: Skymap.
Vyhledávací mapka pro kometu Garradd od ledna do března 2012. Zdroj: Skymap.
Pro toto období je připravena série mapek v barevném i černobílém provedení. Barevné mapky jsou vhodné především pro pozorovatele, kteří se nechtějí na kometu jen podívat, ale rádi by přispěli i k výzkumu. Porovnáním jasnosti s rozostřenými hvězdami lze poměrně přesně určit její jasnost a z vývoje jasnosti lze pak zjistit více informací o kometě. K porovnání jsou vhodné především žluté hvězdy (stejně označené na barevných mapkách). K vytištění mapek pro noc a vyhledání komety na obloze poslouží černobílé mapky.

Přesný návod k provedení využitelného odhadu jasnosti komety naleznete v článku Návod na pozorování komet do databáze ICQ. Pro odeslání pozorování, nebo dotazů k jejich provedení či zpracování, můžete využít kontakty na Kamila Hornocha a Jakuba Černého v kontaktním formuláři na stránkách SMPH. Při úspěšném zaznamenání více odhadů jasnosti v průběhu několika měsíců si můžete vyrobit i vlastní světelnou křivku komety.

Orientační mapka na celé období
Mapka od 1.1. do 4.2. 2012
Mapka od 31.1. do 21.2. 2012
Mapka od 20.2. do 6.3. 2012
Sada mapek v černobílém provedení

Převzato: www.kommet.cz


Se zlepšující se viditelností komety můžete opět zasílat své snímky do připravované galerie. Fotografie zasílejte na redakční e-mail info@astro.cz. Do e-mailu nezapomeňte doplnit své jméno a příjmení, místo, datum a čas pozorování, příp. technické informace (použitý fotoaparát, objektiv, expozice atp.). Do galerie můžete zasílat i své kresby! I k nim ale připište požadované údaje. Zdařilé snímky nezapomeňte zaslat též do ČAM. Autorům došlých fotografií děkujeme!

Další informace:
[1] Diskuze k pozorovací kampani na kometu Garradd
[2] Aktuální vývoj jasnosti v diskuzním fóru

Související:
[1] Kometa Garradd na podzimní a zimní obloze (2011) (Jakub Černý)
[2] Očekávaná kometa Garradd na letní obloze (2011) (Jakub Černý)
[3] Fotogalerie komety Garradd na podzimní obloze 2011 (Petr Horálek)




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »