Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa nízko nad obzorem

Kometa nízko nad obzorem

Kometa C/2007 F1 LONEOS
Kometa C/2007 F1 LONEOS
Za soumraku a za svítání je možné pozorovat malými dalekohledy a možná i pouhým okem kometu C/2007 F1 LONEOS. Její poloha na obloze je sice nepříznivá, ale kometa by se mohla stát patrně nejjasnější ze všech, které jsou na podzim obloze tohoto roku vidět.

Kometu objevil automatizovaný dalekohled pozorovacího projektu LONEOS (Lowell Observatory Near-Earth Object Search), který svou činnost zaměřenou na vyhledávání blízkozemních planetek a komet započal již v roce 1993. Observatoř s tímto přístrojem (Schmidtova komora 0.6-m; f/1.8) leží v arizonském Flagstaffu na území USA. Kometu C/2007 F1 spatřil teleskop 19. března 2007 jako objekt 19,5 magnitudy. Ukázalo se, že by mohla být pozorovatelná i pouhým okem, a to koncem října tohoto roku. Podmínky k jejímu spatření však nejsou moc příznivé a chcete-li kometu skutečně spatřit, bude zapotřebí vyrazit dál od parazitního světelného znečištění. Druhou nezbytnou podmínkou k jejímu spatření je pokud možno zcela odkrytý západní (ráno východní) obzor, protože výška komety nad obzorem z našich zeměpisných šířek nepřesáhne na tmavé obloze 15 stupňů.

Díky vzájemné poloze Země, Slunce a komety bude možné objekt pozorovat na večerní obloze po soumraku a do poloviny října i na ranní obloze před svítáním. V první polovině října kometa prolétá souhvězdím Vlasů Bereniky, kde 4. a 5. října projde otevřenou hvězdokupou Mel 111. V první dekádě měsíce by mohla mít jasnost kolem 7. magnitudy (pozorovatelná binokuláry). Trend vzestupu jasnosti je rychlý, avšak zatím nejistý. Nejlepší podmínky pro pozorování komety nastávají v druhé polovině října, kdy by mohla dosáhnout až 4,5 magnitudy (srovnatelná se slabšími hvězdami, které ještě můžeme očima vidět). Kometa prolétá z jižní částí souhvězdí Pastýře přes hlavu Hada do Vah, kde ji však spatříme už jen za ideálních podmínek – velmi nízko na večerní obloze.

Do 12. října bude vhodnější kometu hledat na ranní obloze v souhvězdí Vlasů Bereniky asi 10 stupňů nad VSV obzorem (kolem 6. hodiny středoevropského letního času). Kdo se kometu vydá pozorovat do hor, mohl by kromě ní spatřit i stříbřitý pás zodiakálního světla i jasnou planetu Venuši poblíž planety Saturn a jasné hvězdy Regulus v souhvězdí Lva. Poté se zlepšují večerní pozorovací podmínky, které však ovlivní rušivý svit dorůstajícího Měsíce (znatelné to bude přibližně od 15. října). Kometa se bude pohybovat jiho-východním směrem. Dobrou vyhledávací polohu bude mít 18. a 19. října, kdy prolétá velmi blízko jasné hvězdy η-Bootis (2,7 magnitudy; jasná jako hvězdy ve Velkém vozu). V době jejího největšího jasu 28. října - ji už nalezneme jen velmi nízko v souhvězdí Vah a bude zapotřebí ji vyhledávat prakticky půl hodiny po setmění (asi v 18:20 letního středoevropského času), neboť Měsíc v té době bude ještě pod obzorem a kometa asi 12 stupňů vysoko.

Pokud tedy počasí dovolí, nenechte si tuto příležitost ujít. Do konce roku 2007 budeme moci pozorovat ještě návrat komety 8P Tuttle, jejíž pozorovací podmínky budou mnohem příznivější, avšak samotná kometa bude oproti této poněkud slabší.

Vyhledávací mapka komety ZDE, informace o kometě ZDE. Zdroje: http://neo.jpl.nasa.gov/programs/loneos.html a http://www.aerith.net/.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC1579 Trifid severu a okolí

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2022 získal snímek „NGC 1579 - Trifid severu a okolí“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       Měsíc březen roku 2022 je již za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. Porota této soutěže,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zatmění Měsíce a Varhany

Zatmění Měsíce nad ikonickou Panskou skálou též nazývanou Varhany

Další informace »