Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa nízko nad obzorem

Kometa nízko nad obzorem

Kometa C/2007 F1 LONEOS
Kometa C/2007 F1 LONEOS
Za soumraku a za svítání je možné pozorovat malými dalekohledy a možná i pouhým okem kometu C/2007 F1 LONEOS. Její poloha na obloze je sice nepříznivá, ale kometa by se mohla stát patrně nejjasnější ze všech, které jsou na podzim obloze tohoto roku vidět.

Kometu objevil automatizovaný dalekohled pozorovacího projektu LONEOS (Lowell Observatory Near-Earth Object Search), který svou činnost zaměřenou na vyhledávání blízkozemních planetek a komet započal již v roce 1993. Observatoř s tímto přístrojem (Schmidtova komora 0.6-m; f/1.8) leží v arizonském Flagstaffu na území USA. Kometu C/2007 F1 spatřil teleskop 19. března 2007 jako objekt 19,5 magnitudy. Ukázalo se, že by mohla být pozorovatelná i pouhým okem, a to koncem října tohoto roku. Podmínky k jejímu spatření však nejsou moc příznivé a chcete-li kometu skutečně spatřit, bude zapotřebí vyrazit dál od parazitního světelného znečištění. Druhou nezbytnou podmínkou k jejímu spatření je pokud možno zcela odkrytý západní (ráno východní) obzor, protože výška komety nad obzorem z našich zeměpisných šířek nepřesáhne na tmavé obloze 15 stupňů.

Díky vzájemné poloze Země, Slunce a komety bude možné objekt pozorovat na večerní obloze po soumraku a do poloviny října i na ranní obloze před svítáním. V první polovině října kometa prolétá souhvězdím Vlasů Bereniky, kde 4. a 5. října projde otevřenou hvězdokupou Mel 111. V první dekádě měsíce by mohla mít jasnost kolem 7. magnitudy (pozorovatelná binokuláry). Trend vzestupu jasnosti je rychlý, avšak zatím nejistý. Nejlepší podmínky pro pozorování komety nastávají v druhé polovině října, kdy by mohla dosáhnout až 4,5 magnitudy (srovnatelná se slabšími hvězdami, které ještě můžeme očima vidět). Kometa prolétá z jižní částí souhvězdí Pastýře přes hlavu Hada do Vah, kde ji však spatříme už jen za ideálních podmínek – velmi nízko na večerní obloze.

Do 12. října bude vhodnější kometu hledat na ranní obloze v souhvězdí Vlasů Bereniky asi 10 stupňů nad VSV obzorem (kolem 6. hodiny středoevropského letního času). Kdo se kometu vydá pozorovat do hor, mohl by kromě ní spatřit i stříbřitý pás zodiakálního světla i jasnou planetu Venuši poblíž planety Saturn a jasné hvězdy Regulus v souhvězdí Lva. Poté se zlepšují večerní pozorovací podmínky, které však ovlivní rušivý svit dorůstajícího Měsíce (znatelné to bude přibližně od 15. října). Kometa se bude pohybovat jiho-východním směrem. Dobrou vyhledávací polohu bude mít 18. a 19. října, kdy prolétá velmi blízko jasné hvězdy η-Bootis (2,7 magnitudy; jasná jako hvězdy ve Velkém vozu). V době jejího největšího jasu 28. října - ji už nalezneme jen velmi nízko v souhvězdí Vah a bude zapotřebí ji vyhledávat prakticky půl hodiny po setmění (asi v 18:20 letního středoevropského času), neboť Měsíc v té době bude ještě pod obzorem a kometa asi 12 stupňů vysoko.

Pokud tedy počasí dovolí, nenechte si tuto příležitost ujít. Do konce roku 2007 budeme moci pozorovat ještě návrat komety 8P Tuttle, jejíž pozorovací podmínky budou mnohem příznivější, avšak samotná kometa bude oproti této poněkud slabší.

Vyhledávací mapka komety ZDE, informace o kometě ZDE. Zdroje: http://neo.jpl.nasa.gov/programs/loneos.html a http://www.aerith.net/.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »