Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Magické ráno 21.října

Magické ráno 21.října

orionids211004.jpg
Chcete se podívat na kus Halleyovy komety? Žádný problém. Stačí jen zůstat déle vzhůru nebo si nastavit budík. Nepotřebujete ani žádný dalekohled, stačí jen jasná obloha. Bohužel, 21.10. ráno podle meteorologů tento podstatný předpoklad pozorování nejspíše většina naší republiky mít nebude. Důvodem proč by jste měli ponocovat nebo vstávat brzy ráno a rozhlížet se zda nezahlédnete kus jasné části oblohy je maximum meteorického roje Orionid.

Meteorický roj Orionid sice trvá zhruba od 2.října do přibližně 11.listopadu, ale maximum letos nastává právě 21.října ráno v 5 hodin (03:00 UT ą 48 hodin). Předpověď ZHR roje je okolo 20 meteorů za hodinu. Rychlost vstupu do atmosféry je u těchto meteorů velmi vysoká, až 66.4km/sec. Dají se tedy očekávat rychlé a jasné záblesky spíše než pomalé a dlouho trvající stopy. Už jen listopadové Leonidy jsou rychlejší, až 72 km/sec. Radiant roje leží na souřadnicích RA=95°, DECL=+16° a nad východní obzor vychází už ve středu po 22 hodině našeho času.

Pokud by jste tedy měli jasno, pak se ráno před východem Slunce, kolem 5 hodiny, stačí podívat nad východ. Nejjasnějším objektem přímo nad východem je planeta Venuše, která vychází po 4 hodině našeho času. Nad Venuší, nad jihovýchodem září Saturn a před půl šestou vychází i Jupiter. Tou dobou lze předpokládat alespoň jeden jasný meteor každých 10 minut. A právě tyto meteory jsou kousky z Halleyovy komety.

Orionidy jsou příbuzné s rojem H Aquaridy, který je pozorovatelný z jižní polokoule v květnu. Oba roje pochází z jednoho zdroje, kterým je Halleyova kometa. Země se totiž nachází blízko oběžné dráhy Halleyovy komety hned dvakrát za rok, jednou v květnu a pak znovu v říjnu. Ačkoli kometa sama má oběžnou dobu 76 let, po její dráze jsou roztroušeny zbytky prachu a kamínků, které způsobují oba meteorické roje.

Halleyova kometa procházela okolo Slunce naposledy v roce 1986. Částečky prachu, které opustí jádro se pohybují po oběžné dráze komety dost komplikovaně a to hned ze dvou hlavních důvodů. Za prvé na ně gravitačně působí planety a Slunce a za druhé na ně působí tlak záření a slunečního větru. Oba důvody působí odlišně na vlastní kometu a prach, který po ní zůstává podél oběžné dráhy. Lze říci, že prach, který se v konečném důsledku při styku se zemskou atmosférou stane meteorickým rojem, je ovlivňován mnohem více než vlastní jádro komety.

Vývoj orbity prachu pocházejícího z Halleyovy komety je velmi komplikovaný problém. Nikdo totiž neví přesně jak dlouho již je tento prach ovlivňován přecházejícími setkáními s oběžnou dráhou Země a působením ostatních těles sluneční soustavy. Možná jde o staletí nebo dokonce i tisíce let. Jistá je jen jedna věc. Orionidy jsou velmi starým meteorickým rojem.

Podle: Science NASA
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



7. vesmírný týden 2026

7. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 2. do 15. 2. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a je viditelný ráno a dopoledne. Nízko na večerní oblohu se dostává Merkur, velké planety jsou zatím vidět všechny. Aktivita Slunce byla vysoká, ale polární záře byla vidět jen v severských zemích. Chystá se start mise Crew-12 k ISS. Před 65 lety se na cestu k Venuši vydala Veněra 1. Před 25 lety přistála NEAR-Shoemaker na planetce Eros a před 15 lety minula mise Stardust kometu 9P/Tempel.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »