Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Malé zatmění Měsíce a zajímavý zákryt Slunce

Malé zatmění Měsíce a zajímavý zákryt Slunce

Zatmění Měsíce
Autor: Vít Novák

Během března nás čekají dva úkazy spojené se Sluncem a Měsícem. V prvním případě, 14. března 2025, se jedná o úplné zatmění Měsíce, z něhož však uvidíme pouze úplný začátek, tedy jeho polostínovou fázi a část částečného zatmění. O dva týdny a jeden den později nastává částečné zatmění Slunce. Ze střední Evropy se dočkáme skutečně pouze lehkého „vykousnutí“ slunečního disku, při němž bude Měsícem zakryto max. 20 % průměru Slunce (v závislosti na místě pozorování).

Na úvod by se asi slušelo vrátit se lehce k základní terminologii a objasnit, co v nadpisu dělá slovo zákryt. 

Schéma vzájemné polohy Slunce, Měsíce a Země. Princip zákrytů a zatmění. Autor: Karel Halíř
Schéma vzájemné polohy Slunce, Měsíce a Země. Princip zákrytů a zatmění.
Autor: Karel Halíř

Na připojeném obrázku je dobře patrné, kdy správně hovoříme o zatmění a kdy o zákrytu. Při zatmění se zatmívané těleso noří do stínu vrženého do prostoru jiným objektem. Správně tedy nazýváme zatměním situaci, když se při úplňku do stínu Země dostane Měsíc. O něco obtížněji lze také sledovat zatmění měsíců velkých planet, či jejich vzájemná zatmění. Zcela něco jiného však nastává v okamžiku, kdy se mezi Zemi a Slunce dostane jiné těleso a vrhá na naši planetu svůj stín. Takové úkazy bychom měli označovat jako zákryty. Řeč by měla být především o zákrytu Slunce Měsícem, nazývaném ale obecně zatmění Slunce. 

V astronomii se samozřejmě setkáváme i s dalšími principiálně stejnými případy. Ze Země můžeme na Slunci vidět průměty vnitřních planet. Tehdy mluvíme o přechodech Merkuru či Venuše přes sluneční disk. Stále populárnější jsou pak zákryty hvězd tělesy Sluneční soustavy. V těchto případech se mezi nás a vzdálenou hvězdu postaví Měsíc, planetka či jiné malé těleso náležící do našeho solárního systému.

Zatmění Měsíce

Ale pojďme se vrátit k nadcházejícím úkazům připadajícím na letošní březen. Velice pěkně zní konstatování, že 14. března 2025 nastává úplné zatmění Měsíce. Pro Evropu je to ale informace s velkým ALE. Celý průběh úkazu totiž uvidí pozorovatelé z obou Amerik a přilehlých oblastí Tichého a Atlantického oceánu. Z Evropy, především té západní, zájemci spatří pouze necelou první polovinu zatmění (včetně části úplného). Z České republiky spatříme jen polostínovou fázi a jen samý začátek částečné fáze ráno těsně před západem Měsíce. 

Průběh zatmění Měsíce 14. března 2025
Průběh zatmění Měsíce 14. března 2025
Polostínové zatmění začíná ve 3:57:09 UT na ještě dostatečně tmavé obloze (hS = -14°) a úplňkovým Měsícem ve výšce 13,5°. Problém je v tom, že polostínu si bez citlivých přístrojů lze všimnout až podstatně později, když se disk Luny více přiblíží k plnému stínu. Určitou šanci snad dostaneme před šestou hodinou našeho času (SEČ). To už ale bude začínat občanské svítání (hS = -6°) a Měsíc klesne k 5° nad ideálním západním horizontem. 

V okamžiku začátku částečné fáze zatmění, v 5:09:23 UT bude situace ještě svízelnější. Měsíc se téměř bude dotýkat obzoru (+2,2°) a na opačné straně oblohy bude právě vycházet Slunce (-2,7°). Výše uvedené údaje o pozicích naší hvězdy a našeho nebeského průvodce platí pro Rokycany. Takže na Moravě bude situace ještě nepříznivější. Naopak, pokud se posuneme na západ, vyhlídky se sice v řádu jednotek minut zlepší, ale rozdíl bude i tak prakticky zanedbatelný. Na hvězdárně v Rokycanech pak Měsíc zapadá v 6:25 SEČ, kdy bude stínem Země zakryto přibližně 20 % měsíčního průměru. Jen pro zajímavost ještě několik důležitých, leč pro nás nezajímavých časů:

Začátek úplného zatmění      6:25:58 UT
Maximální fáze               6:58:45 UT
Konec úplného zatmění        7:32:01 UT
Konec částečného zatmění     8:48:18 UT
Konec polostínového zatmění 10:00:32 UT
 

Další úplné zatmění Měsíce nás čeká zanedlouho, ještě koncem léta letošního roku. Večer 7. září 2025, uvidíme o trochu delší druhou část úkazu než tentokrát (počínaje začátkem úplného zatmění až po jeho polostínový závěr) na východní obloze.

Zatmění slunce

Podstatně příznivější pozorovací podmínky nás čekají při druhém březnovém úkazu, který uvidíme v jeho plném rozsahu. Dva týdny a jeden den po zatmění Měsíce nás čeká v sobotu 29. 3. 2025 zatmění (zákryt) Slunce. Jedná se o částečné zatmění, při němž tedy plný měsíční stín mine naši planetu a do polostínu se dostane především severozápadní Evropa včetně České republiky.

Obrázek průněhu a míst viditelnosti částečného zatmění Slunce 29. 3. 2025. Úplné zatmění nenastane, protože stín Měsíce nedopadne na zemský povrch. Polostín zasáhne část Evropy a Severní Ameriky. Nejvýraznější fáze bude v severní Kanadě poblíž Hudsonova zálivu (zelená hvězdička). Autor: Fred Espenak
Obrázek průněhu a míst viditelnosti částečného zatmění Slunce 29. 3. 2025. Úplné zatmění nenastane, protože stín Měsíce nedopadne na zemský povrch. Polostín zasáhne část Evropy a Severní Ameriky. Nejvýraznější fáze bude v severní Kanadě poblíž Hudsonova zálivu (zelená hvězdička).
Autor: Fred Espenak
Nejvýraznější bude částečné zatmění při sledování z Kanady a Grónska. Tam bude zakryto v čase maximální fáze více než 80 % disku.  Na území Česka bude úkaz možné sledovat okolo poledne ve výšce více než 40° nad jihem. Při maximální fázi zákrytu bude Měsíc překrývat až 22 % kotouče naší hvězdy. Nejpříznivější podmínky (největší zákryt) bude možné spatřit ze severozápadních Čech.

Kompletní nebeské představení bude trvat přibližně jeden a půl hodiny. Začátek zatmění pro hvězdárnu v Rokycanech byl spočten na 10:33:03,5 UT. Od tohoto okamžiku se z pravého (západního) kraje začne do slunečního disku „zakusovat“ silueta tmavého Měsíce v novu. 

Maximum úkazu připadá na čas 11:16:31,4 UT. Magnituda v maximu dosáhne 0,20400 průměru slunečního disku. Na různých místech republiky se okamžik největšího zákrytu bude lišit v řádu jednotek minut. Na samém západě Čech, v Aši, se pozorovatelé maximální fáze dočkají již v 11:15:26 UT a magnituda překrytí tam bude 0,23195. Naopak v Lanžhotě, na jihovýchodě republiky, nastane maximum až v 11:19:26 UT a velikost zatmění dosáhne jen hodnoty 0,13744.

Konce zatmění v Rokycanech se nejvytrvalejší pozorovatelé dočkají ve 12:00:12,4 UT. Měsíční okraj Slunce opustí téměř přesně u jeho severního (horního) okraje.   

Na samý závěr pouze krátké, leč velice důležité upozornění. Při přímém pohledu na Slunce hrozí vážné či dokonce trvalé poškození zraku! Proto je naprosto nezbytné užití speciálního kvalitního filtru.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Stránka k zatmění Slunce 29. 3. 2025 na astro.cz
[2] Všechna zatmění na astro.cz



O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: Zatmění Měsíce 2025, Částečné zatmění Slunce 29. 3. 2025


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »