Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  V sobotu 29. března 2025 nastane částečné zatmění Slunce

V sobotu 29. března 2025 nastane částečné zatmění Slunce

Částečné zatmění Slunce přes speciální sluneční filtr (Botswana, 2015).
Autor: Petr Horálek/FÚ v Opavě

V sobotu 29. března 2025 se odehraje zatmění Slunce pozorovatelné ze střední Evropy. Bude jen částečné, ale provázejí jej velmi příznivé pozorovací podmínky. Česko se bude nacházet na okraji zóny úkazu, který bude pozorovatelný v severovýchodní Americe, prakticky celé Evropě a v části Asie. Na našem území bude zatmění viditelné okolo poledne ve výšce více než 40° nad obzorem a při maximální fázi bude Měsíc zakousnutý až do 22 procent průměru slunečního disku (severozápad Čech).

Jak vzniká zatmění Slunce?

Zatmění Slunce nastane v okamžiku, kdy se mezi pozorovatelem a Sluncem nachází Měsíc ve fázi novu a sluneční disk tak částečně nebo zcela zakryje. Protože Měsíc obíhá naši planetu po dráze mírně skloněné k rovině zemské dráhy (ta odchylka je asi 5°), častěji Měsíc v novu sluneční disk na denním nebi mine a k žádnému zatmění nedojde. Jen zhruba jednou za půl roku se Měsíc v novu dostane na své dráze velmi blízko pomyslné přímky mezi Zemí a Sluncem a někteří lidé na Zemi tak mohou tento úkaz pozorovat.

Vznik pouze částečného zatmění Slunce, při kterém nikde na Zemi nedopadá plný měsíční stín. Takový případ nastane v sobotu 29. března 2025 Autor: Petr Horálek/kniha Tajemná zatmění
Vznik pouze částečného zatmění Slunce, při kterém nikde na Zemi nedopadá plný měsíční stín. Takový případ nastane v sobotu 29. března 2025
Autor: Petr Horálek/kniha Tajemná zatmění

Čím dále se pak pozorovatel nachází od kuželovitého stínu Měsíce, tím menší procento Slunce je během úkazu zakryto. Oblast viditelnosti částečného zatmění nepokrývá nikdy celou zemskou polokouli, kde je zrovna den, a tedy ani částečné zatmění není během konkrétního úkazu viditelné úplně všude. V případě zatmění 29. března 2025 se jedná o zatmění pouze částečné, plný měsíční stín zemského povrchu nikde nedosáhne. Nejvýraznější bude zatmění v Kanadě, na severu Quebecu dosáhne částečné zatmění velikosti 94,8 procent.

Jak proběhne zatmění Slunce 29. března?

Úkaz začne okolo 11:29 SEČ (na různých místech se čas začátku úkazu liší v minutách). Tehdy se z pravého kraje začne do slunečního disku „zakusovat“ silueta tmavého Měsíce v novu.  Čím více na východ se budete nacházet, tím později částečné zatmění začne a tím menší zatmění také nastane. Maximum úkazu proběhne mezi 12:15 - 12:23 SEČ podle polohy pozorovatele. Konec pak okolo 13. hodiny, rovněž v závislosti na poloze pozorovatele. Slunce po celou dobu úkazu bude velmi vysoko nad jižním obzorem.

Průběh částečného zatmění Slunce 29. 3. 2025 Autor: Petr Horálek/FÚ v Opavě/Stellarium
Průběh částečného zatmění Slunce 29. 3. 2025
Autor: Petr Horálek/FÚ v Opavě/Stellarium

Níže je uvedena tabulka s viditelností úkazu ve vybraných českých městech. Pro podrobnosti o úkazu na vámi vybraném místě stačí navštívit interaktivní mapu Xaviera Jubiera a v mapě si zvolit svou lokalitu. Na pozorování je nutné se vybavit speciálním filtrem pro ochranu zraku (viz dále). Podrobnější informace o tomto úkazu a dalších zatměních Slunce, která nás v následujících letech čekají, najdete také v knize Tajemná zatmění.

Tabulka: Viditelnost zatmění Slunce 29. března 2025.
Města jsou řazena od západu na východ. Časy jsou v SEČ.

Město

Začátek zatmění

Střed zatmění

Konec zatmění

Velikost zatmění v maximu

Cheb

11:30:05

12:15:27

13:01:07

22,7 %

Plzeň

11:32:30

12:16:14

13:00:11

20,7 %

Praha

11:35:02

12:17:58

13:01:03

19,9 %

České Budějovice

11:35:33

12:16:36

12:57:49

17,7 %

Pardubice

11:38:28

12:19:34

13:00:46

17,9 %

Brno

11:41:15

12:19:34

12:57:57

15,2 %

Ostrava

11:45:22

12:22:25

12:59:28

14,2 %

Maximální fáze zatmění Slunce 29. března 2025 ve vybraných městech v Česku a na Slovensku. Autor: Petr Horálek/FÚ v Opavě/Stellarium
Maximální fáze zatmění Slunce 29. března 2025 ve vybraných městech v Česku a na Slovensku.
Autor: Petr Horálek/FÚ v Opavě/Stellarium

Bezpečnost při pozorování zatmění Slunce

Při pozorování zatmění Slunce, ale i slunečních skvrn či jiných úkazů spojených s přímým pohledem na Slunce je zcela nutné dodržovat bezpečností pravidla. Při přímém pohledu na Slunce, i když je částečně zakryto Měsícem, hrozí vážné či dokonce trvalé poškození zraku. Obecně existuje několik metod, jak Slunce pozorovat nepřímo (tzv. projekcí, živým videopřenosem atd.). Přímé pozorování – pouhým okem nebo dalekohledem – vždy vyžaduje použití vhodného filtru. Níže uvádíme seznam možných a dostupných filtrů, které vám mohou sluneční svit ztlumit a umožnit tak úkaz pozorovat bezpečně:

  • Speciální brýle nebo fólie firmy Baader Planetarium: fólie i brýle se dají zakoupit u firmy SUPRA Praha.
  • Svářečský filtr stupně 14 a vyšší: Filtr obecně užívaný ke sváření kovových spojů bývá při užití vyššího stupně spolehlivý i při sledování Slunce.
  • Jakékoliv brýle či filtry zakoupené na nejbližší hvězdárně: Pracovníci hvězdáren jsou si vědomi rizik spojených s pozorováním Slunce, takže vám nepochybně nabídnou (je-li to v sortimentu hvězdárny) bezpečné vybavení. Obecně buďte raději nedůvěřiví k pouličním obchodníkům s brýlemi a pořiďte si je od odborníků.

Pozorování zatmění Slunce 29. března 2025 pro veřejnost

Mnohé hvězdárny budou nabízet pozorování úkazu velkými hvězdářskými dalekohledy s filtrem, a to za přízně počasí. Pro ty, kteří by chtěli úkaz pozorovat s odborným výkladem a velkým dalekohledem, je připraven seznam akcí k zatmění na stránkách České astronomické společnosti – https://www.astro.cz/castecne-zatmeni-slunce-29-3-2025#akcecr.

Zajímavosti na závěr

Shodou okolností ve stejné datum se už v tomto století jedno zatmění Slunce na našem území odehrálo. Nastalo 29. března 2006 a jako úplné jej pozorovalo mnoho tuzemských nadšenců i profesionálních astronomů zejména v Turecku a v Libyi. Ve střední Evropě bylo pozorovatelné jako částečné o velikosti okolo 50 %.

K pozorování částečného zatmění Slunce nepotřebujete dalekohled – stačí jen strom. Vskutku – pokud se budete nacházet u stromu s košatou korunou, bude v jeho stínu viditelné velké množství malých obrazů Slunce díky tzv. dírkovému jevu. Pokud nebude v okolí strom, stačí nechat mírně pootevřenou zaťatou pěst a nechat proniknout sluneční světlo skrze ni do stínu pěsti na zem. Malý kotouček světla bude „ukousnutý“ stejně jako sluneční disk na obloze. Jevu se říká kamera obscura a jednoduše si můžete vyrobit i důmyslnější nástroj na pozorování zatmění na tomto principu.

Další zatmění Slunce, které spatříme z Česka, se odehraje už příští rok 12. srpna 2026 a půjde o největší částečné zatmění viditelné ve střední Evropě až do 13. července 2075. Kdo se za ním vydá do Španělska, uvidí jej jako úplné. Půjde zároveň o nejbližší úplné zatmění Slunce ke státům střední Evropy až do roku 2081.

 

Kontakty a další informace:

Mgr. Petr Horálek
PR výstupů evropských projektů FÚ SU v Opavě
Email: petr.horalek@slu.cz
Telefon: +420 732 826 853

Pavel Suchan
Tiskový tajemník České astronomické společnosti
Email: suchan@astro.cz
Telefon: +420 737 322 815

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Fyzikální ústav SU v Opavě, vedoucí observatoře WHOO! a Unisféry
Email: tomas.graf@fpf.slu.cz
Telefon: +420734 268 124

Zdroje a další zajímavé odkazy:

[1] https://www.astro.cz/castecne-zatmeni-slunce-29-3-2025 – o zatmění na webu České astronomické společnosti
[2] Kniha Tajemná zatmění (2018, nakl. Albatros)
[3] Interaktivní mapa zatmění Slunce 29. března 2025
[4] ShadowAndSubstance – animace nejbližších zatmění po celém světě
[5] Eclipse.gsfc.NASA.gov – informace o zatměních na stránkách NASA
[6] SkyLive.com – interaktivní stránka s informacemi o zatmění

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 318 ke stažení v doc a pdf.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Částečné zatmění Slunce 29. 3. 2025


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »