Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  V sobotu 29. března 2025 nastane částečné zatmění Slunce

V sobotu 29. března 2025 nastane částečné zatmění Slunce

Částečné zatmění Slunce přes speciální sluneční filtr (Botswana, 2015).
Autor: Petr Horálek/FÚ v Opavě

V sobotu 29. března 2025 se odehraje zatmění Slunce pozorovatelné ze střední Evropy. Bude jen částečné, ale provázejí jej velmi příznivé pozorovací podmínky. Česko se bude nacházet na okraji zóny úkazu, který bude pozorovatelný v severovýchodní Americe, prakticky celé Evropě a v části Asie. Na našem území bude zatmění viditelné okolo poledne ve výšce více než 40° nad obzorem a při maximální fázi bude Měsíc zakousnutý až do 22 procent průměru slunečního disku (severozápad Čech).

Jak vzniká zatmění Slunce?

Zatmění Slunce nastane v okamžiku, kdy se mezi pozorovatelem a Sluncem nachází Měsíc ve fázi novu a sluneční disk tak částečně nebo zcela zakryje. Protože Měsíc obíhá naši planetu po dráze mírně skloněné k rovině zemské dráhy (ta odchylka je asi 5°), častěji Měsíc v novu sluneční disk na denním nebi mine a k žádnému zatmění nedojde. Jen zhruba jednou za půl roku se Měsíc v novu dostane na své dráze velmi blízko pomyslné přímky mezi Zemí a Sluncem a někteří lidé na Zemi tak mohou tento úkaz pozorovat.

Vznik pouze částečného zatmění Slunce, při kterém nikde na Zemi nedopadá plný měsíční stín. Takový případ nastane v sobotu 29. března 2025 Autor: Petr Horálek/kniha Tajemná zatmění
Vznik pouze částečného zatmění Slunce, při kterém nikde na Zemi nedopadá plný měsíční stín. Takový případ nastane v sobotu 29. března 2025
Autor: Petr Horálek/kniha Tajemná zatmění

Čím dále se pak pozorovatel nachází od kuželovitého stínu Měsíce, tím menší procento Slunce je během úkazu zakryto. Oblast viditelnosti částečného zatmění nepokrývá nikdy celou zemskou polokouli, kde je zrovna den, a tedy ani částečné zatmění není během konkrétního úkazu viditelné úplně všude. V případě zatmění 29. března 2025 se jedná o zatmění pouze částečné, plný měsíční stín zemského povrchu nikde nedosáhne. Nejvýraznější bude zatmění v Kanadě, na severu Quebecu dosáhne částečné zatmění velikosti 94,8 procent.

Jak proběhne zatmění Slunce 29. března?

Úkaz začne okolo 11:29 SEČ (na různých místech se čas začátku úkazu liší v minutách). Tehdy se z pravého kraje začne do slunečního disku „zakusovat“ silueta tmavého Měsíce v novu.  Čím více na východ se budete nacházet, tím později částečné zatmění začne a tím menší zatmění také nastane. Maximum úkazu proběhne mezi 12:15 - 12:23 SEČ podle polohy pozorovatele. Konec pak okolo 13. hodiny, rovněž v závislosti na poloze pozorovatele. Slunce po celou dobu úkazu bude velmi vysoko nad jižním obzorem.

Průběh částečného zatmění Slunce 29. 3. 2025 Autor: Petr Horálek/FÚ v Opavě/Stellarium
Průběh částečného zatmění Slunce 29. 3. 2025
Autor: Petr Horálek/FÚ v Opavě/Stellarium

Níže je uvedena tabulka s viditelností úkazu ve vybraných českých městech. Pro podrobnosti o úkazu na vámi vybraném místě stačí navštívit interaktivní mapu Xaviera Jubiera a v mapě si zvolit svou lokalitu. Na pozorování je nutné se vybavit speciálním filtrem pro ochranu zraku (viz dále). Podrobnější informace o tomto úkazu a dalších zatměních Slunce, která nás v následujících letech čekají, najdete také v knize Tajemná zatmění.

Tabulka: Viditelnost zatmění Slunce 29. března 2025.
Města jsou řazena od západu na východ. Časy jsou v SEČ.

Město

Začátek zatmění

Střed zatmění

Konec zatmění

Velikost zatmění v maximu

Cheb

11:30:05

12:15:27

13:01:07

22,7 %

Plzeň

11:32:30

12:16:14

13:00:11

20,7 %

Praha

11:35:02

12:17:58

13:01:03

19,9 %

České Budějovice

11:35:33

12:16:36

12:57:49

17,7 %

Pardubice

11:38:28

12:19:34

13:00:46

17,9 %

Brno

11:41:15

12:19:34

12:57:57

15,2 %

Ostrava

11:45:22

12:22:25

12:59:28

14,2 %

Maximální fáze zatmění Slunce 29. března 2025 ve vybraných městech v Česku a na Slovensku. Autor: Petr Horálek/FÚ v Opavě/Stellarium
Maximální fáze zatmění Slunce 29. března 2025 ve vybraných městech v Česku a na Slovensku.
Autor: Petr Horálek/FÚ v Opavě/Stellarium

Bezpečnost při pozorování zatmění Slunce

Při pozorování zatmění Slunce, ale i slunečních skvrn či jiných úkazů spojených s přímým pohledem na Slunce je zcela nutné dodržovat bezpečností pravidla. Při přímém pohledu na Slunce, i když je částečně zakryto Měsícem, hrozí vážné či dokonce trvalé poškození zraku. Obecně existuje několik metod, jak Slunce pozorovat nepřímo (tzv. projekcí, živým videopřenosem atd.). Přímé pozorování – pouhým okem nebo dalekohledem – vždy vyžaduje použití vhodného filtru. Níže uvádíme seznam možných a dostupných filtrů, které vám mohou sluneční svit ztlumit a umožnit tak úkaz pozorovat bezpečně:

  • Speciální brýle nebo fólie firmy Baader Planetarium: fólie i brýle se dají zakoupit u firmy SUPRA Praha.
  • Svářečský filtr stupně 14 a vyšší: Filtr obecně užívaný ke sváření kovových spojů bývá při užití vyššího stupně spolehlivý i při sledování Slunce.
  • Jakékoliv brýle či filtry zakoupené na nejbližší hvězdárně: Pracovníci hvězdáren jsou si vědomi rizik spojených s pozorováním Slunce, takže vám nepochybně nabídnou (je-li to v sortimentu hvězdárny) bezpečné vybavení. Obecně buďte raději nedůvěřiví k pouličním obchodníkům s brýlemi a pořiďte si je od odborníků.

Pozorování zatmění Slunce 29. března 2025 pro veřejnost

Mnohé hvězdárny budou nabízet pozorování úkazu velkými hvězdářskými dalekohledy s filtrem, a to za přízně počasí. Pro ty, kteří by chtěli úkaz pozorovat s odborným výkladem a velkým dalekohledem, je připraven seznam akcí k zatmění na stránkách České astronomické společnosti – https://www.astro.cz/castecne-zatmeni-slunce-29-3-2025#akcecr.

Zajímavosti na závěr

Shodou okolností ve stejné datum se už v tomto století jedno zatmění Slunce na našem území odehrálo. Nastalo 29. března 2006 a jako úplné jej pozorovalo mnoho tuzemských nadšenců i profesionálních astronomů zejména v Turecku a v Libyi. Ve střední Evropě bylo pozorovatelné jako částečné o velikosti okolo 50 %.

K pozorování částečného zatmění Slunce nepotřebujete dalekohled – stačí jen strom. Vskutku – pokud se budete nacházet u stromu s košatou korunou, bude v jeho stínu viditelné velké množství malých obrazů Slunce díky tzv. dírkovému jevu. Pokud nebude v okolí strom, stačí nechat mírně pootevřenou zaťatou pěst a nechat proniknout sluneční světlo skrze ni do stínu pěsti na zem. Malý kotouček světla bude „ukousnutý“ stejně jako sluneční disk na obloze. Jevu se říká kamera obscura a jednoduše si můžete vyrobit i důmyslnější nástroj na pozorování zatmění na tomto principu.

Další zatmění Slunce, které spatříme z Česka, se odehraje už příští rok 12. srpna 2026 a půjde o největší částečné zatmění viditelné ve střední Evropě až do 13. července 2075. Kdo se za ním vydá do Španělska, uvidí jej jako úplné. Půjde zároveň o nejbližší úplné zatmění Slunce ke státům střední Evropy až do roku 2081.

 

Kontakty a další informace:

Mgr. Petr Horálek
PR výstupů evropských projektů FÚ SU v Opavě
Email: petr.horalek@slu.cz
Telefon: +420 732 826 853

Pavel Suchan
Tiskový tajemník České astronomické společnosti
Email: suchan@astro.cz
Telefon: +420 737 322 815

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Fyzikální ústav SU v Opavě, vedoucí observatoře WHOO! a Unisféry
Email: tomas.graf@fpf.slu.cz
Telefon: +420734 268 124

Zdroje a další zajímavé odkazy:

[1] https://www.astro.cz/castecne-zatmeni-slunce-29-3-2025 – o zatmění na webu České astronomické společnosti
[2] Kniha Tajemná zatmění (2018, nakl. Albatros)
[3] Interaktivní mapa zatmění Slunce 29. března 2025
[4] ShadowAndSubstance – animace nejbližších zatmění po celém světě
[5] Eclipse.gsfc.NASA.gov – informace o zatměních na stránkách NASA
[6] SkyLive.com – interaktivní stránka s informacemi o zatmění

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 318 ke stažení v doc a pdf.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Částečné zatmění Slunce 29. 3. 2025


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »