Meteorický roj Geminidy má letos mimořádné podmínky k pozorování
Autor: Fred Bruenjes.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 135 z 11. 12. 2009.
Mateřským tělesem roje není typická kometa, ale bývalá planetka 3200 Phaeton. Vstupní rychlost meteoroidů (částic z mateřského tělesa) do atmosféry Země je kolem 35 km/s. Jde tedy o poměrně pomalé meteory (největší možná rychlost je 72 km/s, čehož dosahují meteoroidy listopadových Leonid). První zprávy o roji pocházejí z roku 1862. Tehdy byl ovšem roj velmi slabý, frekvence nepřesáhly 30 meteorů v hodině. Teprve ve 40. a 50 letech minulého století se počet meteorů v hodině vyhoupl na dvojnásobek a do současných hodnot stoupal až do roku 1990. Podle některých modelů je tento nestálý roj právě v maximu a jeho frekvence se rok od roku budou snižovat. Do konce 21. století by pak měl roj skoro zmizet.
Letošní Geminidy navíc budou mít hned několik výsad. Předně nebude rušit Měsíc jako minulý rok. Ten vychází 14. prosince až za rozbřesku jako úzký srpek ve fázi 2 dny před novem v nízko položeném souhvězdí Vah. Maximum nastane v ranních hodinách, tedy při velmi vysoké poloze radiantu. Tehdy by měly převažovat jasnější meteory. Maximum ale nebývá nijak výrazně ostré, takže se vyplatí pozorovat celou noc (z neděle na pondělí). Celou scenérii na obloze ještě v druhé polovině noci doplní planety Mars v souhvězdí Lva a Saturn v Panně. Ze souhvězdí pak nápadný Orion, Býk a v něm otevřené hvězdokupy Hyády a Plejády.
Geminidy mají pouze jednu nectnost, která spočívá v datu jejich konání. Běžně totiž v této době mrzne (především na horách, odkud je ovšem pozorování meteorů mnohem krásnější). Navíc hrozí inverzní počasí, které zatáhne oblohu až do 800 metrů nad mořem. Proto často bývá nutné se za pozorováním vydat do výše položených míst. Doporučujeme teplý čaj v termosce, teplý spacák, karimatku a mnoho oblečení, především teplé ponožky (několik vrstev). Pokud vám však počasí vyjde, budete se držet patřičných rad pro vzdorování zimnímu počasí a vydáte se daleko za městské osvětlení, kde je obloha skutečně tmavá, budete odměněni díky délce prosincových nocí až 1000 meteory!
Zdroje:
[1] www.imo.net
[2] Hvězdářská ročenka 2009, P. Příhoda a kol., HaP Praha, obor Meteory (autor: Vladimír Znojil)
Ke stažení
[1] Tiskové prohlášení v PDF (204 kB)
[2] Tiskové prohlášení v DOC (274 kB)
O autorovi
Petr Horálek
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
