Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na obloze se nafoukla kometa

Na obloze se nafoukla kometa

Outburst komety C/2012 X1 LINEAR. Autor: Ernesto Guido, Martino Nicolini a Nick Howes.
Outburst komety C/2012 X1 LINEAR.
Autor: Ernesto Guido, Martino Nicolini a Nick Howes.
Astronomové mají nyní možnost pozorovat malé kometární deja-vu. Na obloze došlo k výraznému outburstu u komety C/2012 X1 LINEAR. Ta se nyní nachází v souhvězdí Vlasů Bereniky a z nevýrazného objektu skokově zjasnila na téměř 8. magnitudu. Okolo komety se pozorovatelně rozpíná mlhavá obálka dávající kometě vzhled malé perly. Celý případ je velmi podobný „megaoutburstu“ u komety 17P Holmes v říjnu roku 2007.

Kometa C/2012 X1 (LINEAR) byla objevena slavnou prohlídkou oblohy 8. prosince 2012 jako slabý objekt 19,4 mag. Dle aktuální dráhy projde 21. února projde necelých 1,6 AU od Slunce. Nejedná se o novou kometu, u Slunce dříve už určitě několikrát byla, pohybuje se po silně eliptické dráze s periodou 1913 let. Když se ji snažil nalézt astronom Hidetaka Sato po konjunkci se Sluncem, čekalo na něj velké překvapení. Místo slabé komety s jasností 14 mag nalezl pro dalekohled velice jasný objekt 8,5 mag vzhledem podobný kometě 17P/Holmes po jejím megaburstu.

Periodické komety jsou svými nečekanými zjasněními dobře známé. Zdá se, že se něco podobného stalo i této kometě s poměrně dlouhou periodou. Vzhled její komy připomíná ranné fáze výbuchu 17P/Holmes a P/2010 V1 (Ikeya-Murakami), která díky němu byla objevena. Výbuch komety LINEAR je slabší než komety Holmes. V případě komety LINEAR se o „megaburst“ jednat nebude. Absolutní jasnost komety po výbuchu je téměř 100× menší než u výbuchu komety Holmes. Je ovšem možné, že výbuch byl předzvěstí probuzení větší aktivity této komety.

Kometa by mohla ještě překvapit, dle původních odhadů měla být v maximu jasná 12 mag. Již nyní je ovšem výrazně jasnější. Pokud se ovšem oblak prachu po výbuchu rozptýlí a kometa nenastartuje pokračující aktivitu, může opět výrazně zeslábnout. Outburst se ovšem může opakovat. Sledovat ji budeme moci na ranní obloze nepřetržitě až do dubna příštího roku.

Převzato: Společnost pro meziplanetární hmotu ČAS.

Související a doporučujeme:
[1] Galerie komet na Spaceweather.com
[2] Informace o kometě v databázi Seiichi Yoshidy




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »