Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na pořadu australské noci bude zatmění Měsíce

Na pořadu australské noci bude zatmění Měsíce

Před úplným zatměním Měsíce 21. února 2008. Autor: Dalibor Hanžl
Před úplným zatměním Měsíce 21. února 2008.
Autor: Dalibor Hanžl
...ale jen částečné. Dojde k němu zítra, v sobotu 26. června. Při maximální fázi bude Měsíc ponořen do zemského stínu téměř 54 % svého průměru, a to ze severní strany kotouče. Úkaz v celém průběhu spatří obyvatelé všech tichomořských ostrovů, Nového Zélandu a východní Indonésie. Krásné snímky by mohly kolovat internetem již zítra.

Částečné zatmění Měsíce 17. srpna 2008 v Malajsii. Zdroj: MyDarkSky.org.
Částečné zatmění Měsíce 17. srpna 2008 v Malajsii. Zdroj: MyDarkSky.org.
Část úkazu se odehraje nízko nad západním obzorem na severoamerickém i jihoamerickém kontinentu a naopak východ ztemnělého Měsíce si vychutnají například v Číně, v Laosu nebo v Thajsku. Měsíc v té době pozorovatelé najdou v souhvězdí Střelce. U nás bude bohužel Měsíc po celou dobu úkazu pod obzorem – maximální fáze nastane ve 13:38 našeho letního času (tedy nedlouho po pravém poledni). Na internetu by ale už večer mohly být ke shlédnutí fotografie úkazu. Sledujte například populárně-astronomický webový portál www.spaceweather.com.

Pro krátké připomenutí – zatmění Měsíce nastane v okamžiku, kdy se Měsíc v úplňku vnoří do zemského stínu. Ten je sice ve vzdálenosti Měsíce přibližně třikrát větší jak Měsíc, ale měsíční dráha je oproti dráze Země skloněna i tak příliš na to, aby stínem Měsíc prošel při každém úplňku. Proto je třeba čekat na příhodné podmínky, které nastávají průměrně tak 2x – 3x do roka. Pozorovatel na Zemi je limitován tím, že musí být v době úkazu na té zemské polokouli, kde je zrovna noc (a tedy Měsíc v úplňku nad obzorem – na opačné straně oblohy než Slunce). Měsíc se navíc nemusí během zatmění „ponořit“ do zemského stínu celý, ale jen projít jeho okrajem. To je případ i zítřejšího úkazu.

Průběh úplného zatmění Měsíce. Autor: Fred Espenak
Průběh úplného zatmění Měsíce.
Autor: Fred Espenak
Když se Měsíc ponoří do stínu celý, chytne podivný narudlý nádech. To proto, že zemská atmosféra láme dlouhovlnnou část viditelného slunečního světla (červenou) směrem do zemského stínu a Měsíc toto slabé světlo k nám odráží (barvu stínu lze ve světelnějším dalekohledu odhalit už při částečném zatmění).

Průběh úplného zatmění Měsíce v červnu roku 2011, zdroj: NASA
Průběh úplného zatmění Měsíce v červnu roku 2011, zdroj: NASA
Z našeho území bohužel pořádně neuvidíme ani druhé letošní měsíční zatmění. To se odehraje 21. prosince v ranních hodinách a bude úplné. V České republice však bude Měsíc zapadat ještě ve fázi částečného zatmění. Zážitek z „rudého“ Měsíce si užijí především v Americe. Evropany ovšem čeká „sladká“ satisfakce už za necelý rok. Ve středu 15. června 2011 se na českou oblohu vyhoupne Měsíc již částečně zakrytý a fáze úplného zatmění, jež nastane vzápětí, bude trvat rekordních 101 minut. Měsíc při zatmění projde středem zemského stínu, což mohli lidé pozorovat naposledy v roce 2000.

Tichomořané však další mimořádnou podívanou očekávají už o necelých 15 dní později. Spatří totiž 11. července zatmění Slunce, které bude navíc v úzkém pásu pozorovatelné jako úplné a také poslední svého druhu před dvou a půl letou přestávkou. Totální sluneční zákryt a všechny jedinečné doprovodné úkazy s ním související uvidí například na Cookově ostrově Mangaia, ve Francouzské Polynésii nebo na Velikonočním ostrově. Za zatměním se vydávají i čeští vědci, o čemž vás ještě budeme informovat ve speciálním článku.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceweather.com
[2] Průběh zatmění na Eclipse Online
[3] Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce nad územím České republiky
[4] Animace zatmění na ShadowAndSubstance.com




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »