Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na pořadu australské noci bude zatmění Měsíce

Na pořadu australské noci bude zatmění Měsíce

Před úplným zatměním Měsíce 21. února 2008. Autor: Dalibor Hanžl
Před úplným zatměním Měsíce 21. února 2008.
Autor: Dalibor Hanžl
...ale jen částečné. Dojde k němu zítra, v sobotu 26. června. Při maximální fázi bude Měsíc ponořen do zemského stínu téměř 54 % svého průměru, a to ze severní strany kotouče. Úkaz v celém průběhu spatří obyvatelé všech tichomořských ostrovů, Nového Zélandu a východní Indonésie. Krásné snímky by mohly kolovat internetem již zítra.

Částečné zatmění Měsíce 17. srpna 2008 v Malajsii. Zdroj: MyDarkSky.org.
Částečné zatmění Měsíce 17. srpna 2008 v Malajsii. Zdroj: MyDarkSky.org.
Část úkazu se odehraje nízko nad západním obzorem na severoamerickém i jihoamerickém kontinentu a naopak východ ztemnělého Měsíce si vychutnají například v Číně, v Laosu nebo v Thajsku. Měsíc v té době pozorovatelé najdou v souhvězdí Střelce. U nás bude bohužel Měsíc po celou dobu úkazu pod obzorem – maximální fáze nastane ve 13:38 našeho letního času (tedy nedlouho po pravém poledni). Na internetu by ale už večer mohly být ke shlédnutí fotografie úkazu. Sledujte například populárně-astronomický webový portál www.spaceweather.com.

Pro krátké připomenutí – zatmění Měsíce nastane v okamžiku, kdy se Měsíc v úplňku vnoří do zemského stínu. Ten je sice ve vzdálenosti Měsíce přibližně třikrát větší jak Měsíc, ale měsíční dráha je oproti dráze Země skloněna i tak příliš na to, aby stínem Měsíc prošel při každém úplňku. Proto je třeba čekat na příhodné podmínky, které nastávají průměrně tak 2x – 3x do roka. Pozorovatel na Zemi je limitován tím, že musí být v době úkazu na té zemské polokouli, kde je zrovna noc (a tedy Měsíc v úplňku nad obzorem – na opačné straně oblohy než Slunce). Měsíc se navíc nemusí během zatmění „ponořit“ do zemského stínu celý, ale jen projít jeho okrajem. To je případ i zítřejšího úkazu.

Průběh úplného zatmění Měsíce. Autor: Fred Espenak
Průběh úplného zatmění Měsíce.
Autor: Fred Espenak
Když se Měsíc ponoří do stínu celý, chytne podivný narudlý nádech. To proto, že zemská atmosféra láme dlouhovlnnou část viditelného slunečního světla (červenou) směrem do zemského stínu a Měsíc toto slabé světlo k nám odráží (barvu stínu lze ve světelnějším dalekohledu odhalit už při částečném zatmění).

Průběh úplného zatmění Měsíce v červnu roku 2011, zdroj: NASA
Průběh úplného zatmění Měsíce v červnu roku 2011, zdroj: NASA
Z našeho území bohužel pořádně neuvidíme ani druhé letošní měsíční zatmění. To se odehraje 21. prosince v ranních hodinách a bude úplné. V České republice však bude Měsíc zapadat ještě ve fázi částečného zatmění. Zážitek z „rudého“ Měsíce si užijí především v Americe. Evropany ovšem čeká „sladká“ satisfakce už za necelý rok. Ve středu 15. června 2011 se na českou oblohu vyhoupne Měsíc již částečně zakrytý a fáze úplného zatmění, jež nastane vzápětí, bude trvat rekordních 101 minut. Měsíc při zatmění projde středem zemského stínu, což mohli lidé pozorovat naposledy v roce 2000.

Tichomořané však další mimořádnou podívanou očekávají už o necelých 15 dní později. Spatří totiž 11. července zatmění Slunce, které bude navíc v úzkém pásu pozorovatelné jako úplné a také poslední svého druhu před dvou a půl letou přestávkou. Totální sluneční zákryt a všechny jedinečné doprovodné úkazy s ním související uvidí například na Cookově ostrově Mangaia, ve Francouzské Polynésii nebo na Velikonočním ostrově. Za zatměním se vydávají i čeští vědci, o čemž vás ještě budeme informovat ve speciálním článku.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceweather.com
[2] Průběh zatmění na Eclipse Online
[3] Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce nad územím České republiky
[4] Animace zatmění na ShadowAndSubstance.com




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »