Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na pořadu australské noci bude zatmění Měsíce

Na pořadu australské noci bude zatmění Měsíce

Před úplným zatměním Měsíce 21. února 2008. Autor: Dalibor Hanžl
Před úplným zatměním Měsíce 21. února 2008.
Autor: Dalibor Hanžl
...ale jen částečné. Dojde k němu zítra, v sobotu 26. června. Při maximální fázi bude Měsíc ponořen do zemského stínu téměř 54 % svého průměru, a to ze severní strany kotouče. Úkaz v celém průběhu spatří obyvatelé všech tichomořských ostrovů, Nového Zélandu a východní Indonésie. Krásné snímky by mohly kolovat internetem již zítra.

Částečné zatmění Měsíce 17. srpna 2008 v Malajsii. Zdroj: MyDarkSky.org.
Částečné zatmění Měsíce 17. srpna 2008 v Malajsii. Zdroj: MyDarkSky.org.
Část úkazu se odehraje nízko nad západním obzorem na severoamerickém i jihoamerickém kontinentu a naopak východ ztemnělého Měsíce si vychutnají například v Číně, v Laosu nebo v Thajsku. Měsíc v té době pozorovatelé najdou v souhvězdí Střelce. U nás bude bohužel Měsíc po celou dobu úkazu pod obzorem – maximální fáze nastane ve 13:38 našeho letního času (tedy nedlouho po pravém poledni). Na internetu by ale už večer mohly být ke shlédnutí fotografie úkazu. Sledujte například populárně-astronomický webový portál www.spaceweather.com.

Pro krátké připomenutí – zatmění Měsíce nastane v okamžiku, kdy se Měsíc v úplňku vnoří do zemského stínu. Ten je sice ve vzdálenosti Měsíce přibližně třikrát větší jak Měsíc, ale měsíční dráha je oproti dráze Země skloněna i tak příliš na to, aby stínem Měsíc prošel při každém úplňku. Proto je třeba čekat na příhodné podmínky, které nastávají průměrně tak 2x – 3x do roka. Pozorovatel na Zemi je limitován tím, že musí být v době úkazu na té zemské polokouli, kde je zrovna noc (a tedy Měsíc v úplňku nad obzorem – na opačné straně oblohy než Slunce). Měsíc se navíc nemusí během zatmění „ponořit“ do zemského stínu celý, ale jen projít jeho okrajem. To je případ i zítřejšího úkazu.

Průběh úplného zatmění Měsíce. Autor: Fred Espenak
Průběh úplného zatmění Měsíce.
Autor: Fred Espenak
Když se Měsíc ponoří do stínu celý, chytne podivný narudlý nádech. To proto, že zemská atmosféra láme dlouhovlnnou část viditelného slunečního světla (červenou) směrem do zemského stínu a Měsíc toto slabé světlo k nám odráží (barvu stínu lze ve světelnějším dalekohledu odhalit už při částečném zatmění).

Průběh úplného zatmění Měsíce v červnu roku 2011, zdroj: NASA
Průběh úplného zatmění Měsíce v červnu roku 2011, zdroj: NASA
Z našeho území bohužel pořádně neuvidíme ani druhé letošní měsíční zatmění. To se odehraje 21. prosince v ranních hodinách a bude úplné. V České republice však bude Měsíc zapadat ještě ve fázi částečného zatmění. Zážitek z „rudého“ Měsíce si užijí především v Americe. Evropany ovšem čeká „sladká“ satisfakce už za necelý rok. Ve středu 15. června 2011 se na českou oblohu vyhoupne Měsíc již částečně zakrytý a fáze úplného zatmění, jež nastane vzápětí, bude trvat rekordních 101 minut. Měsíc při zatmění projde středem zemského stínu, což mohli lidé pozorovat naposledy v roce 2000.

Tichomořané však další mimořádnou podívanou očekávají už o necelých 15 dní později. Spatří totiž 11. července zatmění Slunce, které bude navíc v úzkém pásu pozorovatelné jako úplné a také poslední svého druhu před dvou a půl letou přestávkou. Totální sluneční zákryt a všechny jedinečné doprovodné úkazy s ním související uvidí například na Cookově ostrově Mangaia, ve Francouzské Polynésii nebo na Velikonočním ostrově. Za zatměním se vydávají i čeští vědci, o čemž vás ještě budeme informovat ve speciálním článku.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceweather.com
[2] Průběh zatmění na Eclipse Online
[3] Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce nad územím České republiky
[4] Animace zatmění na ShadowAndSubstance.com




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »