Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Nad Austrálií zmizí Slunce

Nad Austrálií zmizí Slunce

Zatmění Slunce nad oceánem. Autor: Terry Cuttle.
Zatmění Slunce nad oceánem.
Autor: Terry Cuttle.
V úterý 13. listopadu 2012 nastane po dlouhých dvou a půl letech úplné zatmění Slunce. Úkaz bude možné pozorovat pouze ze severovýchodní Austrálie a jižního Tichomoří. Pevninu měsíční stín zasáhne zejména v australském Queenslandu, kde úplné zatmění potrvá jen něco málo přes dvě minuty. I přesto se za úkazem vypravilo mnoho vědců z celého světa včetně českých expedic. V České republice sice nebude vidět ani část úkazu, vybrat si však můžete hned z několika přímých videopřenosů na internetu. Z pohodlí středoevropského domova se totiž k úkazu schýlí v pozdních večerních hodinách.

Úkaz se odehraje na území severovýchodní Austrálie, zejména pak na východnějším poloostrově jižního světadílu – v Queenslandu. Tam k úplnému zatmění dojde přibližně hodinu po východu Slunce ve výšce asi 13° nad obzorem. Dále měsíční stín putuje do jižního Tichomoří, kde ovšem nezasahuje na žádný ostrov ani atol, takže je pozorovatelný pouze z lodí. Nejdéle potrvá na oceánu asi 2000 km východně od Nového Zélandu 4 minuty a 2 sekundy. V Austrálii na východním pobřeží mezi Cairns a Port Douglas jeho délka překlene jen těsně hranici dvou minut. Jako částečné pak budou zatmění moci spatřit mimo Austrálii a Nový Zéland obyvatelé všech souostroví v jižním Pacifiku.

Užijte si úkaz po internetu

Zatmění Slunce 29. března 2006 v Turecku. Autor: Glynn Bennallick.
Zatmění Slunce 29. března 2006 v Turecku.
Autor: Glynn Bennallick.
Pokud máte možnost využít rychlejšího internetového přenosu, rozhodně si nenechte jev ujít alespoň prostřednictvím živých videopřenosů. Fáze úplného zatmění se odehraje v Austrálii ráno 14. listopadu mezi 6:38 – 6:40 tamního času. V České republice v té době bude úterý 13. listopadu 21:38 – 21:40 SEČ. Přímé přenosy poběží zejména z oblasti města Cairns, vše samozřejmě závisí na lokálním počasí v době úkazu. Vybrat si můžete například z následujících odkazů:

Vědecké expedice

Miloslav Druckmüller Autor: ČAM
Miloslav Druckmüller
Autor: ČAM
Úplné zatmění Slunce 13. listopadu 2012 je prvním svého druhu od července roku 2010. Tehdy nastalo poslední úplné zatmění, které lidé pozorovali na několika ostrovech v Tichomoří a při západu Slunce pak v Chile a Argentině. Letošní zatmění je proto velmi očekávané, navíc při stoupající sluneční aktivitě vědecky dost významné. Zejména do okolí australského města Cairns se za ním proto vydalo hned několik expedic z celého světa, které chtějí zachytit v co nejvyšší kvalitě například chaotickým magnetickým polem tvarovanou sluneční korónu.

Za tímto účelem se do Austrálie vydal profesor brněnského VUT Miloslav Druckmüller pod záštitou Havajské astrofyzičky Shadii Habbalové. Druhý tým v čele s profesorovou dcerou Hanou Druckmüllerovou jede odděleně na druhé zvolené pozorovací stanoviště pro eliminaci případného neúspěchu při nepřízni počasí. V případě jeho přízně je ovšem jejich oddělení vhodné pro zachycení jemných rozdílů časových změn v paprskovité koróně. Profesor Druckmüller rovněž s velmi složitou aparaturou hodlá opět věnovat své úsilí výzkumu ionizovaných těžkých prvků v bezprostředním okolí Slunce. Samozřejmě – jako při každém úplném zatmění – na to má jen omezený čas. V tomto případě jen v řádu desítek sekund.

Další úplná zatmění

Fyzicky hned dalšího úplného zatmění se lidé dočkají už za necelý rok 3. listopadu 2013. Úkaz se odehraje v Atlantském oceánu a střední Africe. Půjde o vzácné hybridní zatmění, které na počátku pásu totality začíná jako prstencové, poté se do Afriky přesune jako velmi krátké úplné a na konci své cesty v Somálsku zapadne za obzor opět jako prstencové.

Regulérního úplného zatmění Slunce se dočkáme až v pátek 20. března 2015. To se navíc odehraje na sever od evropského kontinentu, jako úplné jej lidé za dobrého počasí uvidí na Faerských ostrovech či Špicberkách. V České republice spatříme toto zatmění v dopoledních hodinách jako částečné o velikosti okolo 73 procent. Mezi lety 2011 – 2026 tak půjde o nejvýraznější částečné zatmění v Česku. Už nyní je na Astro.cz připravena stránka s podrobnými informacemi.


Animace průběhu zatmění v Austrálii (autor Larry Koehn)
(více na www.shadowandsubstance.com)

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

Animace průběhu zatmění v Austrálii a na Novém Zálandu (autor: Larry Koehn). Červená linie označuje pás, ve kterém je zatmění pozorovatelné jako úplné. Na sever a na jih od něj je pak série modrých linií znázorňujících velikost maximálního zakrytí Slunce Měsícem v procentech. Fialová linie představuje oblast, na níž maximální (na spojnici s červenou úplná fáze) nastane právě při východu Slunce. Animace se ovládá zelenými tlačítky. Zastavit a posouvat ji můžete levým a pravým tlačítkem, spustit prostředním. Časy na první řádce pod jezdcem (bíle) jsou v UT, k přepočtu na platný středoevropský čas je třeba přičíst 1 hodinu. Další animace naleznete na www.shadowandsubstance.com.

Související a dále doporučujeme:
[1] Stránka prof. Miloslava Druckmüllera s fotografiemi zatmění Slunce
[2] Další animace na ShadowAndSubstance.com
[3] Spaceweather.com - další informace a později i snímky úkazu
[4] Detailní informace o zatmění na stránkách NASA
[5] Zatmění Slunce až do roku 2060 (nejen) z České republiky (Petr Horálek)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění Slunce


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »