Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Nad Ruskem explodoval meteorit

Nad Ruskem explodoval meteorit

Bolid z 15. února 2013 nad Uralem. Autor: Screen Grab.
Bolid z 15. února 2013 nad Uralem.
Autor: Screen Grab.
V pátek 15. února 2013 ráno okolo 9:15 ruského uralského času (4:15 SEČ) došlo k nebývale intenzivní astronomické události nad uralskou oblastí Ruska. Od jihovýchodu se na tamní ranní obloze rozzářil mimořádně jasný bolid, který krom záře dále provázela hlasitá rázová vlna. Podle dostupných zpráv byla zvuková hladina v některých místech tak vysoko, že roztřásla a rozbila okenní skla v některých místnostech. Po bolidu na obloze zůstala po dlouhé desítky minut jasná kouřová stopa. Samotné meteoritické zbytky dopadly na jižním Urale v Čeljabinské oblasti, asi 1500 km na východ od ruské metropole.

Aktualizováno: 26. února 2013, 13:23 SEČ.


  • Aktualizace 26. února 2013, 13:23 SEČ: Podle dostupných informací se vědci analyzující ruský meteorit dostali k zajímavému zjištění. Kromě již poměrně známého typu tělesa (chondrit typu L nebo LL - viz tabulka) se ukazuje, že v historii tohoto tělesa již došlo ke srážce s jiným tělesem. Zdroj: Ria.ru (rusky).

  • Aktualizace 25. února 2013, 12:12 SEČ: Z dostupných materiálů pád ruského bolidu analizovali pracovníci AsÚ AV ČR. Podařilo se jim spočítat dráhu letu tělesa v zemské atmosféře i ve Sluneční soustavě a místa dopadů jednotlivých fragmentů s relativně vysokou přesností. Tisková zpráva.

  • Aktualizace 18. února 2013, 13:18 SEČ: Zdá se, že hledání od pádu bolidu v Rusku přineslo první nalezené kousky vesmírného vetřelce. Střípky meteoritu pochází z Čerkabulu, kde se rovněž našel původní kruhový útvar v ledě tamního jezera. Informují o tom ruské Novosti. Zdroj: Ria.ru.

  • Aktualizace 16. února 2013, 12:57 SEČ: Agentura RIA Novosti i NASA přicházejí s tvrzením, že meteoroid měl před vstupem do atmosféry dokonce 17 metrů v průměru a hmotnost asi 10 kilotun. Bolid letěl od vstupu do atmosféry po výbuch 32,5 sekundy a při výbuchu uvolnil energii rovnající se 30ti násobku hirošimských bomb. Zdroje: Ria.ru, Spaceflightnow.com.

  • Aktualizace 15. února 2013, 20:10 SEČ: Opravené hodnoty v článku (Nature.com) udávají původní průměr 15 metrů a opravenou hmotnost na 7 kilotun. To odpovídá asi jedné padesátině (1/50) síly tunguské exploze (Jakub Černý).

  • Aktualizace 15. února 2013, 19:17 SEČ: Rozměry uvedené v Nature.com jsou nereálné. (cit. 2013-02-15 19:19 SEČ: "It was a very, very powerful event," says Margaret Campbell-Brown, an astronomer at the University of Western Ontario in London, Canada, who has studied data from two infrasound stations near the impact site. Her calculations show that the meteoroid was approximately 15 metres across when it entered the atmosphere, and put its mass at around 40 tonnes. "That would make it the biggest object recorded to hit the Earth since Tunguska," she says.) Při hmostnosti 40 tun by bylo těleso veliké okolo 2 metrů. Jiné zdroje (Ria.ru) uvádí hmotnost asi 50 tun. Při průměrné hustotě meteoritů 3500 kg/m3 (zdroj) by se tedy měl průměr původního tělesa pohybovat okolo 3 metrů. Výpočty v NASA jsou tedy v článku špatně interpretovány a čeká se na opravenou verzi. (Ladislav Bálint, Jakub Černý)

  • Aktualizace 15. února 2013, 18:28 SEČ: Těleso vstoupilo do atmosféry rychlostí asi 17 km/s (což je standardně dolní rychlostní limit vstupní rychlosti meteoroidů do zemské atmosféry; okolo 61 000 km/h). K intenzivní fragmentaci (a také maximálnímu zjasnění okolo -20 magnitud) došlo ve výšce mezi 30-50 km nad Zemí. Těleso evidentně nemělo souvislost s těsným průletem planetky 2012 DA14 kolem Země o pár hodin později. Obě tělesa mají rozdílné dráhové vlastnosti. Podle nejnovějších odhadů bylo těleso před vstupem do atmosféry veliké asi 15 metrů v průměru a vážilo okolo 40 tun. Pokud tomu tak je, jde o největší zaznamenaný objekt, která zasáhl Zemi od Tunguského meteoritu v roce 1908. Zdroj: Nature.com.

  • Aktualizace 15. února 2013, 17:41 SEČ: Zraněno bylo na 1000 lidí, zejména v Čeljabinsku. Z toho asi 200 dětí. Zranění souvisela především se sonickým rázem a následně roztříštěným sklem v mnoha místnostech a budovách. Poškození se nevyhnulo asi 3000 budov. Zdroj: CNN.com.

Původní článek

Pád meteoritu byl sledován s úžasem i panikou. Podle dostupných informací se při průvodních jevech zranilo v uralských městech Čeljabinsk a Satka několik stovek lidí (původní odhad 500 lidé, nyní se hovoří už skoro o tisíci) – zejména rozbitým sklem při intenzivní rázové vlně z exploze. Ve městě Satka šlo především o studenty a personál tamní vysoké školy. V Čeljabinsku byly škody zaznamnány všude - v obchodech, školách, kancelářích i na autech. Meteoritické úlomky pak popadaly volným pádem na zem na jihozápad od tohoto města. Podle ruských úřadů tam nejméně jeden meteorit skutečně dopadl. Kromě zranění se ještě lidé setkali s potížemi tamních mobilních operátorů. Průlet meteoritu na několik minut narušil běžnou funkci zemské ionosféry, která významně ovlivňuje šíření elektromagnetických vln v atmosféře.

Hned po úkazu zaznamenaly ruské tísňové linky nesčetné množství panických telefonátů. Není se čemu divit. Úkaz byl pozorován v ranních hodinách, kdy lidé například cestovali do práce, navíc na velkém území přálo počasí. Na obloze bez jediného většího mráčku se z jihovýchodu objevila jasná „světlice“, která neúprosně cestovala při pohledu z uralské oblasti nad jih, kde se brilantně rozzářila do hodnot patrně o dost vyšších než jas úplňku (patrně okolo -20 magnitudy, tedy "jen" asi stokrát slabší jak Slunce). V této době došlo k explozi meteoritu a jeho úlomky cestovaly dál k Zemi již poměrně tiše. Pád meteoritu se podařilo zaznamenat několika řidičům aut. Odtud pochází nejzdařilejší videozáznamy kolující nyní na internetu.

Další informace o vlastnostech meteoritu zatím nejsou známy. Rozhodně šlo o mimořádnou astronomickou událost, o které bude ještě další dny až týdny často slyšet.

Video: Záznam pádu bolidu z Uralu
(Zdroj: BrisbaneTimes.com.au)

Poznámka redakce: Čas uvedený v záznamech je patrně chybný. Pokud si zjistíte čas východu Slunce v Čeljabinsku (viz Hvězdárna ČB - okolo 4:17 SEČ), je bolid viditelný krátce před východem Slunce okolo 4:15 SEČ s nejistotou v minutách (Martin Gembec). Přesný čas úkazu tedy ještě zjišťujeme.

Dále doporučujeme: Nejnovější videa a snímky úkazu

Zdroje a další videa:
[1] Time: 100 Injured by Meteorite Falls in Russian Urals
[2] Russian Machine Never Breaks: What is happening in Cheljabinsk?
[3] The voice of Russia: What happened over the Urals...
[4] Brisbane Times: Meteor shower over Russia sees meteorites hit Earth
[5] Slade.com: Huge meteor explodes over Russia
[6] Wikipedia: 2013 Russian meteorite event




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Meteorit Čerkabul, Meteorit Čeljabinsk, Bolid


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »