Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Nejnovější pohled na Saturn z HST

Nejnovější pohled na Saturn z HST

Saturn 20. 6. 2019
Autor: NASA/ESA/HST

Také letos se Hubbleův vesmírný dalekohled zaměřil na velké planety Sluneční soustavy. Snímek planety Jupiter už jsme měli možnost shlédnout 8. srpna 2019. Nyní byl zveřejněn také snímek Saturnu pořízený pomocí širokoúhlého přístroje Wide Field Camera 3. Planeta je na snímku zachycena 20. června 2019, kdy byla k Zemi nejblíže. Přesto ji od nás dělilo propastných 1,36 miliardy kilometrů.

HST je velmi vytížený přístroj. Není divu. Jedná se o cenný zdroj snímků vzdáleného vesmíru, ale využíván je i k pravidelnému monitoringu těles Sluneční soustavy. Stále platí, že detaily na jeho záběrech dokáží překonat jen snímky kosmických sond. Když vezmeme v potaz, že mise Cassini u Saturnu již skončila, budeme mít nyní jedinou možnost opravdu detailního průzkumu právě pomocí vesmírného dalekohledu. Důležité je, že dalekohled pořizuje snímky planet pravidelně každý rok, když je k nám planeta nejblíže a tak máme k dispozici krásnou a vědecky hodnotnou řadu snímků v průběhu času.

Saturn nenabízí tolik detailů v atmosféře, ale vše je zastíněno fascinující krásou jeho prstenců. Ty jsou navíc nyní hodně nakloněny smerem k Zemi. V době snímání byly navíc vlivem opozičního efektu ještě o něco zářivější. Jsou tvořeny obrovským množstvím ledových těles, přitom jsou ale velmi tenké. Velikost a rozmístění ledových balvanů a prachu ovlivňují také malé měsíčky uvnitř prstenců. Díky tomu lze pozorovat četné mezírky i větší mezery. Nejznámější je Cassiniho dělení mezi výrazným vnějším prstencem A a uvnitř ležícími prstenci (z nichž nejjasnější označujeme B) a tato mezera je pozorovatelná snadno i amatérskými dalekohledy.

Polární hexagonální vír ve spodních vrstvách atmosféry Saturnu Autor: NASA/JPL-Caltech/SSI/Hampton University
Polární hexagonální vír ve spodních vrstvách atmosféry Saturnu
Autor: NASA/JPL-Caltech/SSI/Hampton University
Stále není zřejmé, jak staré vlastně prstence jsou, ale v porovnání s ostatními velkými planetami je má Saturn nejvýraznější a proto je možné, že jsou poměrně mladé ve srovnání s miliardami let existence Sluneční soustavy.

Na povrchu atmosféry planety je vidět řadu oblačných pásů, jejichž uniformní strukturu snad narušují jen méně výrazné oválky bouří. Ovšem nejpozoruhodnější útvar vidíme kolem severního pólu planety, kde je tzv. šestiúhelník. Kolem pólu proudí velmi rychlé větry (jet-streamy), které stojí za jeho zformováním. Zvláštní je také fakt, že podobný útvar nebyl dosud pozorován na jižní polokouli planety. Je tak velký, že by se do něj naskládaly čtyři Zeměkoule.

Barvy Saturnových oblaků jsou dány především chemickými reakcemi planů s UV zářením. Vytváří se tak zákal z krystalků amoniaku a níže pod ním jsou vidět oblaka hydrogensulfidu amonného a vody. Vzhled Saturnu v dalekohledu se mění s tím, jak se snižuje nebo zvyšuje náklon prstenců vůči pozorovateli. Může za to náklon rotační osy Saturnu o 27°. Nyní panuje na severní polokouli léto.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spacetelescope.org



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Hubbleův teleskop, HST, Saturn


13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše v Plejádách

Další informace »