Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Nejnovější pohled na Saturn z HST

Nejnovější pohled na Saturn z HST

Saturn 20. 6. 2019
Autor: NASA/ESA/HST

Také letos se Hubbleův vesmírný dalekohled zaměřil na velké planety Sluneční soustavy. Snímek planety Jupiter už jsme měli možnost shlédnout 8. srpna 2019. Nyní byl zveřejněn také snímek Saturnu pořízený pomocí širokoúhlého přístroje Wide Field Camera 3. Planeta je na snímku zachycena 20. června 2019, kdy byla k Zemi nejblíže. Přesto ji od nás dělilo propastných 1,36 miliardy kilometrů.

HST je velmi vytížený přístroj. Není divu. Jedná se o cenný zdroj snímků vzdáleného vesmíru, ale využíván je i k pravidelnému monitoringu těles Sluneční soustavy. Stále platí, že detaily na jeho záběrech dokáží překonat jen snímky kosmických sond. Když vezmeme v potaz, že mise Cassini u Saturnu již skončila, budeme mít nyní jedinou možnost opravdu detailního průzkumu právě pomocí vesmírného dalekohledu. Důležité je, že dalekohled pořizuje snímky planet pravidelně každý rok, když je k nám planeta nejblíže a tak máme k dispozici krásnou a vědecky hodnotnou řadu snímků v průběhu času.

Saturn nenabízí tolik detailů v atmosféře, ale vše je zastíněno fascinující krásou jeho prstenců. Ty jsou navíc nyní hodně nakloněny smerem k Zemi. V době snímání byly navíc vlivem opozičního efektu ještě o něco zářivější. Jsou tvořeny obrovským množstvím ledových těles, přitom jsou ale velmi tenké. Velikost a rozmístění ledových balvanů a prachu ovlivňují také malé měsíčky uvnitř prstenců. Díky tomu lze pozorovat četné mezírky i větší mezery. Nejznámější je Cassiniho dělení mezi výrazným vnějším prstencem A a uvnitř ležícími prstenci (z nichž nejjasnější označujeme B) a tato mezera je pozorovatelná snadno i amatérskými dalekohledy.

Polární hexagonální vír ve spodních vrstvách atmosféry Saturnu Autor: NASA/JPL-Caltech/SSI/Hampton University
Polární hexagonální vír ve spodních vrstvách atmosféry Saturnu
Autor: NASA/JPL-Caltech/SSI/Hampton University
Stále není zřejmé, jak staré vlastně prstence jsou, ale v porovnání s ostatními velkými planetami je má Saturn nejvýraznější a proto je možné, že jsou poměrně mladé ve srovnání s miliardami let existence Sluneční soustavy.

Na povrchu atmosféry planety je vidět řadu oblačných pásů, jejichž uniformní strukturu snad narušují jen méně výrazné oválky bouří. Ovšem nejpozoruhodnější útvar vidíme kolem severního pólu planety, kde je tzv. šestiúhelník. Kolem pólu proudí velmi rychlé větry (jet-streamy), které stojí za jeho zformováním. Zvláštní je také fakt, že podobný útvar nebyl dosud pozorován na jižní polokouli planety. Je tak velký, že by se do něj naskládaly čtyři Zeměkoule.

Barvy Saturnových oblaků jsou dány především chemickými reakcemi planů s UV zářením. Vytváří se tak zákal z krystalků amoniaku a níže pod ním jsou vidět oblaka hydrogensulfidu amonného a vody. Vzhled Saturnu v dalekohledu se mění s tím, jak se snižuje nebo zvyšuje náklon prstenců vůči pozorovateli. Může za to náklon rotační osy Saturnu o 27°. Nyní panuje na severní polokouli léto.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spacetelescope.org



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Hubbleův teleskop, HST, Saturn


29. vesmírný týden 2021

29. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 7. do 25. 7. 2021. Měsíc krátce po první čtvrti bude dorůstat k úplňku. Planeta Venuše míjí večer Regulus ve Lvu. Planety Jupiter a Saturn jsou pozorovatelné již po půlnoci, ale nejlépe až nad ránem. Zajímavá je také aktivita Slunce, zatím spíše na odvrácené straně. Do vesmíru nakoukne čtveřice pasažérů v kapsli New Shepard od Blue Origin. Rusové chystají asi deset let odkládaný start modulu Nauka k Mezinárodní vesmírné stanici. Uplynulo 45 let od úspěšného přistání sondy Viking 1 na Marsu. Před 60 lety se uskutečnil druhý americký suborbitální let s Gusem Grissomem na palubě. Před deseti roky skončila éra raketoplánů.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Částečné zatmění slunce a přelet ISS

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2021 obdržel snímek „Částečné zatmění Slunce a ISS“, jehož autorem je Pavel Prokop Slunce, Měsíc a kosmická stanice ISS. Co mají tyto rozdílné objekty společného? Zdánlivě téměř nic. Slunce je téměř dokonalá „koule horkého plazmatu“ o průměru 1 392

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Včerejší průlet ISS.

Další informace »