Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Nejnovější pohled na Saturn z HST

Nejnovější pohled na Saturn z HST

Saturn 20. 6. 2019
Autor: NASA/ESA/HST

Také letos se Hubbleův vesmírný dalekohled zaměřil na velké planety Sluneční soustavy. Snímek planety Jupiter už jsme měli možnost shlédnout 8. srpna 2019. Nyní byl zveřejněn také snímek Saturnu pořízený pomocí širokoúhlého přístroje Wide Field Camera 3. Planeta je na snímku zachycena 20. června 2019, kdy byla k Zemi nejblíže. Přesto ji od nás dělilo propastných 1,36 miliardy kilometrů.

HST je velmi vytížený přístroj. Není divu. Jedná se o cenný zdroj snímků vzdáleného vesmíru, ale využíván je i k pravidelnému monitoringu těles Sluneční soustavy. Stále platí, že detaily na jeho záběrech dokáží překonat jen snímky kosmických sond. Když vezmeme v potaz, že mise Cassini u Saturnu již skončila, budeme mít nyní jedinou možnost opravdu detailního průzkumu právě pomocí vesmírného dalekohledu. Důležité je, že dalekohled pořizuje snímky planet pravidelně každý rok, když je k nám planeta nejblíže a tak máme k dispozici krásnou a vědecky hodnotnou řadu snímků v průběhu času.

Saturn nenabízí tolik detailů v atmosféře, ale vše je zastíněno fascinující krásou jeho prstenců. Ty jsou navíc nyní hodně nakloněny smerem k Zemi. V době snímání byly navíc vlivem opozičního efektu ještě o něco zářivější. Jsou tvořeny obrovským množstvím ledových těles, přitom jsou ale velmi tenké. Velikost a rozmístění ledových balvanů a prachu ovlivňují také malé měsíčky uvnitř prstenců. Díky tomu lze pozorovat četné mezírky i větší mezery. Nejznámější je Cassiniho dělení mezi výrazným vnějším prstencem A a uvnitř ležícími prstenci (z nichž nejjasnější označujeme B) a tato mezera je pozorovatelná snadno i amatérskými dalekohledy.

Polární hexagonální vír ve spodních vrstvách atmosféry Saturnu Autor: NASA/JPL-Caltech/SSI/Hampton University
Polární hexagonální vír ve spodních vrstvách atmosféry Saturnu
Autor: NASA/JPL-Caltech/SSI/Hampton University
Stále není zřejmé, jak staré vlastně prstence jsou, ale v porovnání s ostatními velkými planetami je má Saturn nejvýraznější a proto je možné, že jsou poměrně mladé ve srovnání s miliardami let existence Sluneční soustavy.

Na povrchu atmosféry planety je vidět řadu oblačných pásů, jejichž uniformní strukturu snad narušují jen méně výrazné oválky bouří. Ovšem nejpozoruhodnější útvar vidíme kolem severního pólu planety, kde je tzv. šestiúhelník. Kolem pólu proudí velmi rychlé větry (jet-streamy), které stojí za jeho zformováním. Zvláštní je také fakt, že podobný útvar nebyl dosud pozorován na jižní polokouli planety. Je tak velký, že by se do něj naskládaly čtyři Zeměkoule.

Barvy Saturnových oblaků jsou dány především chemickými reakcemi planů s UV zářením. Vytváří se tak zákal z krystalků amoniaku a níže pod ním jsou vidět oblaka hydrogensulfidu amonného a vody. Vzhled Saturnu v dalekohledu se mění s tím, jak se snižuje nebo zvyšuje náklon prstenců vůči pozorovateli. Může za to náklon rotační osy Saturnu o 27°. Nyní panuje na severní polokouli léto.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spacetelescope.org



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Hubbleův teleskop, HST, Saturn


17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesiac v prvej štvrti

Mesiac vo farbe, farby sú zvýraznené nastavením väčšej farebnej sýtosti. Niektoré vyvrelé horniny sú sfarbené do modra

Další informace »