Největší a nejjasnější úplněk roku 2009
Autor: Ron Hodges
Měsíc obíhá kolem Země po eliptické dráze. Jeho vzdálenost od Země kolísá mezi přibližně 357 a 407 tisíci kilometry. Je-li k Zemi nejblíže (leží v bodě zvaném perigeum), je jeho úhlový průměr přibližně o 14 % větší, než když leží od Země nejdál. Nastane-li ovšem v období průchodu perigeem též úplněk, pak se můžeme tešit i na nejjasnější Měsíc. Oproti úplňku, který by nastal v apogeu (tedy nejdál od Země) je Měsíc asi o 30 % jasnější. Samozřejmě jsou to pouhá čísla a běžnému laikovi by mohlo jen stěží připadat, že je Měsíc citelně jasnější.
Pokud ovšem krajinu obohacuje všudypřítomná čistá sněhová pokrývka a Měsíc se nachází skutečně vysoko nad obzorem, jasný úplňkový svit je rozptylován tak intenzivně, že podstatě nahradí běžné pouliční osvětlení. Světlo tedy rozhodně není jako za bílého dne, jak praví některé fámy, ale bez větších potíží lze číst noviny, fotit noční krajinu bez dlouhých expozic nebo v noci provozovat sporty, které jsou v této době obzvláště oblíbené - tedy lyžování či sjíždění vysokých kopců na saních a bobech (samozřejmě s jistou mírou opatrnosti). O to více celé události nahrává fakt, že k ní dojde o víkendu.
Měsíc se octne v perigeu v sobotu 10. ledna kolem 12 hodin. Úplněk pak nastane o 16 a půl hodiny později, v neděli 11. ledna ve 4 hodiny 26 minut. Oproti předchozímu úplňku bude Měsíc o něco dále, ovšem již zmíněná sněhová pokrývka celý úkaz zjista umocní (pokud bude jasno). Našeho souputníka navíc nalezneme velmi vysoko v souhvězdí Blíženců, tedy kolem půlnoci vpodstatě nejvýš, jak k tomu může z našich zeměpisných šířek dojít.
Opravdu pěkný zážitek by mohl nabídnout i samotný východ měsíčního úplňku (v sobotu kolem 15 hodin 21 minut). Měsíc bude vycházet ještě na denní obloze na severovýchodě. Nepochybně vám bude připadat při obzoru mnohem větší než obvykle. I přes skutečnost největšího úplňku roku 2009 je toto pouhý optický klam, který je způsoben vjemem vzdáleného Měsíce nad nesporně bližším zemským obzorem. Můžete se o tom přesvědčit jednoduchým pokusem - při východu Měsíce si smotejte papír či staré noviny do ruličky tak, aby zorné pole jejich průhledu zabíralo právě Měsíc. Noviny si zalepte a zhruba po třech hodinách se na Měsíc podívejte znovu - bude v průhledu stejně veliký, jako byl v době, kdy se nacházel jen nízko nad obzorem.
Autor: Eric Ingmundson
Mimo Měsíc lze v průběhu noci pozorovat i planety. Krátce po západu Slunce najdeme nízko nad jihozápadním obzorem Jupiter a Merkur, výše pak nepřehlédnutelnou Venuši. V druhé polovině noci v souhvězdí Lva pak planetu Saturn.
Námět na fotografii: Pokud budete mít jasnou oblohu, zkuste pořídit asi půlminutouvou (či delší) expozici okolní krajiny. Výsledná fotografie bude vzbuzovat dojem, jako byste ji pořídili za bílého dne!
Zdroje:
[1] Velká encyklopedie vesmíru, J. Kleczek, Academia, Praha 2002
[2] Největší úplněk roku 2009, Tony Phillips
[3] Prohlídka Měsíce, Pavel Gabzdyl
Související
[1] Největší úplněk roku 2008
O autorovi
Petr Horálek
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
